Záhony se teprve probouzejí, ale právě teď se u jahod láme chleba. Co uděláte během několika jarních týdnů přímo ovlivní, kolik květů nasadí – a kolik sladkých plodů si v létě skutečně utrhnete.
Jakmile půda rozmrzne a dá se zpracovat, začíná na zahradě první výsevní vlna. Není potřeba čekat na teplé dubnové dny – některé druhy zeleniny jsou přirozeně přizpůsobené chladnějšímu počasí a krátkodobé jarní mrazíky zvládnou bez větších problémů. Právě tyto plodiny mají jednu velkou výhodu: nemusíte je předpěstovávat doma na parapetu. Stačí připravit záhon, vytvořit řádky a semena vysít přímo do půdy.
Navíc často platí, že čím dříve je zasejete, tím lépe využijí jarní vláhu a rychleji rostou. Tedy, pokud nám letošní jaro dopřeje spíš tu vláhu, než již téměř tradiční bláznivé výkyvy teplot.

Mrkev patří mezi první plodiny, které lze vysévat velmi brzy na jaře. Semena klíčí už při teplotě půdy kolem 5 °C a mladé rostliny snesou i lehký mráz. Rané odrůdy se vysévají právě v březnu a sklizeň pak může přijít už na začátku léta. Semena mrkve jsou velmi drobná, proto se vyplatí je smíchat s trochou písku. Výsev je pak rovnoměrnější. A zkuste letos třeba i barevnou mrkev. Sklizeň, vaření i saláty pak budou o trochu veselejší.
Při pěstování mrkve i ředkviček musíte být nemilosrdní. Po úspěšném vyklíčení semenáčků přijde na řadu jednocení. Je zároveň kruté, ale musí být i jemné. Připravte se na to, že budete muset nemilosrdně vytrhat 50-70% semenáčků, které většinou nejde znovu zasadit. A také si rozcvičte prstíky, protože jednocení je jemná práce. Z trsu tří a více semenáčků musíte vybrat ten nejsilnější a ostatní odstranit tak, abyste moc nepoškodili kořínky a nezlomili stonek hlavního favorita.
Ředkvičky jsou pravděpodobně nejrychlejší úroda celé sezony. Od výsevu do sklizně může uplynout jen tři až čtyři týdny. Proto se často vysévají opakovaně v krátkých intervalech. Březen je ideální start. Dobře rostou i v chladnějším počasí a dokonce jim vyhovuje více než pozdější teplé jaro, kdy mají tendenci vybíhat do květu. Snadno je vypěstujete i v truhlíku na balkóně.

Hrách patří mezi plodiny, které mají rády chladnější počasí. Semena klíčí už při teplotách kolem 4–6 °C a mladé rostliny jsou poměrně odolné. Výsev v březnu tak umožní rostlinám dobře zakořenit ještě před příchodem teplejšího počasí. Pro zahradu má hrách ještě jednu výhodu: jako luštěnina obohacuje půdu o dusík, což prospívá i dalším rostlinám.
Špenát je typická jarní listová zelenina. Chladné počasí mu vyhovuje a dobře klíčí i při nízkých teplotách. Právě proto se doporučuje vysévat ho co nejdříve. Pokud se výsev opozdí a přijde teplé počasí, špenát často rychle přechází do květu a listy ztrácejí kvalitu.
Některé druhy salátu lze vysévat přímo do záhonu už v březnu. Patří mezi ně především polníček, rukola nebo rané listové saláty. Klíčí rychle a dobře využívají jarní vlhkost v půdě. Pokud chcete sklizeň prodloužit, vysévejte salát postupně po dvou až třech týdnech.

Vedle cibule sazečky, kterou máte jistě v záhonu již od listopadu, lze v březnu vysévat také cibuli ze semen. Rostliny sice rostou pomaleji než ze sazečky, ale mají výhodu – často se lépe skladují a méně vybíhají do květu. Pro výsev je ideální slunné místo s lehčí půdou. Kdykoliv pak můžete „píchnout do země“ cibulky oblíbené u našich babiček. Dnes se mohou maskovat za trendy jméno „walking onions“, ale na našich zahrádkách jsou již dlouho doma. Stačí je jednou nasadit a pak se množí samy zanořováním četných cibulek, které se tvoří na vrcholcích rostlin.
Petržel klíčí pomaleji než většina ostatních druhů zeleniny. Někdy to může trvat i tři týdny. Proto se vyplatí vysévat ji co nejdříve. V březnu má dostatek času vytvořit silný kořenový systém a během sezony dobře zesílí. Neváhejte dosévat i v průběhu sezóny. Kudrnatá petrželka vydrží svěží na záhonku i přes první mrazy.
Přestože jsou tyto plodiny poměrně odolné, je dobré dodržet několik základních pravidel:
Velkou výhodou březnových výsevů je také to, že rostliny využijí přirozenou jarní vláhu, takže není nutné tolik zalévat. Březen je možná ještě chladný měsíc, ale přírodě už to v růstu a pučení nezabrání. Vše chce růst a žít. Stačí pár řádků mrkve, hrášku nebo ředkviček a zahrada se během několika týdnů začne proměňovat. A možná zjistíte, že nejlepší zahradnický pocit nepřichází při sklizni – ale ve chvíli, kdy poprvé z půdy vykouknou drobné zelené klíčky.
Zdroje:
vlastní pěstitelské snahy redaktorky
Zelenina na zahradě, Pavel Chlouba, Grada 2018
Royal Horticultural Society – Vegetable sowing calendar, https://www.rhs.org.uk
Better Homes & Gardens – Early spring vegetable planting, https://www.bhg.com
Gardening Know How – Vegetables to plant in early spring, https://www.gardeningknowhow.com