Vsakovací jímka svépomocí: snadné řešení pro odvod dešťovky

Vsakování dešťové vody na pozemku je preferovanou možností

Podle novely vodního zákona č. 254/2001 Sb. mají od ledna 2021 majitelé rodinných domů povinnost zajistit regulaci odtoku dešťové vody z vlastního pozemku, aby při přívalových deštích nedocházelo k přetížení kanalizace nebo zaplavení zástavby. To pomáhá jak předcházet materiálním škodám, tak i zadržovat vodu v krajině, což má i ekologické benefity a přispívá k adaptacím na současné extrémnější výkyvy počasí.

Zadržování dešťové vody lze zajistit několika způsoby. Například pořízením akumulační nebo retenční nádrže na dešťovou vodu. Z hydrogeologického pohledu je ale nejpříznivějším řešením odvod srážkových vod do půdního prostředí, neboli vsakování. Nejméně totiž ovlivňuje objem podzemních vod a geologické poměry v dané lokalitě. Ne vždy je to ale možné. Krajní variantou je vypouštění dešťové vody do stokové kanalizace, není-li k dispozici jiné řešení.

To, jak řešit odvod dešťové vody, by vám měl doporučit odborník na základě hydrogeologického posudku. Pokud stavíte nebo rekonstruujete dům, musí být návrh retence dešťové vody součástí projektové dokumentace, jinak nezískáte stavební povolení.

Prefabrikované řešení, nebo vsakovací jímka svépomocí?

Možností pro zajištění vsakování dešťové vody na pozemku existuje několik. Využít můžete například již hotové plastové vsakovací jímky, vsakovací bloky nebo vsakovací tunely. Přivádí se do nich voda z okapů, která se pak malými otvory nebo žebrovanými stěnami postupně vsakuje do podloží. Tyto nádoby bývají samonosné, takže není potřeba kolem nich betonovat.

Výhodou prefabrikovaných vsakovacích nádob je, že mají velkou kapacitu a jsou opatřeny servisními otvory, díky nimž se dají v případě potřeby vyčistit nebo vypustit. Nevýhodou může být pro někoho pořizovací cena, která se dle parametrů dané instalace může pohybovat v řádech několika desítek tisíc korun. Proto mnozí lidé volí raději variantu klasické štěrkové vsakovací jímky.

Jak usadit koupenou vsakovací jímku

Vsakovací jímka se instaluje do země. Zasypaný povrch nad jímkou je pochozí, ale autem přes ni nepřejíždějte, stejně jako přes přívodní potrubí.

Ať už zvolíte koupenou vsakovací nádobu nebo si uděláte vlastní vsakovací jímku, základní postup je totožný: v obou případech musíte připravit takzvaný vsak. Tedy výkop vyložený geotextilií a vyplněný kamenivem, který funguje jako vsakovací jímka. V tomto případě do něj navíc vložíte i vsakovací nádobu.

• Připravte si dostatečně velký výkop a vyložte jej geotextilií o gramáži 200 až 300 g/m².
• Na dno vysypte nízkou vrstvu (cca 15 cm) kameniva o frakci 16–32 mm a zhutněte.
• Na kamenivo usaďte vsakovací jímku a dovnitř nasypejte vrstvu kameniva.
• Připojte jímku k přívodnímu potrubí.
• Kolem jímky a na ni nasypejte další kamenivo.
• Navrch rozprostřete geotextilii, aby se v budoucnu nádrž neucpala hlínou.
• Zasypte zeminou a máte hotovo.

Údaje o únosnosti dané vsakovací jímky a tedy i konkrétní údaje, jak vysokou vrstvu kameniva a zeminy je k usazení jímky potřeba, by vám měl sdělit výrobce či dodavatel.

Vsakovací jímka svépomocí krok za krokem

Jak už bylo řečeno, základní postup u vsakovací jímky je stejný:

• Vyhloubíte jámu, typicky ve tvaru krychle nebo kvádru, kterou vyložíte geotextilií o gramáži ideálně 300 g/m². S malým bagříkem máte práci rychle hotovou.
• Jámu téměř zcela naplňte štěrkem o frakci 16–32 mm.
• Do jámy vyveďte drenážní trubku, kterou poteče voda svedená ze střechy vašeho domu. Obsypejte štěrkem.
• Celou plochu jímky zakryjte dvěma vrstvami geotextilie.
• Zasypte zeminou do úrovně okolního terénu.

Kam umístit vsakovací jímku?

• Tak, abyste do ní snadno mohli svést vodu z okapů.
• Ideálně využijte přirozeného spádu terénu. Voda do kopce nepoteče.
• Vsakovací jímka jako stavební objekt by měla být alespoň 2 metry od hranice sousedního pozemku.
• Jímka by neměla být ani příliš blízko jiných staveb, aby nedošlo k jejich vyplavení vlivem vztlakové síly vody.
• Vsakovací jímka ani přívodní potrubí by neměly být zatížené. Přecházet přes ně můžete, ale pro pojezd vozidla nejsou dimenzované.
• Nad vsakem nic nestavte. Pokud byste v budoucnu potřebovali jímku opravit nebo vyčistit, museli byste stavbu odstranit.

Jak velkou vsakovací jímku?

Systém vsakování by měl být v souladu s normou ČSN 75 9010 (vsakovací zařízení srážkových vod). Nechte si vypracovat hydrogeologický posudek, z něhož vyplyne volba vhodného typu zadržování dešťové vody a také:

• koeficient vsaku,
• velikost vsakovací jímky či jiné retenční nádrže,
• vhodná poloha vsakovacího objektu na pozemku,
• ideální hloubka vsakovacího zařízení (obvykle do 3 metrů).

Velikost vsakovací jímky určuje také úhrn srážek a doba jejich trvání v dané lokalitě, a dále velikost odvodňované (typicky střecha) i vsakovací plochy.

Cena posudku se podle náročnosti provedení pohybuje zhruba od 5 000 do 17 000 Kč a zahrnuje i provedení zemní sondy a vyhodnocení koeficientu vsaku daného podloží. Jsou to dobře investované peníze, díky nimž můžete zajistit skutečně efektivní odvod dešťové vody z vašeho pozemku bez rizika zaplavení jakéhokoliv objektu, ať už vašeho, či sousedova.

Na odborníka ostatně nemusíte nechávat jen vypracování posudku, ale klidně i celou realizaci vsakovacího systému. Sice si budete muset připlatit, ale zase to budete mít bez námahy a s jistotou, že řešení bude skutečně funkční.