Hledali jsme odpověď na otázku, proč významní architekti ve svých projektech tak často používají plechové krytiny. A proč se přesto pořád objevuje názor, že to nejsou plnohodnotné krytiny.
Jako sklon střechy se označuje úhel, který svírá plocha střechy s vodorovnou rovinou. Vyjádřený může být buď ve stupních nebo taky v procentech.
Střešní krytiny jsou konstruované tak, aby zamezily vnikání stékající vody do podstřešního prostoru. Skládané krytiny mají k tomuto účelu vytvořený systém vodních drážek, které zajišťují odtok vody z výše položených tašek na ty, které jsou níže. U skládaných šablon tento úkol plní jejich vzájemné přeložení, u plechových krytin zase systém vyprofilovaných zámků. Řešení jsou různá, a proto krytiny nemají stanovený jednotný tzv. bezpečný sklon. Liší se jak pro každý typ krytiny (pálené, betonové, vláknocementové, plechové apod.), tak i pro jednotlivé tašky či šablony od jednoho výrobce.
Proto je nutné znát konkrétní sklon střechy, abyste pro ni použili správný typ krytiny, který bude bezpečně svádět vodu ze střechy. Kromě toho sklon střechy ovlivňuje taky:
a v neposlední řadě taky rozhoduje o využitelnosti podkroví.
Bezpečný sklon u pálených a betonových tašek začíná na hodnotě 22°. Použít se sice dají i pro nižší sklony střech, ale pak je nutné pod nimi vytvořit doplňkovou hydroizolační vrstvu DHV, což jsou ale peníze navíc. Bezpečný pro většinu krytin je sklon 30°.
Co pomáhá proti vodě, je naopak oslabujícím prvkem z hlediska stability. Ze strmějších střech sice voda bezpečně steče, ale častěji zase hrozí uvolnění tašek. Proto se při sklonu nad 45° musí kotvit každá třetí taška v ploše, při sklonu nad 60° pak úplně každá taška. To znamená jak větší pracnost, tak vyšší náklady na spojovací prostředky.
Sklon střechy (tj. úhel α) si jednoduše spočítáte. Potřebujete k tomu jen dva údaje, které by pro vás nemělo být problémem zjistit. Tím prvním je výška střechy (A), což je svislá vzdálenost mezi hřebenem a úrovní okapu. Jako další musíte změřit délku (B), což je půdorysná vzdálenost mezi okapem a hřebenem.
Zjistit sklon střechy v procentech je nejjednodušší a postačí vám k tomu kalkulačka. Vydělte naměřenou hodnotu A [v centimetrech] hodnotou B [pozor: v metrech!]. Výsledkem je sklon střechy v procentech [%].
Sklon = A [cm] / B [m] = sklon [%]
Sklonu 100 % odpovídá úhel α = 45°. U strmějších střech proto vychází hodnota sklonu vyšší než 100 %.
Tady už to chce trochu oprášit základy matematiky, protože budeme používat goniometrickou funkci tangens.
tgα = protilehlá odvěsna / přilehlá odvěsna = A [m] / B [m]
Z funkce tangens úhel zjistíte převodem na kalkulačce pomocí inverzní funkce arkustangens. Výsledkem je velikost úhlu α, tedy sklon střechy ve stupních.
Je zásadní rozdíl mezi hodnotami sklonu střechy, vyjádřenými v procentech a ve stupních. Např. sklon střechy 45 % představuje úhel pouhých 24,23°. V technických podkladech ke krytinám se používají oba způsoby vyjádření, proto je nutné kromě číslovky sledovat pečlivě i symbol za ní. Aby zvolená krytina opravdu odpovídala vaší střeše.
Pokud se vám nechce počítat, můžete ke zjištění sklonu střechy použít i jiné metody. Například sklonoměr, mobilní aplikaci nebo kalkulátor pro výpočet sklonu střechy, který někteří výrobci krytin nabízejí v rámci svých služeb.
Zdroj: Doc. Ing. Václav Kupilík, CSc.: Střechy