Začne šikana solárníků? Lex OZE 3 schválena v původní verzi

Novelu energetického zákona, tzv. lex OZE III, jejíž návrh odmítl Senát, Sněmovna nakonec 4. 3. 2025 schválila v původní verzi. Včetně kontroverzního snížení provozní podpory pro obnovitelné zdroje, které může negativně zasáhnout tisíce podnikatelů a subjektů s vlastní fotovoltaikou. Nyní už novela čeká jen na podpis prezidenta.

Akumulace energie, flexibilita a agregace

Lex OZE 3 bude mít pro českou energetiku řadu pozitivních přínosů, jako je především:

• zvýšení ochrany spotřebitele (větší jistota a transparentnost při volbě dodavatelů energií),
• sdílení elektřiny bez omezení,
• zjednodušené povolování fotovoltaiky až do 100 kW pro vlastní spotřebu,
• pružnější nakládání s vyrobenou elektrickou energií v rámci celé elektrizační soustavy,
• možnost zapojení bateriových úložišť, která nejsou připojena ke zdroji výroby, pro stabilizaci sítě,
• přípravné kroky pro budoucí celoplošné zavádění chytrých sítí.

Provozovatelům solárních elektráren nad 30 kW z let 2009 a 2010 přibudou vrásky a papírování

Novela lex OZE III má také zabraňovat čerpání nepřiměřené podpory od státu, tzv. překompenzaci podpory. A to tak, že pro fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 30 kW postavené v letech 2009 a 2010, v období solárního boomu, stanovuje výnosnost investice (tzv. IRR, Internal Rate of Return) maximálně 8,4 %. Při vyšší výnosnosti nárok na podporu zaniká.

IRR se dosud měřila jen sektorově –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proběhly kontroly u vybraných zdrojů nad 100 kW, které čerpaly největší objem podpory. Na základě provedených kontrol se pak vypočítalo průměrné vnitřní výnosové procento pro celý sektor. Výsledek se s přehledem vešel do limitu stanoveného Evropskou komisí 8,4 % (byl lehce nad 6 %); jednotlivé projekty s vyššími výnosy celkové číslo nijak neohrozily.

Nyní však bude muset každý provozovatel, spadající do výše uvedené kategorie, vnitřní výnosové procento každoročně určovat a hlásit, jinak přijde o podporu. O tu přijde i v případě, že produkce fotovoltaiky překročí stanovenou hranici. Výnosnost bude muset prokazovat po celou dobu životnost solárního systému.

První kontrolu výnosnosti musí majitelé dotčených fotovoltaik nad 30 kW provést do 4 měsíců od účinnosti lex OZE III. Ta by měla začít platit ve druhé polovině letošního roku. Následně pak počítat výnosnost a informovat operátora trhu každoročně do 15. 12., zda jim pro následující rok vzniká nárok na další podporu.

Proč je tato část lex OZE 3 problematická?

• Přináší byrokratickou zátěž na majitele a provozovatele solárních elektráren, kteří sami musí posuzovat, zda jejich elektrárna splňuje daná pravidla.
• Majitelé fotovoltaických elektráren budou muset uchovávat veškerou dokumentaci včetně všech faktur související s provozem elektrárny za celou dobu životnosti systému, nikoli jen za dobu podpory systému.
• Výnosnost může být velmi proměnlivá a nepředvídatelná, protože se odvíjí také od aktuální ceny elektřiny nebo například provozních nákladů.
• Penalizuje úspěšné projekty, kterým se daří.
• Tato nová pravidla mohou negativně zasáhnout nejen firmy, ale i takové provozovatele, jako jsou obce, školy či nemocnice, které fotovoltaiku nemají jako hlavní zdroj příjmů své činnosti.

A především: zpětně mění pravidla, která platila v době, kdy dnešní majitelé fotovoltaiky zvažovali její pořízení. Kdyby byly tyto zásady známy už tenkrát, možná by si řada z nich svou investici rozmyslela nebo dimenzovala systém jiným způsobem, aby mohli snáze splnit nastavená pravidla. Podle některých názorů je to dokonce v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která – mimo jiné – zaručuje také právo na podnikání za předem jasně daných podmínek.

Zmírnění dopadů novely může přinést lex Plyn

Situace nakonec možná přeci jen nebude tak horká. I když znění novely lex OZE III už by mělo být definitivní, změnu by mohla přinést další novela energetického zákona tzv. lex Plyn. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček totiž oznámil, že v ní chce posunout hranici pro povinné individuální kontroly výnosnosti z 30 na 145 kW. Povinnost tedy zůstane, ale bude se týkat daleko menšího okruhu provozovatelů fotovoltaiky.

Přestože lex OZE III přináší důležité změny pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zpřísněné podmínky pro fotovoltaické elektrárny z let 2009–2010 vzbuzují obavy majitelů a nesouhlas odborné veřejnosti. V konečném důsledku může způsobit zbrzdění domácí energetiky, kterou měla původně za cíl podpořit a modernizovat. To, jak se situace vyvine, a nakolik zmírní negativní důsledky chystaná lex Plyn, bude jasné v následujících měsících.

Zdroj: Senat.cz