Chcete, aby vám termostatické hlavice dobře fungovaly i v příští sezóně? Přečtěte si, co můžete udělat právě teď, abyste prodloužili jejich životnost a předešli problémům na podzim.
Léto bývá rok od roku náročnější. Už i v Česku jsou tropické dny stále častější. V přehřátém interiéru se pak nedá přes den normálně fungovat, natož v noci spát. A naakumulovaného tepla se dlouho nejde zbavit, i když už se venku konečně trochu ochladí.
Proto si stále víc domácností klade otázku, jestli už nebudou muset investovat do klimatizace. I když takové řešení jistě přinese úlevu, není zcela ideální a ani provoz není úplně levný.
Neexistuje tedy jiné účinné řešení? Klíčem je přehřívání předcházet, neřešit až jeho následky.
Na vině není jen změna klimatu, ale také parametry moderního bydlení, které se liší od toho, v němž žili naši předci. A tak možná v létě utíkáte na chalupu – do starého kamenného domu, kde je i při tropických teplotách stále chládek.
Dříve nebylo potřeba stavět s ohledem na energetickou efektivitu. Využívaly se materiály, které byly zrovna dostupné a s vytápěním nebylo potřeba dělat si hlavu – palivo bývalo levné a místnosti většinou relativně malé.
Jenže dnešní domy musí být velmi dobře izolované, protože energie pro vytápění velmi podražily, navíc myslíme i na ekologickou zátěž provozu budov. Kvalitní zateplení a vysoká míra vzduchotěsnosti sice pomáhá v zimě snižovat tepelné ztráty, v létě ale může zvyšovat riziko přehřívání. Velmi dobře totiž drží teplo, i když zrovna nechcete.
Moderní stavby navíc často mají velká okna a skleněné plochy, které v zimě zajišťují pasivní tepelné zisky, i to je ale v létě problém. A nejhorší je to ve městech, kde vznikají tzv. tepelné ostrovy – teplo se zde akumuluje v betonových, asfaltových a dalších materiálech, odkud se v noci pomalu uvolňuje zpět do okolí. Ani po západu slunce tak nemáte možnost byt nebo dům ochladit.
Problém přehřáté domácnosti se dá řešit dvěma způsoby: vzniklé teplo aktivně odstraňovat, nebo bránit jeho vstupu do interiéru. Vlastně je to podobné, jako když máte děravou loď: buď z ní můžete pořád vylévat vodu, nebo prostě díru zalepit. Rovnou je ale potřeba předeslat, že někdy bude zkrátka potřeba obojí.
Klimatizace je v tomto příměru nádoba nebo čerpadlo, kterým odstraňujeme vodu z loďky. A umí to dělat velmi efektivně. Problém ale je, že je to energeticky náročnější. A pokud klimatizaci nepoháníte obnovitelnými zdroji (typicky domácí fotovoltaikou), může to zvyšovat uhlíkovou stopu provozu domácnosti.
Proto dává smysl zaměřit se v prvé řadě na cesty, kudy se teplo do interiéru dostává – tedy na pomyslnou díru v lodi. A z velké části jsou to právě okna a HS portály. Ty se ale dají poměrně snadno zastínit, čímž můžete množství tepla pronikajícího do interiéru výrazně omezit.
Takové řešení dává z pohledu energetické efektivity daleko větší smysl, než dům nejdřív nechat rozpálit, a pak problém teprve „hasit“ domácí klimatizací. Cílem je tedy zastavit sluneční záření ještě předtím, než pronikne do interiéru.

Mnoho domácností stále spoléhá na klasické interiérové žaluzie nebo závěsy. I ty sice pomáhají omezit průchod slunečních paprsků do interiéru, proti jeho přehřívání ale fungují jen velmi omezeně (útlum slunečního záření max. 20 %).
Je to z toho důvodu, že paprsky už mezitím prošly sklem a část energie se tak hned přeměnila na teplo. Venkovní stínicí technika oproti tomu zachytí velkou část záření ještě před oknem a může tak tepelné zisky snížit až o 90 %.
Vhodné jsou zejména:
Každý typ má svá specifika – podrobně se jim věnujeme v samostatném článku o stínicí technice a jejím vlivu na výdaje za energie na vytápění i chlazení.
Velkou výhodou pasivního stínění je, že provozní náklady jsou minimální. U manuálního prakticky žádné, u elektrického pohonu velmi malé – obzvlášť v porovnání s domácí klimatizací.
Bohužel to ale neznamená, že by stínicí technika za všech situací dokázala aktivní chlazení nahradit. Problematické jsou zejména:
Zejména při delších vedrech se konstrukce domu natolik prohřeje, že teplota v interiéru stoupá i přes zatažené venkovní žaluzie a ani při nočním poklesu venkovní teploty se nedá horka zbavit. Tento problém bývá obzvlášť palčivý v podkrovních bytech, kde se během tropických nocí prakticky nedá spát.

Vždycky se vyplatí začít prevencí přehřívání domácnosti, ale někdy to bohužel nemusí stačit. Nejlepších účinků se dá dosáhnout kombinací efektivního stínění a domácí klimatizace. To vám zajistí:
Debata „klimatizace versus žaluzie“ je ve skutečnosti trochu zavádějící. Nejde totiž o dvě konkurenční řešení, ale o dva odlišné způsoby práce s teplem.
Kvalitní venkovní stínění dokáže výrazně omezit přehřívání domu a v řadě případů může potřebu klimatizace výrazně snížit. Pokud ale přijde dlouhá vlna tropických dnů, samotné pasivní chlazení už někdy nemusí stačit.
Právě proto dnes mnoho odborníků doporučuje kombinaci obou přístupů: nejprve zabránit přehřívání a poté případně doplnit úsporné aktivní chlazení. V případě dobře navrženého řešení nemusíte v horku trpět vy, ani vaše peněženka.
Zdroje:
ADMAS.eu
Energy Performance of Buildings, energy.ec.europa.eu
MZP.gov.cz
SPST-stineni.cz