Evropská unie chystá úpravy systému emisních povolenek (ETS – Emission Trading System), které mají vliv na ceny energií. Konkrétní návrh představila na začátku dubna.
Spolu s odkladem druhé vlny zavádění povolenek je to další reakce na kritiku opatření. Ta sice mají dobrý záměr, ale i negativní dopady. (Zatím) nejsou nastavená tak, aby skutečně plnila svůj účel, aniž by nepřiměřeně nezasáhla domácnosti místo velkých znečišťovatelů ovzduší.
I když mnozí volají po kompletním přehodnocení systému nebo dokonce po zrušení emisních povolenek, alespoň zatím jde především „jen“ o úpravu fungování tzv. rezervy tržní stability (MSR – Market Stability Reserve). Ta má stabilizovat trh s povolenkami a omezit výrazné cenové výkyvy.
Do rezervy tržní stability se ukládají emisní povolenky, když jich je na trhu nadbytek, a při jejich nedostatku se znovu uvolňují do oběhu. Za stávajících podmínek se ale ve chvíli, kdy objem povolenek v rezervě překročí stanovený limit (nyní 400 milionů), jejich část se automaticky a trvale ruší.
A právě to má nový návrh změnit. Rezerva by už neměla být kapacitně omezená, ale mohla by pojmout jakékoliv množství povolenek. I když to vypadá jen jako „kosmetická“ úprava, její dopady mohou být poměrně výrazné – může pomoci předcházet skokovému nedostatku povolenek, který pak tlačí jejich cenu výrazně vzhůru.
Pružnější regulace objemu povolenek v oběhu zároveň představuje i menší zásah do přirozeného fungování trhu oproti zastropování jejich ceny. Dlužno ale dodat, že problém drahých energií, který se střetává s problémem klimatických změn, nemůže toto opatření samo o sobě vyřešit.
Snahy o výrazné přehodnocení systému nebo dokonce zrušení emisních povolenek alespoň zatím nedopadají na úrodnou půdu. I když Evropská komise projevila snahu vyjít výhradám ke stávajícímu systému vstříc, jde jen o dílčí změny, které zachovávají původní logiku opatření. Nic nevyřeší ani odklad implementace druhé vlny emisních povolenek ETS 2 o rok – ta je stále plánovaná na začátek roku 2028.
Situace je totiž komplikovaná – dopady lidské činnosti na klima je potřeba velmi urgentně zmírňovat. Bohužel se ale k tomu nedaří dospět jen pozitivní motivací. A systém EU ETS je v současné době, přes všechny svoje nedostatky, jeden z mála funkčních nástrojů, jak toho dosáhnout. V sektorech, které systém pokrývá (zejména energetika a těžký průmysl), totiž vedl podle dat Evropské agentury pro životní prostředí k poklesu emisí přibližně o polovinu oproti roku 2005.
Plnohodnotná alternativa, která by problém dokázala řešit elegantněji, aniž by v důsledku zároveň nezatížila domácnosti ani neznevýhodnila evropský průmysl vůči zemím, kde se na snižování emisí „nehraje“, není na stole.
Aktuální návrh není konečný a patrně nepůjde ani o jedinou změnu (v průběhu roku 2026 se očekává širší revize systému emisních povolenek). Spíše se ale zatím očekávají jen mírnější úpravy stávajících pravidel než razantní změny.
Evropská komise například řeší, jak rychle omezovat bezplatné emisní povolenky pro energeticky náročná odvětví, jako je třeba výroba oceli nebo cementu. Právě tato pravidla budou mít zásadní vliv na cenu povolenek v budoucnosti. Součástí připravovaných změn má být také nový fond na podporu modernizace průmyslu, který by měl pomoci financovat přechod na nízkoemisní technologie.
Už teď je jasné, že tlak na snižování emisí nezmizí – ani nemůže. A domácnosti se z něho nedají nijak vyjmout. Ostatně: vytápění, chlazení budov a ohřev vody se podílí přibližně třetinou na celkové spotřebě energie v EU a významně přispívají i k emisím CO2.
I domácnosti se tedy na znečišťování ovzduší významně podílejí a měly by se také snažit zmírnit dopady své činnosti na životní prostředí. Motivace je však mnohdy minimální. A dopady zavádění systému EU ETS v podobě výrazného zdražování energií zase mohou být pro některé skupiny obyvatel téměř až likvidační.
Prioritou by tedy mělo být snižování energetické náročnosti domů, efektivnější a úspornější vytápění a alespoň určitá míra energetické soběstačnosti. K tomu u nás po řadu předchozích let pozitivně motivovaly dotace z programu Nová zelená úsporám – jenže s těmi je teď, vyjma malého okruhu domácností ohrožených energetickou chudobou, konec.
Systém emisních povolenek tu bude a jeho budoucí změny pravděpodobně nebudou nijak průlomové. Ceny energií z fosilních zdrojů možná nebudou podléhat tak velkým výkyvům a jejich vývoj bude možné lépe předvídat. Přesto ale dál půjdou nahoru bez ohledu na dílčí úpravy pravidel.
Pro domácnosti to znamená jediné: čím dříve začnou snižovat svou závislost na externích dodávkách energií, tím lépe se na budoucí vývoj připraví. Velmi se to hodí i s ohledem na současnou nestabilitu na energetických trzích i geopolitickou situaci.
To ale rozhodně neznamená, že by se veškerá zodpovědnost a zátěž měla přenést na jednotlivce. Bez stabilního a předvídatelného prostředí ze strany státu a Evropské unie to nepůjde. Pokud mají opatření skutečně vést ke snížení emisí a ne k prohlubování sociálních rozdílů nebo k znevýhodnění firem ve světové konkurenci, bude potřeba najít rovnováhu mezi udržitelností a ekonomickou prosperitou.
Zdroje:
Greenhouse gas emissions under the EU Emissions Trading System, eea.europa.eu
EU Emissions Trading System has reduced emissions in the sectors covered by 50% since 2005, climate.ec.europa.eu
Ekolist.cz
Faktaoklimatu.cz
MZP.gov.cz
Oenergetice.cz
Nabít si telefon tím, že si odskočíte na toaletu? Zní to jako sci-fi nebo výmysl, ale není! Výrobu elektřiny z moči už zdokonalují vědci na liberecké univerzitě.
S rostoucím počtem elektroaut přichází i nová výzva: potřeba recyklace baterií elektromobilů. Jak efektivní je dnes a jaká rizika může přinést, až bude potřebná ve velkém měřítku?
