Zelené střechy působí jako přirozená izolace, což znamená, že pomáhají regulovat teplotu uvnitř budovy tím, že absorbují sluneční energii a poskytují přírodní ochranu před extrémními teplotními výkyvy. Prostřednictvím vypařování a transpirace zeleň chladí i své okolí, což vede k redukci vysokých teplot typických pro centra měst. Vegetace umístěná na plochých střechách kromě vyrovnávání teploty a zajišťování příjemného klima uvnitř budovy během letních špiček, taktéž slouží jako tepelná izolace v zimním období. Rostlinná vrstva a substrát na zelených střechách zabraňují výraznému úniku tepla z budovy, což vede k nižší spotřebě energie.
Mezi hlavní přínosy zelených střech se může řadit schopnost zachytit a zadržet dešťovou vodu, čímž napomáhají městskému kanalizačnímu systému. To může hrát významnou roli při přívalových deštích, kdy bude snížen objem vody, který se dostane do kanalizace. Střechy, které mají štěrkovou vrstvu, příliš odtoku vody nezabrání, neboť je do kanalizace odvedeno přibližně 80 až 100 % srážkové vody. Zatímco v případě střešní vegetace to je „pouze“ 30 %. Což se dá označit za zásadní faktor pro minimalizaci vzniku povodní, neboť zelená střecha působí jako přirozená bariéra pro odtok vody.
Koncept zelených střech přispívá k efektivnímu snižování množství oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Vegetace na střechách provádí fotosyntézu, během které rostliny absorbují CO2 a přemění jej na užitečné látky. Výpočty naznačují, že na jednom hektaru vegetace může být zachyceno až 24 tun oxidu uhličitého.
Zařazení vegetace na střechy budov může vytvořit optimální podmínky pro nový život zvířat a rostlin. Různorodost rostlin na zelených střechách podporuje ekosystémovou rovnováhu a poskytuje potravu a útočiště pro hmyz a ptáky. Zelené střechy mohou být ideálním prostředím pro opylující hmyz, který zajišťuje reprodukci mnoha rostlinných druhů. Volně přístupná zelená střecha může mít pozitivní dopad na zdraví lidí, a to ať už zdraví fyzické či psychické.
Na zelenou střechu lze přeměnit v podstatě jakákoliv střecha, která splní statické a konstrukční předpoklady. Proces zazelenění střechy je použitelný od garážových střech až po střechy domů. Existuje několik variant zelených střech, ale nejčastěji se setkáváme s teplými nebo obrácenými střechami.
Pro teplé střechy se jako ideální izolace jeví například superštíhlé izolační desky Austrotherm Resolution, pro který jsou typické jeho skvělé tepelněizolačními schopnosti. Tento produkt je vyroben z tvrzené resolové pěny s uzavřenou strukturou pórů, která umožňuje prostorově úsporné řešení zateplení s velmi nízkou výškou. I přes malou tloušťku, která může být v rozmezí 40–300 mm, má Austrotherm Resolution extrémně dobrou tepelněizolační hodnotu, λD = 0,022 W/m.K. Z těchto důvodů je tento produkt ideální na plochy, které by se jinak, v souvislosti s nedostatkem místa, nedaly dobře izolovat. Zmíněná tepelněizolační hodnota převyšuje některé tradiční tepelněizolační materiály o více než 40 %.
Naproti tomu stojí konstrukce obrácené střechy, která se pro zelené střechy doporučuje nejčastěji. Obrácené střechy se od těch teplých liší tím, že mají hydroizolaci umístěnou pod tepelnou izolací, která chrání hydroizolační fólii před případným poškozením způsobeným zazeleněním střechy. Vhodným izolačním materiálem pro takovou střechu je Austrotherm XPS®, který ochrání hydroizolaci a vytvoří vhodný základ skladby pro zazelenění. Jedná se o tepelněizolační desku z extrudovaného polystyrenu se strukturovaným povrchem a rovnou hranou. Možnými alternativami mohou být: Austrotherm XPS® Premium, Austrotherm XPS® Plus anebo Austrotherm XPS® TOP, které mají nejen vynikající tepelněizolační hodnoty, ale vynikají i hodnotami pevnosti v tlaku.
Myšlenka zelených střech přináší do městského prostředí výrazné pozitivní přínosy. Nejde pouze o architektonický prvek, ale o ekologická řešení, která mění vzhled měst a směřují nás k udržitelnější a odolnější budoucnosti.
Autor+foto: Austrotherm
Dřevěné konstrukce jsou neodmyslitelnou součástí českého stavebnictví. V naprosté většině případů se v nich používá smrkové dřevo. V dalších letech se ale budeme stále častěji setkávat s borovicí.
Mnohé projekty biosolárních střech selhávají ještě dříve, než se začnou stavět – u stolu projektanta či architekta. Pokud se fotovoltaika a zeleň navrhují nezávisle, bez spolupráce mezi profesemi, vzn...
