Přednáška Gabriely Pelikánové: Dušan Jurkovič, architekt, který miloval vůni dřeva

Práce se dřevem fascinovala Jurkoviče už při jeho praxi ve Vsetíně. Velkou výzvou se pro něj stala nabídka realizace internátní budovy dívčí školy Vesny v Brně. Toto město se pak stalo na dlouhou dobu jeho domovem. Navázal zde přátelské styky s Jiřím Mahenem i bratry Mrštíkovými a postupně získával renomé. Architektonickým skvostem se stala také jeho soukromá vila v Brně-Žabovřeskách (1905), kterou tvoří symbióza lidové a britské architektury i vídeňské moderny. Tento objekt, u něhož byl Jurkovič autorem interiérových prvků, prošel před lety nákladnou rekonstrukcí a v současné době je ve správě Moravské galerie v Brně.
Ještě před první světovou válkou Jurkovič realizoval hodnotná díla sloužící lázeňskému areálu v Luhačovicích (Janův dům, Sluneční lázně, lázeňský dům Jestřábí atd.) a pro průmyslníky Bartoně z Dobenína revitalizoval obnovu zámku v Novém Městě nad Metují. Během války se podílel na realizaci vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči. Po vzniku republiky se Jurkovič vrátil na Slovensko a žil v Bratislavě, kde se zaměřil na památkářskou činnost.
Jak je patrné, Jurkovičův architektonický záběr byl obrovský přes poustevny, vily, lázeňské domy až po další projekty, které nesou nesmazatelnou pečeť tohoto autora.

Praktické informace

Nutná je rezervace předem.
Vstup zdarma

Zdroj: GVUO