Zvenku to vypadá jako obvyklá rekonstrukce staré zástavby. Ve skutečnosti jde o unikátní projekt, který propojuje technologii, historii a vzdělávání. Vzniká v areálu původní Vinohradské vodárny z roku 1882, postavené dle projektu Antonína Turka, která dodávala vodu velké části Prahy. Dvoukomorový podzemní vodojem byl dobudovaný v roce 1891 a sloužil až do 70. let minulého století. Od roku 1991 je technickou kulturní památkou, která se nyní mění na moderní vodárenské a vzdělávací centrum, aby návštěvníkům přiblížilo význam vody v životě města i jednotlivce.
Během rekonstrukce dvou podzemních vodojemů bude jeden z nich znovu zprovozněný a zapojený do systému zásobování vodou. Druhý vodojem je vyhrazený unikátní expozici. Bude tady moderní interaktivní formou prezentované všechno, co se skrývá za něčím tak běžným, jako je kvalitní pitná voda tekoucí z kohoutku. Současně se celý areál promění na nový veřejný prostor s řadou vodních prvků.
V současnosti je vodárenský areál jedním velkým staveništěm. Technický dozor investora zajišťují lidé ze společnosti H2O Group. Libor Vlasák, zakladatel společnosti H2O Group, k tomu říká: „Je to krásný projekt, ale náročný. Trochu něco jiného než stavět administrativní budovu nebo výrobní halu. O to více se těšíme na výsledek. Zatím je naší úlohou hlídat, aby na stavbě všechno fungovalo. Od kvality betonu až po to, jestli sedí rozpočet. Každý den jsme ale blíže dokončení unikátní stavby, která bude Praze sloužit desítky let.“
Projekt Hydropolis má jasnou vizi: ukázat, že voda není samozřejmost. Návštěvníci tu zažijí expozici, která jim vysvětlí, odkud se bere pitná voda, jak se čistí a kam mizí po spláchnutí. „Hydropolis má ambici stát se symbolem vztahu člověka k vodě,ׅ“ říká Libor Vlasák, „voda je energie, která drží všechno při životě.“
Než se návštěvníci budou moci procházet interaktivními expozicemi, ještě chvíli to potrvá. Dnes se v terénu odehrává jiný příběh. Na denním pořádku je stavění, koordinace a rozhodování.
Stavebně se jedná o velmi náročné úpravy. Například vybudování lávky uvnitř budovy nad hladinou vody, po které budou procházet návštěvníci, aby si současně užili světelné expozice a spoustu zeleně. „Na papíře všechno vypadá jednoduše,“ vysvětluje Honza Nápravník, jeden z technických dozorů společnosti H2O. „Ale realita stavby je jiná. Jednou řešíme změnové listy a rozpočty, jiný den dokumentaci, pak se naopak brodíme po kolena v blátě, a nakonec všechno vystřídá bezpečnost práce.“ Proto Honza s kolegou Tomášem Procházkou tráví na stavbě každý den. Musí umět všechno vyřešit a poradit si s každou situací. „Hlídám přímo výstavbu vodojemu, který bude brzy zásobovat Prahu vodou,“ přibližuje svůj úkol Tomáš Procházka, „všechno musí být na milimetr přesné.“
Role technického dozoru investora je pozice uprostřed mezi projektantem, dodavatelem a investorem. Každý z nich má trochu jiný cíl. Investor chce kvalitu a rozumné náklady, dodavatel potřebuje termíny a zisk, projektant má vizi. „My jsme tu od toho, abychom to celé dali dohromady a drželi projekt v běhu,“ říká Honza Nápravník. To, co zní jednoduše, je ve skutečnosti denní diplomacie a manažerská bitva. „Musíme rozumět lidem, ne jenom plánům,“ doplňuje jej kolega Tomáš Procházka, „na stavbě je totiž spousta emocí, tlaků a vztahů. Naším úkolem je to udržet v rovnováze, všechny propojit a hlídat, aby rozhodnutí dávala smysl.“
Firmě H2O Group se zadání daří plnit díky jejich zkušenostem z praxe. Na svém kontě totiž mají desítky projektů, od průmyslových hal až po moderní kancelářské komplexy. Jak dodává Libor Vlasák: „Na stavbě se naučíš, jak věci fungují. Pokaždé se něco zadrhne nebo nejde podle plánu. My ale vždycky umíme najít řešení.“
Hydropolis bude jednou z nejmodernějších staveb svého druhu v Česku. Rekonstrukcí vzniknou v sedmipatrové vodárenské věži unikátní expozice. Střecha vodárenské věže se promění ve vyhlídku s nádherným výhledem na Prahu. Součástí areálu bude i moderní návštěvnické centrum s laboratořemi, učebnami a konferenčními prostory. Přinesou jim osvětu i nový zážitek z toho, jak voda ovlivňuje město i životní prostředí.
Procházíme změnou klimatu, a tak je víc než důležité rozumět hospodaření s vodou. To je přesně to, co hodlá Hydropolis přiblížit široké veřejnosti, a to formou herních a vodních prvků, expozicemi moderních technologií úpravy a čištění vody a šetrného nakládání s vodou.
„Věříme, že projekt veřejnost nadchne. Aby se sem dostali už v roce 2027, nás zavazuje udělat všechno proto, aby všechno běželo podle plánu,“ uzavírá Libor Vlasák.
Zdroj:
Martina Kymrová, H2O Group, a.s.
www.hydropolis.cz
Po Novém roce začala ČT2 vysílat další řadu seriálu Modrá krev. František hrabě Kinský v něm dává prostor šlechtickým rodům, aby poodhalily střípky ze své minulosti. U nás naopak dostal prostor on sám...
Karel Hubáček navrhl jednu z nejikoničtějších staveb české architektury – Ještěd. Jak ale bydlel autor futuristického vysílače? Jeho vlastní dům překvapí skromností i nadčasovostí.
