Pilířem energetických úspor je zateplení fasády. Nejčastěji se k tomu využívá kontaktní zateplovací systém, kdy se obvodová konstrukce obkládá izolantem. Tuto skladbu ale rádi narušují ptáci.
Jako izolant se u kontaktních zateplovacích systémů používají polystyrénové desky, případně při požadavku na požární odolnost také minerální vata. Polystyren je dobrým izolantem za dostupnou cenu a jeho aplikace je velmi jednoduchá. Tyto atributy stojí za masovým používáním polystyrenu v zateplovacích systémech. Má ale jednu nevýhodu, a to, že přitahuje datlovité ptáky. Strakapoud, datel, rehek či žluna polystyrenové fasády rádi poškozují.
Existují dvě teorie jako odpověď na úvodní otázku. Jedním důvodem mohou být akustické vlastnosti zateplené fasády, které při poklepu vydávají specifický zvuk. V přírodě si strakapoudi vytyčují své teritorium „tzv. bubnováním“ na suché a duté větve stromů. Rezonující polystyrenová fasáda může strakapoudům znít stejně jako suché větve.
Druhým vysvětlením může být hledání potravy. V přírodě klepou na větve a kmeny stromů a v případě duté odezvy hledají v daném místě kavernu s ukrytým hmyzem či larvou. Polystyrenové desky se na stěnu lepí bodově, takže místa bez lepidla mohou vydávat dutou odezvu stejně jako kaverna pod kůrou.
Datlovití ptáci poškozují nejvíce domy, které stojí v blízkosti vzrostlých stromů, ve kterých mají útočiště. Z hlediska plochy fasády je pak nejohroženější nároží, především nahoře pod střechou. Když ptáci ve fasádě vyklovou první díru, pak pravděpodobně nezůstane jen u ní. Vytvořené díry ptáky přitahují. Možná, že si instinktivně vybírají místa, na kterých už s hledáním potravy před nimi někdo uspěl. Otvory v zateplovacím systému pro ně bývají přitažlivé i jako možné hnízdiště.
Pro zateplenou fasádu jsou ale vyklované díry obrovským problémem. Jednolitá vrstva izolace je narušená, vzniká tepelný most a zateplení ztrácí své tepelně technické vlastnosti. Navíc se do otvoru může dostat voda a na styku polystyren zdivo být příčinou vzniku plísní. Za mrazu navíc zatečená voda zmrzne, zvětší svůj objem a může polystyren roztrhat.
Životnost zateplené fasády je při poškození ptáky mnohem kratší. A co víc, jedná se i o vadu estetickou.
Má-li být fasáda do budoucna před silnými zobáky datlovitých ptáků chráněná, je nutné udělat opatření již při její realizaci. Řešením je vložení hustého drátěného pletiva pod povrch omítky. Exponovaná místa, jako například nároží se vyplatí obložit plastovými deskami nebo oplechovat, neboť na hladkém povrchu se ptáci nepřichytí. Uvedená opatření je důležité aplikovat zejména v rizikových místech, tj. v blízkosti stromů s ptačími hnízdišti.
Pokud už je na aplikaci výše uvedených opatření pozdě, pak můžete zkusit prevenci v podobě plašičů:
Pokud už si vaši fasádu strakapoud vyhlídl a ozdobil ji několika děrami, pak asi dáte přednost radám o tom, jak tato poškození opravit. Postup je relativně jednoduchý, ale limitující může být dostupnost poškozeného místa. Zvláště je-li někde pod střechou. Pro opravy, které jsou „nadosah“ je postup následující:
Opravená fasáda si zachová své izolační vlastnosti. Sporný je ale estetický výsledek, který se odvíjí od toho, jestli se vám podaří se trefit do původního barevného odstínu fasády. Ani v případě použití originální původní hmoty nebude pravděpodobně výsledek jednolitý, protože barva na fasádě se mezitím působením UV záření proměnila. Oprava poškozeného místa tak obvykle na fasádě zůstává patrná.
Zdroje: h7.cz, antistrakapoud.cz
Střechy mají vydržet desítky let a obecně tento předpoklad i naplní. V žádné fázi ale nesmí dojít k chybě. Poruchy střech se formují už při výběru krytiny a riziko nekončí ani s hotovou střechou.
Neobyčejně obyčejné prázdniny aneb Co dělat v létě a báječně si to užít, i když ho nebudete trávit na pláži ve stínu palem.
