Zima na krmítku: Jak ptáci přežívají zimu a čím je krmit

Mráz, nedostatek potravy a neustálý pohyb – to je jejich denní chleba. Jsou maličcí, a přesto tak odolní. Občas se musí tihle naši „ptáčci jarabáčci“, jak jsme jim s babičkou vždycky říkaly, potýkat s opravdu drsným zimním počasím. Jak jim můžeme pomoci a koho můžeme během zimy pozorovat na krmítku?

Jak ptáci přežívají zimu?

Ptáci jsou malí mistři přežití. Jak vůbec může tak malé tělíčko přežít ten mráz a fujavici? Aby zvládli zimu, využívají:

• Nadýchané peří: Vytvoří velmi účinnou izolační vrstvu, která je chrání před mrazem. Však proto také využíváme kachní peří, které je dosud jednou z nejlepších náplní zimních bund a jen málo hi-tech materiálů jej překonává. I péřové přikrývky jsou stále oblíbené.
• Nepřetržitý pohyb: Létají, hledají potravu a rozptylují tím chlad. A pokud vysvitne sluníčko, švitoří a vyhřívají se. Navíc si vybírají úkryty chráněné před větrem – dutiny stromů, husté keře nebo speciální budky.
• Tukové zásoby: Na podzim jedí jak diví, aby si vytvořili tukovou vrstvu, která jim dodá energii. Většinou mají v přírodě dostatek potravy, ale rozhodně nic nezkazíte, pokud je příští rok začnete krmit už v říjnu.

Čím ptáky v zimě správně krmit

Ptákům pomůžeme nejvíc, když jim naservírujeme správné pochoutky. Jistě, když se dají třeba do pohanky moli, ptákům to vadit nebude, ale jiné zbytky z kuchyně jim raději nedávejte. Potřebují jednoduchou, ale vydatnou dietu bez přísad. Co na krmítku zaručeně boduje?

• Slunečnicová semínka: Královny všech zimních dobrot. Obsahují hodně tuku, takže ptákům dodají energii. V létě pak budete překvapení, kde všude vám vykvete slunečnice ze ztraceného semínka.
• Ořechy: Loupané a nesolené jsou pro ptáky skvělým zdrojem živin. Pokud se vám nepodařilo vyprostit jádra vlašských ořechů ze všech zákoutí skořápek, nebojte se, ptáci si to přeberou.
• Loje a tukové koule: Ideální pro sýkorky a další druhy, které potřebují hodně energie. Sýkorkám a šplhavým ptákům se dobře konzumují, když jsou zavěšené. Hovězí lůj může být docela drahá záležitost, ale třeba jste ho odřízli z masa, protože ho nemáte rádi. Koule bývají často v mžiku pryč, tak si raději pořiďte zásoby.
• Obilná zrna: Pšenice, oves nebo proso udělají radost vrabcům a holubům. Ječmen bývá pro ptáky celkem tvrdý. Pokud jste ve spíži našli prošlou pohanku, drobnou čočku nebo jáhly, ptáci si také pochutnají.
• Ovoce a zelenina: Kosi i sýkory si rádi zobnou jablíčka. Můžete zkusit i mrkev. Kosi i vrabčáci jistě už sní o prvních třešních a jahodách, ale nemusíte si dělat škodu a raději spíš přidávejte stravu přirozenější ročnímu období.

Pozor na:

• Pečivo: Obsahuje sůl a je těžko stravitelné. Kvasnice ptákům také nedělají dobře. Slepice to možná snese, ale modřinka nebo stehlík na to nejsou stavění.
• Slané a kořeněné potraviny: Ptákům jednoznačně škodí. Nenašla jsem žádného, ani vietnamského ptáka, který by hodoval na kuličkách pepře, a do chilli se občas možná pustí nějaká odvážná housenka, ale pro ptáky to není.

Kdo zavítá na zimní krmítko

Pokud se podíváte z okna, můžete na krmítku zahlédnout pestrou ptačí směsici. Většinou čekají na okolních stromech. Až se uvolní místo, seberou z krmítka, co stihnou, a frrr zpátky na větev, rozlousknout a sníst semínko, a pak se uvidí, jestli už mají dost nebo se musí zařadit zase do „pořadí“. Je to úžasná podívaná. Strakapoudi si často vrazí semínko slunečnice do hrubší kůry jabloně nebo katalpy a pak už je vyzobání snadné. Trošku k nelibosti zahradníka. Kosi zase s oblibou vytvářejí na krmítku dusnou atmosféru. Zalehnou hromadu krmení a na všechny syčí. Většinou se to ale nějak srovná, a pokud je dostatek krmení, jsou spokojení ptáčci i divák. Když se na cvrkot na krmítku trochu zadíváte, možná zjistíte, že obyčejný hýl nebo strakapoud snadno strčí svou krásou pod křídlo lecjakého papouška.

• Sýkorka koňadra – Mistryně akrobacie, která zbožňuje slunečnicová semínka. Je asi nejčastější návštěvnicí krmítek. U nás můžeme často spatřit i modřinku, babku nebo parukářku, ale spíše v klidnějších oblastech. O krmítko občas svádějí boje s ostatními ptáky, zejména se zvonky zelenými.
• Zvonek zelený – Takový vrabec se zelenými odlesky v peří. I když působí klidně, umí být při boji o místo na krmítku pěkně asertivní, zejména vůči sýkorkám nebo vrabcům.
• Vrabec domácí – Nenápadný, ale milý společník. Rád zobe z podložky nebo ze země, lojové koule pro něj moc nejsou.

Kdo další se objeví na krmítku v zimě?

• Červenka obecná – S červenou náprsenkou je nepřehlédnutelná. Přilétá sama a i v zimě často zpívá.
• Stehlík obecný – Drobný ptáček, který po dlouhé době zase často přilétá. Droboučký, milý a neuvěřitelně barevný král bodláků. Má rád drobná semínka, o která se s vrabci sice chvíli dohaduje, ale pak to většinou vzdá.

• Kos černý – Elegantní host, který ocení jablka nebo hrozinky. Kromě toho, že chce krmítko pro sebe, také často všechno vyhází ven. Což ocení vrabci pod krmítkem.
• Hýl obecný – Samečci jsou nápadní svou červenou hrudí a celkovým vybarvením. Dámy dávají přednost odstínům hnědé a béžové s černými prvky. Jsou to fešáci. Většinou přilétají v párech, a když je na krmítku jeden, druhý hlídá okolí.
• Strakapoud – Pokud máte lojové koule, určitě se objeví. Rád si vezme i slunečnici z krmítka. S jinými ptáky se moc nepere. Spíš s ostatními strakapoudy.

Jakmile začnete ptáky krmit, nevynechávejte!

Ptáci si na krmítko zvyknou a spoléhají na něj. Pokud byste krmení přerušili, může je to v mrazivých dnech ohrozit. Krmítko pravidelně čistěte nebo pořiďte nové, aby se předešlo šíření nemocí. Pokud máte větší pozemek, jedno krmítko si nechte na koukání u kafe, ale nezapomeňte ani na zbytek zahrady a nechte tam něco pro každého.

Zdroje: Birdlife.cz, Royal Society for the Protection of Birds (RSPB), Bbc.co.uk, Gacr.cz