Nadměrná vlhkost a vznik plísní jsou nepříjemný problém, se kterým se zejména v zimních měsících potýká mnoho domácností. Jak se zbavit plísně na zdi a dalších místech, aby se už znovu neobjevila?
Říká vám něco pseudonym Loriot? Šlo o umělecké jméno slavného německého karikaturisty, režiséra a filmového herce Vicco von Bülowa, proslulého ironickými proslovy. Jeho nesmrtelným výrokem, jako chovatele mopsů, bylo: „Ano, lze žít bez mopse. Ale tento život postrádá veškerý smysl.“ Já si dovolím jeho slavný citát parafrázovat:
Znalec bez advokáta může pracovat, ale pro zadavatele to nepřináší smysl.
Proč si parafrázi mířící na znalce můžu dovolit? Mnoho napovídá nový znalecký zákon. Pro formu a obsah znaleckého posudku totiž předepisuje tzv. znalecké otázky. Jedná se o zadání pro znalce, aby bylo jasné, k čemu má zpracování posudku směřovat, a co musí závěr posudku zodpovědět.
Soud může znalecké otázky definovat při stanovování znalce. Takové zadávání soudem je velmi přínosné, ale k této situaci nemusí dojít vždy. Pak je účelné, aby zadání a znalecké otázky vyplývaly z celkové právní strategie vedení sporu. Přeloženo do srozumitelné formy, mělo by jít o soulad názoru znalce a advokáta.
Každý z těchto účastníků má své názory, přístupy, možnosti a limity. A co víc, každý má taky subjektivní představy. Toto všechno je potřeba sladit. Uveďme si to na příkladu:
Zažil jsem advokátní zadání, které vyžadovalo vyjádření k jednoznačnému právnímu aspektu. Jenže tohle znalci zákon výslovně zakazuje. Proto jsem prvotní otázku odmítl a místo ní nabídl jinou formulaci. Pro mě jako znalce byla schůdná, a přitom řešila vzniklý problém. Jenže advokát se urazil a přestal komunikovat. Situaci zachránil zadavatel, který advokáta zkrotil a můj návrh odsouhlasil.
Dalším neštěstím je, když se zadání znaleckého posudku věcně i technicky rozchází s podstatou sporu. A když advokát na upozornění nedbá a tvrdošíjně trvá na tom, aby znalec posudek vypracoval podle jeho zadání. Jako argumenty obvykle uvádí, že se zná se soudcem a celou záležitost už má předjednanou apod. I s tím jsem se ve své praxi setkal. Jenže v tomto případě zadavatel nedal na moje upozornění. Celý spor pro něj kvůli tomu skončil nepříznivě. Musel uhradit škodu ve výši 8 miliónů korun. Pro fyzickou osobu dost nepříznivé, že?
Z mých zkušeností vyplývá, že skoro nikdo ze znalců (především těch, kteří byli jmenovaní podle původního znaleckého zákona) si neuvědomuje význam znaleckých otázek. A na straně advokátů je takových osob jen velmi málo.
Sám jsem situaci vyřešil tak, že spolupracuji s advokáty, kteří podmínky nového znaleckého zákona respektují. Kteří přijímají spolupráci se znalcem již od fáze zadání posudku. A věřte, že je potom vždy příjemné, být na vítězné straně sporu.
Není tristnější výdaj než náklady na znalecký posudek, který byl vytvořený pro prohraný spor.