Kotva může vypadat správně, přesto nemusí držet tak, jak by měla. U ploché střechy totiž velmi záleží na podkladu, hloubce zašroubování i správném dotažení.
Když se řekne zatížení střechy větrem, většina lidí si představí vítr, který do krytiny jednoduše „naráží“. U šikmé střechy je ale situace složitější. Proudění vzduchu kolem stavby vytváří také sání, které může působit směrem od konstrukce.

Proto nemusí být slabým místem jen samotná odolnost střešní krytiny. Síly se z ní totiž přenášejí přes upevňovací prvky a latě až do krovu a dále do celé konstrukce domu.
Proto se při návrhu stavba posuzuje na zatížení větrem, a to podle ČSN EN 1991-1-4. Norma přitom kromě rychlosti větru rozlišuje taky vliv výšky stavby, kategorii terénu (v otevřené krajině vítr fouká více) a tvar konstrukce. Všechna tato hlediska rozhodují o tom, jak bude stavba odolávat náporu větru.
I když na střeše za silného větru „viditelně“ nic nelétá, neznamená to, že ve střeše nevznikl žádný problém.
Zatížení větrem není na celé ploše střechy stejné. Pozornost je třeba věnovat zejména krajovým a rohovým oblastem, kde bývá sání větru výraznější.
S tím úzce souvisí návrh upevnění. Nestačí vyřešit samotnou střešní krytinu, ale je třeba bezchybně navrhnout i její upevnění dle ČSN EN 1991-1-4.
Sání větru je důvodem, proč samotná váha krytiny zatížení větrem neřeší. Hmotnost je pouze jedním z faktorů, které přispívají k odolnosti.
Při běžné prohlídce střechy může všechno vypadat v pořádku. Silný vítr však může zvýraznit problémy, které jste předtím při kontrole neviděli. Například jde o:
Kvalita kotvení je obzvlášť důležitá u plechových krytin. Velkoplošné dílce s nízkou hmotností může vítr při špatném kotvení snadno utrhnout. V oblastech s častým silným větrem může být dokonce nutné kotvení zesílit.

Střecha, která bez problémů odolávala běžnému počasí desítky let, může mít problém při opakovaném silném větru. Důvodem může být stáří materiálů, stav dřevěných prvků, koroze kovových součástí nebo třeba uvolněné spoje.
Rekonstrukci střechy byste proto neměli omezit jen na výměnu krytiny. Tím zajistíte pouze to, že do střechy nepoteče. Má-li ale oprava garantovat odolnost střechy proti všem vlivům, včetně větru, je nutné věnovat pozornost i ostatním součástem střešní konstrukce.
Silný vítr se nemusí na střeše projevit nějakým dramatem, přesto jeho účinky mohly na střeše zanechat stopy. Proto se má po větrné epizodě zkontrolovat aspoň to, co je bezpečně vidět ze země. Podezřelé jsou například:
Pokud je střecha zjevně poškozená, je bezpečnější nechat ji posoudit odborníkem. Na střechu sami po vichřici nevstupujte, a to ani kvůli kontrole. Hrozí tam riziko pádu uvolněných prvků či větví z blízkých stromů. Ty totiž nepadají jen za silného větru, ale ještě i po jeho uklidnění.
Největší chybou je čekat, až na to, zda během vichřice něco „uletí“. Dobře navržená a provedená střecha musí s účinky větru počítat už od začátku. Zatížení se přitom posuzuje pro konkrétní stavbu a místní klimatické podmínky. Rozhodně se nespoléhejte na zjednodušení „těžká taška = bezpečná střecha“.
U novostavby je otázka větru součástí návrhu konstrukce. U staršího domu má smysl věnovat pozornost stavu krytiny, upevnění a nosné konstrukce zejména při rekonstrukci střechy nebo po mimořádné větrné události.
Ze země se podívejte na:
Zdroje:
ČSN EN 1991-1-4 ed. 2
ČKAIT
HZS ČR, Pozor na silný vítr či větrné smrště