Služba výkonové rovnováhy pomáhá udržet stabilní elektrizační soustavu v době rostoucího podílu OZE. Jak funguje v praxi, kdo se do ní může zapojit a kde jsou její limity?
Přísné požadavky na nové zdroje tepla se zmírňují. Evropská komise po vlně kritiky upravila návrh nařízení o ekodesignu, který by v původním znění prakticky znemožnilo uvádět na trh naprostou většinu zdrojů tepla. Požadavky na minimální účinnost i maximální limity emisí se zmírňují nebo z návrhu úplně mizí.
Podle původního návrhu nařízení o ekodesignu by se od 1. 9. 2029 mohly na evropský trh uvádět pouze zdroje tepla, které dosáhnou sezónní účinnosti alespoň 115 %. Což ale v praxi zvládají pouze tepelná čerpadla nebo kombinované (hybridní) zdroje využívající OZE.
Ani moderní plynové kondenzační kotle, které jsou po čerpadlech druhým nejúčinnějším používaným topidlem, na tuto hranici nestačí – mají totiž teoretickou účinnost 110 %; reálná sezónní účinnost je samozřejmě ještě nižší.
Velmi přísné limity nastavila původně Evropská komise i pro kotle na tuhá paliva:
Je potřeba zdůraznit, že tyto podmínky se týkaly výhradně uvádění nových výrobků na trh a neměly žádný vliv na zdroje tepla, které už jsou vyrobené nebo už se s nimi dokonce topí.
Ale i tak to bylo nařízení velmi svazující a narazilo na odpor odborné veřejnosti, výrobců i politiků. Vysoké požadavky na nové zdroje tepla by totiž znamenaly, že dojde k jejich výraznému zdražení, protože výrobci budou muset investovat do vývoje a inovací, které pak promítnou do koncové ceny zařízení.
A to by nejspíš způsobilo, že nové, ekologičtější zdroje tepla budou pro řadu běžných domácností nedostupné. Ty pak budou co nejdéle zůstávat u starých topidel, která více zatěžují životní prostředí. I když byl záměr opačný, šla v tomto znění směrnice o ekodesignu proti ekologii.
A tak Evropská komise uložila nařízení „k ledu“. Nyní, dva roky po zveřejnění jeho původní verze, přišla s přepracovaným návrhem, který je daleko realističtější.
Co se mění oproti původnímu návrhu?
V každém případě se stále jedná pouze o návrh, který teď teprve bude procházet schvalovacím procesem se zapojením zástupců jednotlivých členských zemí EU. Až poté budeme znát finální znění, což bude pravděpodobně teprve koncem roku 2026.
Změny v nařízeních mohou působit trochu zmatečně, někdy možná až humorně – když EU přijde s novou legislativou, kterou pak po vlně nevole opět stáhne nebo přepracuje. Ale vlastně je to dobrá zpráva.
Balancování při tvorbě legislativy, aby vyhovovala běžným domácnostem, politikům napříč stranami a zeměmi, výrobcům, ekonomům i ekologům, je takřka olympijská disciplína. A to, že je Evropská komise schopná přistupovat na diskusi a revidovat nařízení tak, aby byla realističtější a dosažitelnější, byť za cenu určitých kompromisů, je veskrze pozitivní.
Teď už nezbývá než počkat na finální schválené znění, které ukáže, jaké technické požadavky budou pro nové zdroje tepla skutečně platit.
Zdroje:
Energy.ec.europa.eu
Eur-lex.europa.eu
Europa.eu
Komora.cz