Chrám Zlatého pavilonu (japonsky běžně označovaný Kinkaku-ji) byl postaven v roce 1397 a sloužil jako rezidence šóguna Ašikagy Jošimicu, po jeho rezignaci na svou funkci. Jeho syn pak budovu přeměnil v buddhistický chrám.
Nejznámější součástí chrámu je Zlatý pavilon. Jedná se o dvoupatrovou stavbu, jejíž každé patro je vybudované v jiném stylu. V přízemí je to aristokratický styl šinden-zukuri, první patro má styl buke-zukuri a druhé patro je čistá zenová architektura.
Fasády prvního a druhého patra jsou kompletně pokryté tenkými plátky čistého zlata o tloušťce 0,5 μm. Použití zlata mělo zejména symbolický význam, protože jeho úkolem bylo očistit duši od negativních myšlenek na smrt.
V roce 1950 Zlatý pavilon podpálil psychicky nemocný mnich. To, co tedy dnes můžete navštívit, je dokonalá replika z roku 1955. Je ukázkou dokonalosti japonské památkové péče, kvůli čemuž si při prohlídkách tamních památek nikdy nemůžete být zcela jistí, co je původní a co dokonalá replika.
Nám Evropanům se může zdát takový styl památkové péče podivný. Výsledkem jsou ale nádherné stavby, které se hodí do daného prostředí, jsou svědkem doby a respektují původní řemeslné postupy.
Vytváření replik se samozřejmě dotýká i střech. I na nich se Japonci snaží napodobit původní pracovní postupy a tvary, které patří k danému období. Mají to relativně jednoduché, protože dominantním stavebním materiálem je dřevo. Dřevěné konstrukce totiž nejlépe odolávají zemětřesení.
Jinak jsou v Japonsku střešní pláště relativně jednotvárné. Dominují jim keramické tvarovky, následované měděnými šablonami a různými typy šindelů. V oblastech s dostatečným množstvím rákosu najdete samozřejmě taky doškové střechy. Principem opravy je buď přivrstvení nebo výměna.
Každá střecha je prakticky vždy vybavená ochranným symbolem. Na střeše Zlatého pavilonu je jím zlatý fengchuang neboli „čínský Fénix“. Jeho úkolem je chránit před požárem. Používaných symbolů je více, přičemž nejobvyklejší jsou ryby. Je nutné připomenout, že požáry a válečné ničení nebyly v Japonsku ničím neobvyklým, takže prakticky všechny památky postihly požáry, které je zničily nebo poničily. Dnes jsou však opravené tak, že se jen velmi těžko pozná nové od starého.
Zlatý pavilon (Kinkaku-ji) stojí na břehu malého jezera uprostřed překrásné japonské zahrady. Spolu s dalšími památkami v okolí Kjóta byl v roce 1994 zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO pod společným názvem Památky starobylého Kjóta. Chrám, odrážející velkolepost kultury Kitayama a propojující japonské a čínské architektonické styly, patří mezi nejnavštěvovanější památky Kjóta. Nejhezčí návštěva je právě teď, kdy se začíná barvit listí na stromech.
Zdroj: doc. Ing. Marek Novotný, PhD.
Když Ivan Dvořák, cechmistr Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, vyrážel s manželkou na dovolenou, důkladně zvažovali svou výbavu. Před nimi totiž byla jízda na motorce napříč celým severem Evropy.
V březnu 2025 zasáhlo Myanmar (Barmu) zemětřesení o síle 7,7. Druhé největší město země skončilo v troskách. Neporušených ale zůstalo 26 bambusových domků s pořizovací cenou jako za jeden smartphone.
