Zahrady u vil jako součást soukromého obydlí vyšší střední třídy. Přednáší Stanislav Svoboda

Zahrada u vily je již od antiky pojímána jako příslušenství domu, které má majiteli poskytovat funkci obytnou, rekreační, užitkovou i reprezentační. V českém prostředí se s vilou prvně setkáváme v renesanci a od té doby je koncept vilové zahrady v důsledku hospodářských i politických změn rozvíjen mnoha způsoby. Přednáška se zaměří na vilové zahrady v druhé polovině 19. a první polovině 20. století. Zatímco jedni majitelé dávali přednost exkluzivitě rostlinného materiálu a celkové vysoké estetické hodnotě blízké zahradám anglickým, druzí upřednostňovali sportovně rekreační potenciál vycházející spíše z ducha německého prostředí. Po první světové válce se navíc u vilových zahrad rozmohla záliba ovocnářství, která dosáhla nebývalé profesionální úrovně. Do té doby klademe zlatý věk československé zahradní tvorby, kterou reprezentovali význační (zahradní) architekti a zahradníci, stejně jako amatéři sdružovaní do nejrůznějších zájmových organizací.