Cena elektřiny se vyvíjí dynamicky v rámci aukčního systému – tzv. spotového trhu, kde se cena stanovuje každou hodinu na základě momentální nabídky a poptávky. Tedy podle toho, jak se potkává výroba se spotřebou. Když poptávka převyšuje nabídku, cena elektřiny roste. Když je to naopak, cena klesá.
Navíc cenu neurčuje jen aktuální situace v ČR, ale částečně i stav ostatních evropských trhů. Zejména díky propojení přenosových sítí a vzájemnému vyrovnávání nabídky a poptávky mezi zeměmi.
Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie neustále roste. V Česku se sice zatím pohybuje jen kolem 15 %, evropský průměr však přesahuje 44 % a některé země využívají OZE z převážné většiny. Například v roce 2023 dosáhlo Chorvatsko 77,3 %, Portugalsko 86,6 % a Dánsko dokonce 88,5 %.
Čím větší podíl OZE, tím podléhá výroba větším výkyvům – je totiž závislá na aktuálním počasí (např. na intenzitě slunečního svitu, síle větru nebo vodním průtoku). Když jsou podmínky příznivé, může být elektřiny v distribuci takový nadbytek, že její cena klesne až do záporných hodnot. K rekordnímu poklesu zatím došlo v květnu 2024, kdy cena elektřiny na spotu dosáhla hodnoty –138,75 EUR/MWh. To je přibližně –3,50 Kč/kWh.
Záporná cena elektřiny je fajn, no ne? Budete odebírat elektřinu ze sítě a ještě vám za to bude někdo platit. Jenže…
Ve skutečnosti je to především varovný signál, který poukazuje na nerovnováhu systému.
Záporná cena elektřiny pro běžné domácnosti neznamená, že by mohly vydělat na odběru elektřiny ze sítě. Jednak proto, že většina lidí nemá spotový tarif, ale fixně stanovené částky za odběr. A jednak proto, že i tak budou muset platit poplatky za distribuci a regulovanou složku elektřiny. Celková částka na faktuře tak může být sice velmi nízká, ale málokdy skutečně záporná.
Není nejlepší nechat situaci, jak je, aby vše vyřešila „neviditelná ruka trhu“, a výroba a spotřeba se tak přirozeně ustálily? Elektřina, zejména ta z OZE, bohužel není normální zboží, které můžete kdykoliv vyrobit na základě poptávky, a případně „ukládat na později“, když zrovna není potřeba. A navíc byla rovnováha narušena státní podporou (o tom níže).
Čistá elektřina se nedá ve velkém skladovat (alespoň ne levně) a její produkce je závislá na počasí. Navíc její výrobu nemůžete jen tak vypnout, když je elektřiny nadbytek – vypnutí solární nebo větrné elektrárny může být technicky složité, ale i ekonomicky nevýhodné.
Proto dávají smysl regulace, které mají vést k tomu, aby lidé maximum elektřiny využívali v místě její výroby, a zbytečně se nepřetěžovala přenosová soustava.
Zrušením kompenzací pro výrobce elektřiny z OZE, když je elektřiny zrovna na trhu přebytek a její cena klesá pod nulu. Dosud platilo, že výrobci dostávali od státu podporu (např. ve formě doplatku na zelený bonus nebo výkupní cenu apod.) v takové výši, aby dosáhli garantované výnosnosti produkce. To zajišťovalo, aby byla výroba z OZE ekonomicky rentabilní za všech okolností, i když jsou aktuální ceny na spotu nevýhodné.
To teď mění novela energetického zákona lex OZE III. Od 1. 1. 2026 se na jejím základě tato podpora přestane vyplácet ve chvíli, kdy je na trhu elektřiny přebytek. To by mělo v konečném důsledku navrátit rovnováhu nabídky a poptávky, motivovat k efektivnějšímu nakládání s vyrobenou energií a snížit zbytečnou nadprodukci, když nedává smysl.
To jde ruku v ruce také s modernizací přenosové soustavy, zaváděním chytrého řízení, podporou velkých bateriových úložišť a rozvojem agregace flexibility. To vše má pomoct se stabilizací celé elektrizační soustavy.
Zda to bude stačit, se teprve uvidí. V některých zemích, kde se již OZE využívají ve větším měřítku, se v současnosti zkoušejí další způsoby regulace. Například v sousedním Německu plánují vybavit do budoucna elektrárny s výkonem nad 7 kWp inteligentními měřicími a regulačními systémy, které je umožní centrálně řídit, aby nedocházelo k nežádoucím přetokům do sítě, když je elektřiny příliš.
Pro běžné domácnosti záporné ceny elektřiny ani regulace (zatím) příliš neznamenají. Změny se mohou dotknout spíš velkých producentů. A co se obchodování s elektřinou týče – většina lidí má fixní tarif, takže nehrozí, že byste při běžném fungování domácnosti byli nějak sankcionováni za produkci elektřiny, nebo naopak mohli zbohatnout na odebírání energie při záporných cenách. Navíc: pokud se trh a celou soustavu podaří výše uvedenými opatřeními stabilizovat, nemusely by být už výkyvy cen tak vysoké.
V každém případě se vždy nejvíc vyplatí využívat vyrobenou energii z fotovoltaiky nebo jiného OZE přímo na místě a přizpůsobovat spotřebu aktuální produkci. To vám pomáhá šetřit peníze, zkracuje návratnost vaší investice a snižuje podíl využívání fosilních zdrojů, což prospívá všem.
Zdroje:
Energozrouti.cz
Ote-cr.cz
Solarninovinky.cz
Požární bezpečnost fotovoltaiky začíná už u jejího návrhu. Na co si dát pozor, aby byla instalace bezpečná, rychle nedegradovala a minimalizovalo se riziko vzniku i šíření požáru?
Agrovoltaika umožňuje kombinovat pěstování plodin a výrobu solární energie. Zatím byla u nás možná jen na některých typech zemědělské půdy. Díky nové legislativě ji půjde instalovat i na ornou půdu.
