Domov vnímáme často jako symbol bezpečí. Trávíme zde spoustu času nejen my, ale také naši nejbližší, a tak se tu chceme cítit dobře. Jenže ne vždy tomu tak je a někdy může být právě domácí prostředí tím největším ohrožením – pro naše zdraví.
Teď nemáme na mysli žádného domácího agresora, ale škodliviny, které často nejsou vidět ani cítit. Mohou se uvolňovat ze stavebních materiálů, nábytku, úklidových prostředků nebo třeba svíček a osvěžovačů vzduchu a dlouhodobě ovlivňovat naše zdraví i kvalitu života. Podívejte se, na co si dát pozor a jak vytvořit zdravé bydlení.
V dnešní době bohužel trávíme v interiéru až 80–90 % času. Už to samo o sobě se na našem zdraví negativně podepisuje – oslabuje se nám zrak, máme deficit vitaminu D a rozházené biorytmy. K tomu všemu na nás zde číhají ještě další rizika kvůli uzavřenému prostoru, v němž kombinace nevhodných materiálů, chemie, nedostatečného větrání a vlhkosti může vést k celé řadě potíží.
Ty se mohou projevovat například:
Těmto nespecifickým projevům, které vznikají kvůli špatnému mikroklimatu, se někdy říká syndrom nemocných budov (nebo též syndrom nezdravých budov). Tyto příznaky naštěstí, když nepříznivé podmínky opustíte, většinou mizí. Jenže pokud jsou příčiny závažnější, mohou i jejich dopady způsobit závažné onemocnění, které jen tak nepomine…
Už při stavbě nebo rekonstrukci vzniká prostředí, které ovlivňuje, jaký vzduch budete doma po mnoho let dýchat. Některé materiály přitom mohou uvolňovat škodlivé látky ještě dlouho po instalaci. Ty mohou dráždit sliznice, způsobovat bolesti hlavy nebo i alergické reakce.
Nejlepší je samozřejmě vybírat zdravotně nezávadné materiály s patřičnými certifikacemi a preferovat masivní dřevo, kámen, keramiku a další přírodní materiály. Ale co když ve vaší domácnosti nežádoucí látky už jsou? Těžko hned vyměníte komplet celý nábytek nebo vytrháte veškeré podlahové krytiny…
Azbest se v minulosti používal ve stavebnictví běžně – například v eternitových střešních krytinách, fasádních deskách nebo izolacích. Sám o sobě naštěstí nepředstavuje významné riziko, pokud zůstane neporušený.
Problém vzniká ve chvíli, kdy se materiál začne drolit nebo jiným způsobem narušíte jeho strukturu. Do vzduchu se pak mohou uvolňovat jemná vlákna, která při vdechnutí mohou způsobit poškození plic, chronická onemocnění dýchacích cest a při dlouhodobé expozici dokonce zvýšené riziko rakoviny plic.
Pokud tedy azbest v nějaké formě doma máte, nemusíte hned panikařit. Stačí do materiálu nezasahovat svépomocí, při rekonstrukci vždy zvolit odbornou firmu a staré prvky nechat profesionálně zlikvidovat.
Levnější nábytek a některé textilie také mohou obsahovat škodlivé chemické látky, které se postupně uvolňují do vzduchu. Jsou to zejména lepidla v dřevotřísce (formaldehyd), koberce a čalounění s chemickou úpravou proti vzniku skvrn a textilie se zpomalovači hoření nebo syntetickými úpravami.
I tyto látky mohou způsobovat alergie, podráždění kůže a dýchacích cest, a pokud je máte třeba v ložnici, tak i zhoršovat kvalitu spánku.
Chcete si dům perfektně uklidit a navonět – a místo toho si spíš uškodíte. Zejména při kombinaci silných chemikálií (chlor a dezinfekční látky), syntetických vůní a nedostatečného větrání.
Hrozí podráždění kůže a očí, dýchací potíže nebo například bolesti hlavy. A pokud máte domácí mazlíčky, jejichž smysly jsou ještě citlivější než ty lidské, je dobré myslet také na ně.
Méně chemie v domě znamená nejen zdravější prostředí, zpravidla nižší útraty v drogerii, ale také menší riziko, že právě zvířata, či nedejbože malé děti, pozřou něco jedovatého nebo se tím potřísní.
Omezte množství prostředků na nezbytné minimum a používejte ekologickou drogerii všude, kde existuje stejně účinná alternativa. Pro většinu účelů vystačíte s kombinací octa, jedlé sody, kyseliny citronové a peroxidu vodíku.
Vonné svíčky, difuzéry nebo osvěžovače vzduchu, ale například i aviváže mohou zhoršovat kvalitu vzduchu. Problémem bývá především parafín (produkt z ropy) ve svíčkách, aerosolové osvěžovače a syntetické vůně uvolňující těkavé organické látky (VOC).
Ty mohou způsobovat podráždění očí a dýchacích cest, bolesti hlavy a závratě. Při dlouhodobém působení zhoršovat kvalitu vnitřního prostředí a zvyšovat zátěž na organismus (některé těkavé látky jsou dokonce toxické).
Raději tedy používejte přírodní svíčky (např. ze sojového nebo včelího vosku), s vůněmi to nepřehánějte a pravidelně větrejte. Pozor, dráždit mohou ve vyšších koncentracích i přírodní látky – například esenciální oleje.
O prachu a vlhkosti jsme se už krátce zmínili – zaslouží si však vlastní podkapitolu. Prach totiž obsahuje alergeny, mikroorganismy i navázané chemické částice. Nejvíce víří v přesušených místnostech a tam, kde se využívá vytápění, které zvyšuje cirkulaci vzduchu (konvektory, elektrické přímotopy a částečně i klasické radiátory).
Ideální proto není suchý vzduch, ale ani příliš vlhký (cca nad 60 %). Ten zase podporuje rozvoj plísní, které uvolňují škodlivé spory a toxiny.
Tomu všemu pak nasadí korunu nedostatečná výměna vzduchu – zejména během topné sezóny. Tu je nezbytné pohlídat především v rekonstruovaných domech, kde důkladná izolace zamezila tepelným ztrátám, ale zároveň i přirozenému větrání přes škvíry a další netěsnosti v obálce budovy.
Ideální je samozřejmě řízené větrání s rekuperací, které zajišťuje nejen dostatečnou výměnu vzduchu bez nežádoucích tepelných ztrát, ale také jeho filtraci od pylu, prachu a dalších alergenů (dle zvolených filtrů).
Zdravé bydlení vzniká kombinací drobných kroků: pravidelného úklidu a větrání, optimalizace teploty a vlhkosti v interiéru, volbou přírodnějších materiálů s nízkými emisemi a omezení chemických přípravků a vůní.
I když nejspíš nebudete moct všechny provést najednou, i menší a postupné změny se časem projeví. Stačí vědět, na co si dát pozor, a postupně upravovat své návyky i prostředí, ve kterém žijete. Každá investice do vlastního zdraví a zdraví vašich nejbližších stojí za to.
Zdroje:
Air quality, energy and health, who.int
Indoor Air Pollution: An Introduction for Health Professionals, epa.gov
Indoor Air Quality, ec.europa.eu
Vyklízíte chalupu nebo byt po rodičích? Staré křeslo, lampička, váza či kuchyňská linka mohou být cennější, než vypadají. Poradíme, co zachránit.
Usazení vany není jen o nožičkách a silikonu. Rozhoduje příprava, správné podepření, těsný odpad a přístup k sifonu i po obložení.
