Senát 2. 7. 2025 schválil zákon o urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Jedná se o součást širší legislativní reformy – novely energetického zákona známé jako lex OZE III, která má modernizovat českou energetiku a zajistit zvyšování podílu využívání OZE v rámci energetického mixu.
Zákon se dotkne domácností, firem, obcí i investorů, kteří plánují výstavbu fotovoltaiky, větrných elektráren nebo dalších typů obnovitelných zdrojů energie. Nyní zákon čeká na podpis prezidenta a pokud vše půjde hladce, měl by začít platit s účinností od 1. 1. 2026.
Větší podíl využívání obnovitelných zdrojů pomáhá ČR zvyšovat energetickou soběstačnost, snižovat závislost na fosilních palivech i dosáhnout stanovených klimatických cílů. Proto zákon navazuje na evropskou směrnici RED III, která určuje požadavky na rozvoj OZE v členských státech EU.
Nová legislativa má zjednodušit a zrychlit povolovací procesy výstavby nových zdrojů, které byly dosud – přinejmenším u větších nebo složitějších projektů – poměrně zdlouhavé a s nepředvídatelným průběhem i výsledkem.
Dosud platilo, že na instalace fotovoltaiky s výkonem do 50 kW nebylo potřeba stavební povolení, ani ohlášení na stavebním úřadě, pokud nezasahuje do nosné konstrukce domu nebo nemění způsob užívání stavby. Nově se tyto příznivější podmínky vztahují na instalace až do 100 kW. Totéž se týká také nutnosti zřídit si licenci na výrobu elektřiny – také je potřeba až od výkonu 100 kilowattů.
U větších nebo složitějších projektů, které stále vyžadují územní souhlas nebo jiné povolení (např. u pozemní fotovoltaiky nebo instalace v chráněném území), zavádí zákon tzv. fikci souhlasu. To znamená, že pokud se úřad k vaší žádosti nevyjádří do 30 kalendářních dnů, považuje se automaticky za schválenou.
Obce budou moci ve svých územních plánech vymezit takzvané akcelerační zóny – lokality, které se hodí pro výstavbu OZE. V těchto zónách budou instalace podléhat jednoduššímu a rychlejšímu řízení, aniž byste si museli znovu nechávat vyhodnocovat vhodnost výstavby na tomto území (např. s ohledem na ráz krajiny nebo dopady na životní prostředí).
Na základě kterých parametrů budou obce akcelerační zóny vymezovat? Budou zohledňovat zejména:
Pro instalaci tedy budou zvýhodněny například brownfieldy nebo nevyužívané průmyslové či logistické areály, degradovaná zemědělská půda nebo rekultivované skládky. Tedy místa, kde fotovoltaika nebude škodit, naopak může dokonce přispět k podpoře biodiverzity.
Pokud chcete postavit solární nebo větrný park, v současnosti může kompletní povolovací proces zabrat často i 3–5 let, někdy dokonce déle. Musíte totiž absolvovat množství kroků a některé třeba i vícekrát, pokud obdržíte zamítavé stanovisko. Součástí procesu je v současné době například územní řízení, stavební řízení, posouzení vlivů na životní prostředí a ráz krajiny, žádost o připojení do distribuční soustavy atd.
Každý krok má lhůtu na vyřízení 30 až 90 dní, ale někdy vznikají i různé prodlevy, některé úřady bojují i s nejednotným výkladem legislativy apod. Nový zákon však stanovuje pevný termín pro konečné rozhodnutí: pro projekty mimo akcelerační zóny maximálně 2 roky, v akceleračních zónách dokonce do jednoho roku. Řízení by nově mělo probíhat s využitím digitálních nástrojů (vč. online podání) a koordinovaně – řadu kroků půjde odbavovat paralelně, a nebudete tedy muset čekat, až se dokončí jeden, abyste mohli řešit další.
Zákon o urychlení výstavby OZE byl přijat poměrně hladce a bez připomínek, což je povzbudivé vzhledem k tomu, jak se protahoval schvalovací proces předchozí legislativy lex OZE III. Doufejme, že hladce poběží i samotná budoucí schvalovací praxe, a že se Česká republika skutečně posune směrem k udržitelnější energetice.
Zdroje:
EY.com
Komoraoze.cz
Senat.cz
Výroba elektřiny, nebo solární ohřev vody? Hybridní PVT kolektory zvládnou obojí! Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?
Kybernetická bezpečnost není jen téma pro datová centra, banky nebo třeba jaderné elektrárny. I domácí fotovoltaika může být cílem útoku hackerů – a vyplatí se vědět, jak ji ochránit.
