Jaro je ideální čas na čištění solárních panelů a kontrolu fotovoltaiky. Pravidelná údržba zajistí vyšší výkon, delší životnost a předchází poruchám. Přečtěte si, jak správně postupovat.
Chytrou a maximálně energeticky úspornou moderní domácnost si nejspíš představíme jako futuristickou stavbu plnou nejrůznějších technologií a spotřebičů. Ve skutečnosti bývá však nejúčelnější jednoduchost a maximální splynutí s přírodou. Tak jako v případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky.
Zelená střecha, tedy střecha, která je pokrytá půdou nebo pěstebním substrátem a porostlá živou vegetací, může vašemu domu posloužit jako skvělá přírodní ekologická klimatizace. V létě snižuje náklady na chlazení interiéru až o 75 % a v zimě zase náklady na vytápění až o 25 %, protože omezuje prostup tepla střešní konstrukcí, a to je při současných cenách energií pořádná úspora.
Vše o výhodách zelené střechy najdete v samostatném článku.
Zelená střecha má však vedle úspory energií a pozitivního dopadu na životní prostředí (čištění ovzduší, pohlcování oxidu uhličitého, snižování teploty vzduchu v přehřátých městech, útočiště a potrava pro hmyz atd.), schopnost výrazně zvyšovat efektivitu solárních elektráren. Jejich propojením tak můžete nejen čerpat výhody obou zařízení, ale ještě je znásobit.
Když se na zelenou střechu umístí solární panely, dosáhnete maximální účinnosti obou systémů. Tato kombinace se nazývá biosolární střecha.
Výhody začínají už u samotné instalace panelů na střechu. Konstrukce pro upevnění panelů se totiž nekotví přímo do střechy, díky čemuž nemůže dojít k narušení hydroizolační vrstvy. Nosná konstrukce se pouze pokládá na hydroizolaci a je plošně zatížená štěrkem, hlínou a rostlinami. Střecha tak zůstává bez zásahů, je přirozeně chráněna, a tím se prodlužuje její životnost.
Panelům nesvědčí vysoké teploty a jejich účinnost v horku klesá s každými 10 °C o 4 %. Na běžné střeše se může její povrch v létě rozpálit až na 80 °C, což je pro fotovoltaiku značně nehostinné prostředí. Zelená střecha má však schopnost udržovat stabilní teplotu kolem 25 °C, a to je pro panely naprosto ideální.
Na výkon panelů má negativní vliv také polétavý prach. Ten může snížit jejich účinnost až o 10 %. I zde pomůže vegetace na zelené střeše, která tento prach zachytává a za příhodných podmínek snižuje jeho objem v ovzduší až o 30 %. Ale pozor, na druhou stranu se na panelech může zase usazovat pyl z květů.
Fotovoltaika jen neparazituje na zelené střeše, ale i ona má svůj přínos. Pokud se panely správně nainstalují, tedy zhruba 30 cm nad povrch, zajišťují rostlinám dostatek světla a prostoru pro růst, ale také plovoucí stín. Ten poskytuje příznivé prostředí i pro růst stínomilných rostlin. Na zelené střeše s fotovoltaikou tak mohou růst různé druhy vegetace, které zase přitahují různé druhy hmyzu, ale i ptáků.
Solární panely zároveň svým stínem brání nadměrnému vysušování zelené střechy. A čím více se v zeleni drží vlhkost, tím lépe a déle může panely účinně ochlazovat. Prospěšný uzavřený kruh.
Na zelenou střechu i na pořízení fotovoltaiky můžete čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám a pokrýt tak až polovinu pořizovacích nákladů. K tomu se vám za kombinaci dvou opatření připočte ještě bonus 10 000 Kč. Pro rodinný dům tedy můžete získat až 270 000 Kč.
Aby se vám kombinace obou prvků skutečně vyplatila, je už při návrhu potřeba vše důkladně promyslet a zrealizovat tak, aby se oba systémy navzájem co nejvíce podporovaly. Na co je třeba si dát největší pozor?
Biosolární střechy představují nejen chytré řešení současných výzev v oblasti klimatu, ale i inspiraci pro budoucí architekturu. S narůstajícím důrazem na udržitelnost a energetické úspory se kombinace zelených střech a fotovoltaiky může stát standardem moderních domů, a to především ve městech, kde jinak chybí dostatek zeleně.
Účinně však poslouží i majitelům rodinných domů obklopených přírodou, protože zvyšují komfort bydlení a přispívají nejen ke snižování uhlíkové stopy, ale i ke kvalitnějšímu a zdravějšímu životnímu prostředí pro nás všechny.