Energie, uhlí a další typy paliv jsou drahé a kvůli emisním povolenkám bude ještě hůř. Proto se vyplatí zužitkovat zdroje na maximum. Zejména v případě vytápění, které pro majitele rodinných domů představuje významnou položku v rozpočtu.
Jenže vysoce efektivní zdroje tepla také bývají poměrně drahé. Dostupnou alternativou jsou kamna nebo krby s tepelným výměníkem. Díky němu horké spaliny hned neodchází pryč, ale ještě dále ohřejí vzduch v místnosti nebo topnou vodu. Stejné palivo se tak vlastně použije dvakrát, čímž pomáhá snižovat tepelné ztráty.
Tepelný výměník je jednoduché zařízení, které pomáhá přenášet teplo z jednoho média na druhé. Třeba z horkých spalin z kamen na otopnou vodu nebo mezi odchozím a příchozím vzduchem, který se „potkává“ v rekuperační jednotce. Ve výměníku se jednotlivé látky navzájem nemísí, ale pouze si teplo předávají průchodem nejčastěji přes systém trubek nebo desek.
V jednoduchých výměnících se teplo jenom předává, ale existují i složitější typy, v nichž zároveň dochází i ke změně skupenství (odpaření nebo naopak kondenzace).
Výměník umožňuje vyrobenou tepelnou energii efektivněji využít, než kdyby pak už jen proletěla komínem. Pro představu: klasický otevřený krb, který nemá žádný výměník tepla, ani jinou technologii, která by dokázala teplo efektivněji zužitkovat, dosahuje účinnosti jen asi 10–20 %.
V domácnostech se výměníky tepla využívají nejčastěji v krbech nebo kamnech, a dále v rekuperacích, při solárním ohřevu vody pomocí kolektorů a také při ohřevu bazénu. Dnes se zaměříme na vytápění s tepelným výměníkem.
Výměník bývá nejčastěji umístěný přímo uvnitř zdroje tepla – v konstrukci kamen nebo krbové vložky. V teplovzdušném výměníku se spalinami ohřívá vzduch, který pak proudí do místnosti. Lepší distribuci teplého vzduchu může zajistit tzv. krbový ventilátor.
Další variantou je teplovodní výměník, v němž se ohřívá topná voda, vedená otopnou soustavu dále po domě. Ten je oproti teplovzdušnému ještě účinnější, protože pomáhá vytápět celý dům.
Jak už bylo řečeno, otevřené krby mají účinnost minimální. Moderní krbová kamna jsou na tom výrazně lépe – mají uzavřenou spalovací komoru, a tak dochází k efektivnějšímu spalování. Plášť kamen teplo akumuluje, a to se pak efektivněji šíří do místnosti a neuteče hned pryč spalinovou cestou. Účinnost těchto krbových kamen bez výměníku tepla je asi 75–80 %.
Kamna s výměníkem jsou pak na tom ještě lépe – účinnost je zde zhruba 85–90 %. V praxi to může představovat roční úsporu paliva až 20–30 % (orientačně), což může u rodinného domu znamenat, že ušetříte několik tisíc korun ročně.
Nejsou to úplně závratná čísla, ale i tak je to fajn, přitom nepotřebujete zapojovat žádné „chytré“ technologie – vystačíte si s působením běžných fyzikálních jevů. Při použití vhodného paliva (biomasy) se může jednat o levné vytápění, které je zároveň v souladu se současnými požadavky na ekologii a udržitelnost.
Kamna bez výměníku seženete už od 10 tisíc korun, ta s výměníkem začínají přibližně na 20 tisících. Průměrná cena pro běžný rodinný dům pak vyjde v průměru na 30–60 tisíc Kč.
Na kamna s teplovodním výměníkem, která splňují energetickou třídu A++, můžete čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám ve výši až 35 000 Kč. Nízkopříjmové domácnosti obdrží dokonce až 50 000 Kč. V obou případech musíte splnit podmínku, že jste dosud na výměnu zdroje tepla žádnou dotaci nečerpali.
Pro efektivní vytápění biomasou můžete vedle kamen s výměníkem zvolit také další možnosti, například kamna s:
Každá z variant má své výhody – teplovodní výměník umožňuje připojení na topný systém a ohřev více místností; u ostatních variant zase nepotřebujete teplovodní soustavu. Sekundární spalování snižuje produkci emisí, kamna s katalyzátorem mají vysokou účinnost a „akumulačky“ zase zajišťují postupnou distribuci tepla bez nutnosti často přikládat.
Na tuto otázku nikdy není jednoznačná odpověď. Pokud chcete topit tuhými palivy a máte v domě teplovodní soustavu, představují kamna s výměníkem tepla ideální variantu. Jinak pochopitelně záleží na vašich preferencích a také finančních možnostech.
Samozřejmě existují zdroje tepla i s nižšími emisemi, ještě vyšší účinností, téměř bezpracným provozem a různými technickými „vychytávkami“ (např. tepelná čerpadla nebo kondenzační plynové kotle), ale ty už se pohybují ve zcela jiných cenových relacích. Vytápění dřevem, peletami nebo štěpkou patří k finančně nejdostupnějším způsobům vytápění a vzhledem k obnovitelnosti paliva má perspektivu i do budoucna.
Zdroje:
Novazelenausporam.cz
Sciencedirect.com
Vánoční světla dokážou vykouzlit pohádkovou atmosféru i v době, kdy bývají Vánoce na blátě. Přečtěte si, kolik stojí jejich provoz, jak je vybírat a jak je používat ohleduplně k lidem i přírodě.
Geotermální energie se může stát významnou součástí energetického mixu. Dokáže zásobovat teplem i vyrábět elektřinu. Díky nové technologii by se mohla získávat i mimo vulkanicky aktivní oblasti.
