Mýty o tepelných čerpadlech jsou stále rozšířené a mnohdy odrazují od pořízení čerpadla. Jaká je ale realita? Podívali jsme se na nejčastější obavy a výtky a vysvětlujeme, jak to doopravdy je.
1. ledna 2025 se spustí proces, který postupně ukončí používání F-plynů a dalších látek, které podporují globální oteplování a narušují ozonovou vrstvu. Legislativní rámec udávají dvě nařízení Evropské unie: č. 2024/573 o fluorovaných skleníkových plynech a č. 2024/590 o látkách poškozujících ozonovou vrstvu.
Zákaz F-plynů nezačíná platit od 1. 1. 2025 plošně, ale je rozložený do několika fází mezi roky 2025 a 2035 s tím, že limity se budou zpřísňovat postupně. Díky tomu se na zákaz mohou majitelé i výrobci a prodejci zařízení, která tyto plyny využívají, s dostatečným předstihem připravit. V souladu s evropskými klimatickými cíli by se s používáním F-plynů mělo v EU úplně skončit v roce 2050.
Omezování F-plynů vychází z výsledků rozsáhlé dopadové analýzy Evropské komise, která řeší reálné možnosti náhrady těchto látek za dostupné alternativy se značnými klimatickými benefity. Zároveň umožňuje výjimky pro případy, kdy se bez omezovaných látek nedá ze závažných důvodů obejít (plnění bezpečnostních požadavků v místě provozu, pro jaderné elektrárny, vojenské účely nebo použití v lékařství).
Fluorované skleníkové plyny (F-plyny) jsou uměle vytvořené chemické látky, které mají mnoho pro člověka užitečných vlastností. Proto se hojně využívaly a dosud využívají zejména v odvětví chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, stavebnictví, zdravotnictví a energetiky.
Bohužel ale mají i svou stinnou stránku: působí negativně na životní prostředí. Sice nenarušují ozonovou vrstvu – jako jejich předchůdci (např. freony) – ale mají vysoký potenciál globálního oteplování (Global Warming Potential – GWP), několikanásobně vyšší než oxid uhličitý. V současnosti F-plyny představují zhruba 2,5 % celkových emisí skleníkových plynů v EU a jejich podíl dále roste.
Oxid uhličitý má GWP 1, zatímco F-plyn difluormethan (R32) dosahuje hodnoty 675 a fluoroform (R23) dokonce 14 800.
Mezi F-plyny patří:
Při běžném používání F-plynů není klima nijak negativně ovlivňováno. Problém nastává, pokud by v důsledku havárie nebo působení lidského faktoru došlo k jejich úniku do ovzduší.
Dle nařízení EU platí zákaz uvádění na trh tepelných čerpadel s následujícími hodnotami GWP:
Od 1. 1. 2025 platí zákaz uvádění na trh pro:
Od 1. 1. 2027 platí zákaz uvádění na trh pro:
Od 1. 1. 2029 platí zákaz uvádění na trh pro:
Od 1. 1. 2032 platí zákaz uvádění na trh pro:
Od. 1. 1. 2035 platí zákaz uvádění na trh pro:
Zařízení a výrobky, které byly uvedeny před datem zákazu, se mohou prodávat maximálně 1 rok po začátku platnosti zákazu.
Jak už bylo řečeno, F-plyny se používají v tepelných čerpadlech jako chladivo, které zajišťuje přenos tepla z jednoho prostředí do druhého (více si můžete přečíst v článku Jak funguje tepelné čerpadlo). Jsou na místě obavy z budoucího zákazu používání F-plynů? Bude to znamenat také zákaz tepelných čerpadel? Rozhodně ne.
Úplný zákaz používání F-plynů je stanovený až na rok 2050. Do té doby dochází k postupnému omezování jejich používání a to tak, že v prvních deseti letech se bude nejprve končit prodej nových tepelných čerpadel, která využívají tento typ chladiva.
Nařízení jsou nastavená tak, aby neomezovala majitele stávajících tepelných čerpadel po celou dobu životnosti jejich zařízení. Starší zdroj tepla budete moct provozovat i nechávat servisovat včetně doplnění chladiva do tepelného čerpadla. Teprve až tepelné čerpadlo doslouží, nové si pořídíte už z nabídky modelů s ekologickými chladivy.
Ekologická chladiva, která neobsahují žádné F-plyny, nejsou žádným experimentem, s nímž by se začalo teprve kvůli chystanému zákazu fluorovaných plynů. Vývoj v této oblasti probíhá 25 let a už dlouhou dobu je i u nás dostupná celá škála modelů s přírodními chladivy. A jejich nabídka bude dále růst.
Jako přírodní chladiva se používají především ethan (R170), propan (R290), propylen (R1270), isobutan (R600a), amoniak (čpavek, R717) a oxid uhličitý (R744). U všech se GWP pohybuje v řádu jednotek. Nemají ale jen přínos pro životní prostředí: jsou také levná, dobře dostupná a vysoce účinná. Nejde tedy o pouhé ekologické „náhražky“ syntetických chladiv, ale o jejich přinejmenším rovnocenné alternativy.
V současnosti je asi nejoblíbenějším přírodním chladivem právě chladivo R290, tedy čistý propan. O něm se jako o chladivu budoucnosti mluvilo už před 25 lety. Mezi jeho výhody patří zejména:
Pochopitelně má propan i své slabé stránky. Předně je chladivo R290 hořlavé. To ale při běžném provozu tepelného čerpadla nepředstavuje žádné zvláštní riziko. Obzvlášť u monoblokových čerpadel, kde je chladivo hermeticky uzavřeno ve venkovní jednotce.
Problém by mohl nastat při úniku chladiva, při němž by hrozilo riziko požáru. Proto je nezbytné dodržovat při instalaci a údržbě propanového tepelného čerpadla bezpečnostní opatření. Tepelné čerpadlo s R290 tak smí instalovat a servisovat pouze technici, kteří mají pro práci s chladivem R290 patřičnou kvalifikaci.
Druhým úskalím je samotná konstrukce propanového čerpadla. Chladivo R290 má totiž svá specifika, a proto klade zvláštní nároky na chladivový okruh, zejména na olejový management kompresoru. Výrobce, který dosud pracoval s konvenčními chladivy, jen s velkou dávkou štěstí hned vyvine propanové tepelné čerpadlo se špičkovými vlastnostmi. Proto je velice důležité při výběru čerpadla pátrat po tom, zda má firma dostatečné zkušenosti s tímto typem chladiva.
Ačkoliv přírodní chladiva, jako je R290, přinášejí určitá technická a provozní úskalí, jejich výhody výrazně převažují. Nízký dopad na životní prostředí, vysoká účinnost a cenová dostupnost z nich činí vhodného nástupce syntetických chladiv, která už nyní mají své pevné místo nejen v segmentu tepelných čerpadel. Zákaz F-plynů je proto důležitým krokem k ekologičtějšímu a udržitelnějšímu provozu, který přispívá ke snižování produkce emisí a k ochraně klimatu, ale v důsledku vám zároveň zajistí ještě efektivnější a úspornější vytápění.
Zdroj: MŽP, SCHKT