Zaplatili jsme za opravu střechy — a teď nám do ní teče

Jak to všechno začalo

Střecha domu je sedlová, se sklonem přibližně 22,8 °, a řešená je jako dvouplášťová. Krytinu má z pálených tašek typu „falcovka“. Součástí střechy jsou i navazující vikýře s plechovou střešní krytinou. Vodu ze střechy odvádějí podokapní žlaby, odvodněné svislými dešťovými svody.

Majitelé domu po zhotoviteli požadovali především výměnu podstřešní fólie, ale se zachováním stávající krytiny. Tzn., že měl krytinu rozebrat, natáhnout fólii a poté krytinu položit zpátky. Přitom měl taky opravit hřeben střechy, komíny a zateplit štítové stěny. Naopak vikýřů se oprava nijak nedotkla.

Zda byla oprava provedená správně, začali majitelé pochybovat ve chvíli, kdy se jim na stropech objevily vlhké mapy. Protože se totéž stalo při každém dalším dešti, měli téměř jistotu, že zhotovitel musel při opravě udělat nějakou chybu. Aby ji našel, pozvali si Inspektora řemesel Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů a soudního znalce v jedné osobě, pana Romana Kučeru.

Zjevná chyba a její důsledky

Na první pohled jasnou chybou je u této střechy položení střešních tašek na střih, místo správné pokládky na vazbu. Pro tašky typu „falcovka“ se pokládka na střih nehodí. Krytina totiž má v takovém případě výrazně menší těsnost proti stékající vodě, takže ta se do střechy dostává v mnohem větší míře. Situaci dál zhoršuje fakt, že zhotovitel udělal v některých místech jen velmi malý přesah střešních tašek.

Chybně je opravený taky hřeben, kde by správně měly být použité hřebenové větrací tašky. Dalším hřebíčkem do rakve oné střechy je zjištěná skutečnost, že tašky nejsou nijak kotvené k podkladu! Střecha se tím stává potenciálním rizikem pro obyvatele domu i kolemjdoucí. Sáním větru může kdykoliv dojít k uvolnění střešních tašek a jejich následnému pádu ze střechy.

Hlavní příčina zatékání

Se střešní krytinou souvisí i bezpečný sklon, který by u falcovky měl být 30 stupňů. Jenže opravovaná střecha má sklon o 8 stupňů nižší! V takovém případě by hydroizolace měla ležet na celoplošném bednění (event. tuhé tepelné izolaci) a měla by mít slepené přesahy. Tak to uvádějí Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. Nic z toho ale u opravené střechy není.

Jako hlavní důvod zatékání do interiéru proto znalec vyhodnotil chybně provedenou doplňkovou hydroizolaci, která není vodotěsně napojená na veškeré navazující a prostupující konstrukce. Nedílnou vlastností skládané střešní krytiny je totiž určitá netěsnost, takže zatékání vody pod její povrch se nepovažuje za vadu. Vyžaduje ale kvalitní a vodotěsné provedení hydroizolace, aby proniklou vlhkost zadržela. Protože v rámci opravy zhotovitel nedemontoval stávající oplechování (např. komínů), tak těchto místech nemohl hydroizolaci vodotěsně napojit.

Věděli jste?

Skládaná střešní krytina není za určitých podmínek těsná vůči vzlínající vodě, polétavému sněhu a větrem hnanému dešti. Proto je při použití skládané střešní krytiny nezbytnou součástí kvalitně a vodotěsně provedená doplňková hydroizolace.

Hlavní vada má spoustu menších bratříčků

Skladbu nové části střechy tvoří latě 60/40 mm, dřevěné kontralatě 50/30 mm a doplňková hydroizolační vrstva v podobě difuzní fólie. A je tu další chyba – použité kontralatě nevytvářejí dostatečnou větrací mezeru, takže proniklá vlhkost zůstává ve střeše.

Už bylo zmíněno, že zhotovitel nechal na střeše mnohá původní oplechování. Ani ho nedoplnil tam, kam měl. Jako třeba u dodatečného zateplení štítu, které ve stěně vytvořilo schodek. Před povětrnostními vlivy jeho horní hranu nechrání žádné oplechování, takže je vstupní branou pro zatékání. Voda tudy vnikne přímo do tepelné izolace a následně se dostane i do interiéru. U štítové stěny najdeme i další vadu, a to ponechané původní štítové lemování, které po provedených opravách nedisponuje dostatečnou krycí šířkou. Opět tím vytváří volnou cestu pro zatékání vody do konstrukce.

Bez vlivu na zatékání, ovšem značně humpolácky je pak opravený hřeben střechy. Zkušený fachman by měl volit řemeslné postupy, a ne si pomáhal podtmelováním.

Součástí zadání byla i oprava komínů

Jako v ploše střechy, tak i u komínů zhotovitel nechal veškeré původní oplechování. Asi aby ušetřil. Jenže stav oplechování byl v tomto místě tristní. Na mnoha místech bylo vytržené z podkladu a vykazovalo výrazné netěsnosti. To jsou další místa, kudy se teď voda dostává pod střechu. Zhotovitel totiž nejen, že nefunkční oplechování nevyměnil, ale ani se nenamáhal ho vyspravit, např. dodatečným kotvením, zatmelením nebo přidáním krycí lišty.

Požadovanou opravu zhlaví komínů si taky vyložil po svém, když jen ledabyle zatřel drolící se místa stěrkovou hmotou. Voda tak může stékat do navazující nové povrchové úpravy komínových těles, což dokazují rozsáhlé degradace povrchů komínů. U jednoho z komínů najdeme i další chybný detail, a to zboku zabudovanou tepelnou izolaci ze šedého polystyrenu, které chybí jakákoliv další povrchová úprava.

Poslední slovo má znalec

Opravená střecha vykazuje významné vady. Porušuje řadu technických norem, počínaje střechařskou normou ČSN 73 1901 a pokračujíc ČSN 73 3610 i dalšími technickými normami, montážními návody výrobců a legislativními požadavky. Vlivem souhrnu všech vad dochází v objektu k zatékání, které se objevuje soustavně od dokončení opravy.

Pokud nebudou zjištěné vady odstraněné, hrozí, že dojde k vážnému poškození prvků střechy. Uchráněny nebudou ani interiéry a zatékání nepříznivě ovlivní taky zdraví obyvatel.

Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR