Probíhající klimatické změny se u nás projevují vyššími teplotami a delšími obdobími sucha. Kvůli tomu může zeleň na extenzivních vegetačních střechách usychat. Jinak jsou ale tyto zelené střechy velmi oblíbené, protože mají mnoho výhod. Jejich realizace je levnější a poměrně rychlá, nízká vrstva substrátu tolik nepřitěžuje střešní konstrukci a také vyžadují jen minimální údržbu. Pojďme se tedy podívat na to, jak případné riziko vznícení suché vegetace eliminovat.
Jakákoliv vegetační střecha má řadu výhod. Produkuje kyslík, zadržuje oxid uhličitý, snižuje výkyvy teploty vzduchu mezi dnem a nocí, pohlcuje nečistoty z ovzduší, zadržuje vodní srážky, snižuje prašnost a je životním prostorem pro faunu a flóru. Z pohledu stavebního zase chrání konstrukce před přehříváním a prodlužuje jejich životnost. Využívat vegetační střechy co nejvíce je proto žádoucí.
Obecně platí, že zelené střechy jsou nehořlavé. Bezvýhradně to platí u intenzivních zelených střech, které jsou z požárního hlediska hodnocené stejně jako tvrdá krytina. Je ale totéž možné tvrdit i o vyschlé extenzivní zeleni? Vždyť je to stejné riziko, před kterým nás varují požárníci v každém suchém létě ve volné přírodě.
Přesto i extenzivní zelené střechy lze hodnotit jako dostatečně odolné proti přenosu ohně vzduchem a proti sálavému teplu, ovšem za podmínek uvedených dále.
Požární charakteristiky jakéhokoliv střešního pláště, tedy i toho na zelené střeše, závisí na požárním riziku v daném místě. Když se střecha nachází v tzv. požárně nebezpečném prostoru, pak její skladba musí splňovat kritérium BROOF (t3). Více se o požadavcích na požární odolnost u střech dočtete ve článku Kdy je u střechy důležitá její požární odolnost.
Abychom si mohli říct, jak eliminovat požární riziko, musíme znát tři základní možnosti šíření požáru, které na střechu působí zvenčí:
Vegetační střechy s extenzivní zelení splňují protipožární nároky pouze za předpokladu, že minerální substrát má tloušťku minimálně 3 cm a v něm obsažené organické hmoty mají podíl menší než 20 %. Velmi žádoucí je také vysazovat nízkou vegetaci, která je málo náchylná k hoření. Ideální jsou k tomu sukulenty, které na rozdíl od trav vodu ve své struktuře zadržují a nemají tendenci k vysychání.
Pomůže také použití substrátu se zvýšeným podílem nehořlavého obsahu v substrátu a pravidelná péče o extenzivní střechu, kterou předejdete jejímu vysušování.
Ploché střechy s rozlohou větší než 1 500 m2 mohou tvořit jeden celek, pokud nejsou v požárně nebezpečném prostoru nebo u nich není z jiného důvodu požadovaná požární odolnost (viz článek Kdy je u střechy důležitá její požární odolnost) a současně splňují klasifikaci BROOF(t1) nebo BROOF(t3). Jinak se musí dělit požárními pásy šířky aspoň 2 metry.
Uvedené nařízení platí i pro zelené střechy, ovšem spíš na průmyslových halách než na rodinných domech. V nich vytvoříte požární pásy z kameniva (frakce 16/32). Šířku musejí mít aspoň 2 metry a tloušťku minimálně 50 mm (větší dle výšky vegetačního souvrství).
| Třída A1 | Výrobky, které nepřispívají k požáru, včetně plně rozvinutého |
| Třída A2 | Výrobky, které při plně rozvinutém požáru významně nepřispívají ke kalorickému zatížení ani k dalšímu růstu požáru |
| Třída B | Výrobky, které při přísnějších požadavcích, než platí u třídy C, odolávají působení malého plamene a při působení tepla od hořícího předmětu vykazují omezení šíření plamene |
| Třída C | Výrobky, které ještě déle odolávají působení malého plamene a při působení tepla od hořícího předmětu vykazují omezení šíření plamene |
| Třída D | Výrobky, které odolávají působení malého plamene déle než třída E, a také jsou schopné odolávat působení tepla od hořícího předmětu za podstatného zpoždění a omezení uvolňování tepla |
| Třída E | Výrobky, které odolávají působení malého plamene po krátký čas a bez významného rozšíření plamene |
| Třída F | Výrobky, které nemohou být zařazené do žádné z výše uvedených tříd |
S vegetační střechou mohou funkčně souviset otvory. Například světlík v ploše střechy nebo okno v přilehlé stěně. Protože právě ony jsou z požárního hlediska rizikovými místy, neboť jimi může prošlehnout oheň, je nutné také kolem nich provést úpravy.
Kolem světlíku nebo stěny s oknem je nutné na vodotěsné izolaci vytvořit požární pás v šířce půl metru. Tím budou požárně oddělené od okolní vegetace. Použít k tomu můžete opět kamenivo (frakce 16/32 mm) nebo dlažbu, a to v tloušťce min. 50 mm.
Když je zem vyprahlá jako troud, pak stačí nepatrná jiskra, aby suchá tráva chytila. Nezapomeňte, že stejný princip platí i pro zeleň na střeše. Předejděte fatálním problémům provedením protipožárních úprav.
Zdroj: Asociace zelených střech a fasád, SZÚZ (sekce Zelené střechy)
V Budapešti vyrostlo Národní atletické centrum, jehož hlavním prvkem je stadion. Atletice jako královně sportu vzdává hold prostřednictvím střechy, která symbolizuje klasickou antickou bílou korunu.
Máte v plánu šikmou zelenou střechu, ale děsí vás představa složité konstrukce a nekonečného vrstvení materiálů? S EUREKO GREEN můžete na obavy zapomenout. Tento systém je tak jednoduchý, že jeho mont...
