Přeskočit na obsah
Zelené a speciální střechy

Zeleň na jakékoliv střeše? Snadno splnitelný sen

Redakce
2. 2. 2024
zelene strechy
Zelená střecha může být plochá, šikmá i tvarově různorodá (zdroj: SnappyGoat)
Evropa loni zažila vůbec nejteplejší léto v historii měření teplot. Není divu, že v této situaci měníme zažité stereotypy a obracíme svou pozornost k ekologičtějším řešením. Jedním z nich jsou zelené nebo přesněji vegetační střechy.

Zelené střechy rozdělujeme podle vysázené vegetace, a to na extenzívní nebo intenzívní. Intenzívní zelené střechy jsou vhodné jen pro ploché střechy a svým vzhledem i vegetací se podobají okrasným zahradám. Často jsou využívány také k pobytu osob. Jejich realizace je však náročná a patří do rukou odborníků.
Zůstaňme proto u střech extenzívních. Roste na nich nenáročná vegetace, schopná se adaptovat i na skromné podmínky a vyžadující pouze minimální údržbu. Vytváří působivý souvislý pokryv ze suchomilných mechů, sukulentů, bylin a trav. Není však určena k pocházení, pro případnou chůzi musejí být vytvořeny zpevněné cestičky.

Jak vybudovat zelenou střechu?

Aby zelená střecha správně fungovala, nestačí na ni v kolečkách navézt zeminu a rozesít travní semeno. Vegetační vrstvy musejí mít takové složení, aby vydržely extrémní klimatické namáhání na střeše, a také aby svým chemismem a konzistencí nezpůsobily poškození stavebních materiálů pod nimi. Při plánování hlavně nezapomeňte na zvýšené zatížení nosné konstrukce zelenou střechou. I relativně tenká vrstva substrátu je velmi těžká, pokud je zcela nasáklá vodou.

Dvě základní pravidla správného fungování zelené střechy:

  • Aplikace ochrany proti prorůstání kořenů
    Neprorůstavá hydroizolace nebo kořenovzdorná fólie chrání stavební konstrukce pod zelenou střechou. Musí být položena a svařena celoplošně a vyvedena minimálně 15 cm nad úroveň budoucího vegetačního souvrství.
  • Odvodnění
    Extenzívní vegetace nesnáší přemokření. Proto je třeba počítat se sklonem alespoň 2 %, aby byl zaručen dobrý odtok přebytečné srážkové vody. Jestliže sklon není možno vytvořit, je nutné použít např. větší tloušťku drenážní vrstvy. Žádoucí ale není ani nadměrně rychlý odtok vody. Proto je nutno od sklonu 5° (cca 8,8 %) navrhovat souvrství s nižší drenážní schopností a s vyšší schopností akumulace vody. Jinak bude vegetace trpět suchem.
  • Skladba zelené střechy

    Vegetační souvrství tvoří následující vrstvy (odspoda směrem k venkovnímu povrchu):

    • Kořenovzdorná vrstva
      Má-li hydroizolace střechy atest na neprorůstavost, tvoří zároveň kořenovzdornou vrstvu. V opačném případě musí být doplněna kořenovzdorným materiálem s atestem.
    • Ochranná a separační vrstva
      Zpravidla ji tvoří geotextilie, která chrání hydroizolaci před poškozením při montáži. Zároveň může sloužit k akumulaci vody pro potřeby rostlin.
    • Drenážní a vodoakumulační vrstva
      Vodoakumulační vrstva má za úkol zadržovat vodu pro potřebu vegetace, drenážní vrstva odvádí přebytečnou vodu. Na zelených střechách bývají obě funkce sloučeny do jediné vrstvy, která je tvořena buď minerálním násypem z porézního a nasákavého materiálu vhodné frakce nebo různými vodostavnými deskami a fóliemi.
    • Filtrační vrstva
      Filtrační vrstva (geotextilie) zabraňuje vyplavování jemných součástí ze substrátu a zanášení drenážních cest. Musí být dostatečně propustná a nesmí zpomalovat nebo omezovat odtok přebytečné vody z vegetační vrstvy do drenážní. Pro zelené střechy jsou zpravidla dostačující rouna s účinnou velikostí otvorů od 0,06 mm do 0,2 mm.
    • Vegetační vrstva
      Vegetační vrstvu tvoří substrát s vegetací. Substrát musí umožňovat dobré prokořenění, mít dostatečnou nasákavost a propustnost. Vegetace se následně zakládá suchým výsevem, hydroosevem, rozhozením řízků, položením předpěstovaných vegetačních rohoží nebo kobercového trávníku, případně výsadbou jednotlivých rostlin. Existují i systémová řešení, ve kterých je vrstva substrátu nahrazena speciální hydrofilní rohoží. Aplikace je v takovém případě snadnější a lze ji zvládnout i svépomocí. Benefitem je i nižší zatížení.
    zelene strechy
    Plochá zelená střecha se buduje snáze, ale není tolik viditelná (Ekologický institut Veronica)

    Šikmé zelené střechy

    Speciální kategorií vegetačních střech jsou šikmé zelené střechy. Od sklonu 15° je u nich nutno zajistit, aby se souvrství nesunulo k okapu. K tomu obvykle slouží samonosné konstrukční prvky, které jsou dostatečně pevné, odolné proti vlhkosti, povětrnostním vlivům a také působení půdních bakterií (např. dřevěné latě by shnily).
    Substrát na šikmých střechách musí mít mimo jiné dostatečnou propustnost, aby nedocházelo k povrchovému odtoku vody, a tak ke splavování zeminy. Ve spodní části střechy (zhruba pětina délky spádnice) pak je vhodné posílit drenážní schopnost souvrství, například drenážní textilií.
    Také způsob založení vegetace musí být dostatečně odolný proti erozi, lze použít např. hydroosev. Pro sklony nad 20° se už doporučují předpěstované vegetační koberce. Při sklonu nad 30° by tyto koberce měly navíc obsahovat netlející protierozní vložku.
    Všechna komplikovaná zajištění šikmých zelených střech odbourává novinka – ekologická skládaná střešní krytina Eureko Green. Jednotlivé prvky krytiny tvoří bezúdržbové plastové kontejnery, které se zavěšují na běžné latě a nevyžadují žádné budování zadržovacích systémů. Pokládka je díky tomu velice rychlá a jednoduchá. Vodotěsné napojení kontejnerů zámkovým systémem navíc odbourává nutnost provedení vodotěsné izolační vrstvy pod vegetačním souvrstvím. Kontejnery je možno objednat s již zapěstovanou rozchodníkovou směsí, takže po zavěšení krytiny na latě je střecha okamžitě ozeleněná.

    zelene strechy
    Vybudovat vegetační střechu na šikmé ploše je náročnější, ale efekt je větší (zdroj SnappyGoat)

    Shrnutí výhod vegetačních (zelených) střech

    • Prodlužují životnost střešního pláště až třikrát (chrání jej před mechanickým poškozením, UV zářením a vysokými teplotami)
    • Zadržují vodu z přívalových dešťů (kanalizace je v létě vytížena o 70 – 95 % méně)
    • Spoří energie (omezují prostup tepla střešní konstrukcí, což se projeví ve snížení nákladů na provoz klimatizace až o 75 %, v zimě snižují energii na vytápění až o 25 %)
    • Snižují množství CO2 (1 m2 zelené střechy dokáže pohltit až 5 kg CO2 ročně)
    • Omezují efekt tepelných ostrovů v zastavěném území (snižují teplotu vzduchu v přehřátých městech)
    • Čistí ovzduší (1 m2 zelené střechy zachytí až 0,2 kg prachových částic ze vzduchu ročně)
    • Tlumí hluk (zelená střecha účinně pohlcuje okolní hluk)
    • K přednostem patří i estetický vzhled a fakt, že pohled na zeleň uklidňuje lidskou mysl.

    Zelené střechy nás navracejí k naší přirozenosti – životu v přírodě. Při trvalém rozšiřování zabetonovaných ploch slouží jako náhradní plochy zeleně, jak pro člověka, tak i pro život rostlin, hmyzu a živočichů. Pro všechny jejich benefity podporuje stát budování vegetačních střech prostřednictvím dotačního programu Nová zelená úsporám.

Nejbližší akce

Všechny akce
Deset důležitých faktorů, které byste měli zvážit před pořízením fotovoltaiky (zdroj: Daniele La Rosa Messina, Unsplash)

Desatero pro fotovoltaiku

Na co si dát pozor

Nejnovější články

Všechny články
Střecha foto: Freepik

Desatero o střeše

Více informací

Spolupracujeme