Zahradní chodníky a pěšinky mají větší vliv na fungování zahrady, než se na první pohled zdá. Ovlivňují nejen to, jak dobře se vám bude na vašem pozemku chodit a jak bude zahrada působit jako celek, ale mohou mít vliv i na náročnost údržby trávníku.
Při výběru a realizaci hrají klíčovou roli zvolený materiál, kvalitní podklad, ale i promyšlené naplánování tras. Přečtěte si, jak pěšinky na zahradě navrhnout a na co dát pozor při pokládce.
Pěšinky a zahradní chodníky rozhodně nejsou jen na okrasu. I když vám možná přijde, že dělat se s něčím takovým třeba na menší zahradě rodinného domu je vlastně zbytečné, opak je pravdou. Pomáhají totiž:
Dobře navržené cestičky v zahradě z vhodně zvoleného materiálu vám zkrátka usnadňují život a zvyšují pocit vaší spokojenosti. Estetické hledisko už je pak jen třešničkou na dortu.
Lidé nejsou roboti a nedá se očekávat, že budou chodit po přímkách a kolmicích. Toho si můžete všimnout třeba v zástavbách projektovaných za minulého režimu, kde chodníky vedly často do pravého úhlu, ale lidé si raději prošlapali cestičky přes zatravněné plochy – vidina zacházky a pohybu v nepřirozených směrech byla pro ně horší než chození po nezpevněném, často i blátivém povrchu.
Pokud už zahradu používáte, bude nejjednodušší řídit se už prošlapanými cestičkami v trávníku, které nejlépe ukazují, kudy nejčastěji chodíte. Jestliže zahradu teprve plánujete nebo ji výrazněji předěláváte, zkuste si nakreslit jednoduchý plánek s budoucími „dominantami“ – tedy místy, kam budete chodit nejčastěji – a načrtnout nejpřirozenější spojnice těchto bodů.
Ne všechny cestičky v zahradě musí vypadat stejně. Rozlište hlavní cesty a méně důležité pěšinky. Ty hlavní by měly být ze solidnějšího materiálu, který vydrží a dobře se po něm chodí. Šířka zahradního chodníku by měla být ideálně 80–100 cm. Budou to takové „dálnice“ na vaší zahradě, které vás mají do cíle dovést spolehlivě, bezpečně a co nejrychleji.
Jako takové „okresky“ pak budou fungovat menší pěšinky. Ty mohou být méně přímé, více organické a užší – zpravidla postačí šířka 40–60 cm.
Ať už bude cestička jakákoliv, vždy by měla být propustná nebo s mírně svažitým povrchem (stačí cca 1–2 %), aby se na ní netvořily kaluže.
Každá cestička by měla mít vždy kvalitní podklad, který rozhodne o její stabilitě a životnosti. Základem bývá zhutněné štěrkové lože (někdy i písek), na nějž se teprve pokládá finální povrch; u sypkých materiálů budou potřeba také obrubníky.
Roli hraje nejen vzhled, ale samozřejmě také cena materiálu, životnost a náročnost údržby.
Kámen je na zahradu velmi oblíbený materiál. Má přírodní, nadčasový vzhled, vysokou odolnost, dlouhou životnost a vyžaduje jen minimální údržbu. Nevýhodou je však náročnější pokládka i vyšší cena.
Zvolit můžete souvislou kamennou dlažbu nebo i nášlapné kameny do trávníku. Souvislá dlažba se hodí pro hlavní cesty, nášlapné kameny spíše pro méně frekventované trasy. Pokud chcete kolem nich snadno sekat trávu, musíte je zapustit do země, aby byly v rovině s terénem.
Cenové rozpětí se může velmi lišit dle typu i kvality kamene. „Šlapáky“ se nejčastěji pohybují v rozpětí 300–1500 Kč za kus. Nejvhodnější je žula, břidlice, kvarcit, případně i pískovec (ten je však o něco méně odolný).
Zahradní dlažba bývá velmi odolná a zajišťuje rovný a stabilní povrch. Mívá dlouhou životnost a hodí se na intenzivně využívané plochy, dokonce i ty pojezdové.
Nevýhodou je vyšší cena (cca 400–1 000 Kč/m2 a více), méně přírodní vzhled a obtížnější pokládka ve zvlněném terénu nebo u zakřivených tras, kdy je dlažbu často nutné dořezávat.
Je ideální pro hlavní zahradní chodník nebo přístup k domu.
Štěrkové cestičky jsou cenově dostupné (kolem 100–300 Kč/m2), dobře propouštějí vodu a snadno se realizují. Hodí se však spíš jen na vedlejší, méně používané pěšinky. Hůře se po nich totiž chodí, kamenivo se snadno roznáší například do trávníku a nevýhodou je i nutnost instalace obrubníků.
Mlat je povrch ze směsi zhutněného jemného kameniva, který se často využívá v parcích nebo přírodních zahradách. Má podobné vlastnosti jako štěrk – hodí se především na organicky tvarované vedlejší pěšinky, dobře propouští vodu. Je o něco dražší než štěrk, ale stále dobře dostupný (cca 200–400 Kč/m2).
Představuje dobrý kompromis mezi štěrkovými cestičkami a zahradní dlažbou – je stabilnější než štěrk, ale ne tak odolný jako dlažba a časem bude potřeba ho obnovit.
Dřevo je velmi příjemný a vzhledově atraktivní materiál, který výborně zapadne především do zahrad v přírodním stylu. Je velmi variabilní – použít se dá ve formě prken, „kuláčů“ nebo špalíků. Pokrýt s ním můžete jak souvislou vrstvu, tak i menší nášlapné plochy.
Nevýhodou je menší odolnost vůči vlhkosti a nutnost pravidelné údržby. Proto se hodí spíš pro méně zatěžované zahradní cestičky nebo jako doplňkový prvek.
Zajímavou a stále oblíbenější variantou je využití materiálů zbylých například ze stavby – třeba kusů dlažby, betonu nebo kamene. Taková cestička působí velmi originálně, zároveň vás nebude stát prakticky nic a ještě využijete de facto stavební odpad (tzv. upcyklace).
Nevýhodou je náročnější realizace (kdy musíte jednotlivé kusy skládat jako puzzle) a o něco nižší komfort při chůzi, protože povrch nebývá zcela rovný. Proto se hodí především pro méně frekventované cestičky. Navíc „záplatovaný“ vzhled se nebude líbit každému – vhodný bude spíš pro vyznavače volného a přírodního stylu.
Pro hlavní, spíše rovné trasy se vyplatí investovat do odolných materiálů, jako je zahradní dlažba nebo kámen. Pro vedlejší cestičky, které se mohou přirozeně vinout zahradou, pak klidně zvolte nášlapné kameny, štěrk nebo třeba mlat. Snažte se je v každém případě srovnat s úrovní terénu, aby se vám kolem nich dobře udržoval trávník.
Při návrhu zahradních cestiček určitě zohledněte i celkový styl zahrady. Rovné linie a opracované nebo průmyslově vyráběné materiály (například dlažba nebo prkna) se hodí především do moderních a minimalistických zahrad. Přírodní materiály přirozených tvarů a organicky tvarované pěšinky zase působí nejlépe ve volněji pojatých, přírodních zahradách nebo zahradách v rustikálním stylu.
Zahradní chodníky nejsou však jen estetickým, ale především praktickým prvkem. Při jejich návrhu se vyplatí myslet nejen na vzhled, ale také na způsob využívání, nároky na údržbu a odolnost jednotlivých materiálů. Správně zvolená varianta vám usnadní pohyb po zahradě, ochrání trávník i vaše chodidla. A co je funkční, může být zároveň i krásné, stačí si dát trochu práce s projektováním. Odměnou vám bude dobrý pocit pokaždé, když budete procházet svou zahradou.
Zdroje:
cenové nabídky stavebnin a hobby marketů
Červen je nejsilnějším obdobím pro sbírání bylinek. Rostliny jsou plné silic, vůní i účinných látek. Co teď sbírat a jak bylinky správně sušit?
Červen bývá pro balkonové rostliny kritický. Přímé slunce, přelití i špatné nádoby dokážou během pár dnů zničit květiny, bylinky i rajčata.
