O tom, jak se bude dřevo v konstrukci chovat, do značné míry rozhoduje způsob jeho těžby. A právě s ní souvisí pojem „měsíční dřevoׅ“. Nejedná se o žádné dřevo kácené za svitu měsíčku, ani o dřevo z měsíce dovezené. Je to dřevo kácené podle prastarých přírodních zákonů, které znali už naši předkové. V podstatě jde o respektování faktu, že měsíc ovlivňuje metabolismus stromu, stejně jako oceánu nebo člověka.
V přírodě to funguje tak, že strom v zimě spí a voda z jeho tkání se stahuje do kořenů. Ve kmeni zůstane jen velmi málo volné vody a taky voda vázaná v buňkách dřeva. S volnou vodou, která i v zimě ve dřevě zůstává, pomáhá právě měsíc. Jeho gravitační síla vytahuje zbytkovou volnou vodu vzhůru do větví. Když v tu chvíli strom pokácíme, tak stačí jen větve odříznout a pro zpracování zůstává kmen bez volné vody.
Gravitační síla měsíce je největší v době narůstání měsíce – novoluní. Proto by se dřevo mělo kácet ideálně právě v tomto období. Od doby kácení se pak odvozuje označení dřeva jako měsíční nebo lunární.
Stromy pro další zpracování ve stavebnictví nebo nábytkovém průmyslu by se měly ideálně kácet v zimě, během fáze dorůstání měsíce.
Strom na konci léta přestává narůstat. Nevytváří letní dřevo a ztrácí listí nebo jehličí. Zpomaluje se i fotosyntéza, proto do kmene neproudí přes kořeny tolik vody. Celé toto období označujeme jako dobu vegetačního klidu.
Je to právě snížený objem volné vody ve dřevě, který z období vegetačního klidu dělají ideální dobu pro kácení. Správně natěžené měsíční dřevo v sobě má jen vázanou vlhkost, uzamčenou v buňkách. I tak ale jde o vlhké dřevo, které bude jednak pracovat, kroutit se a praskat, a taky bude ideální živnou půdou pro plísně a hniloby. Proto ho musíme ještě vysušit. Jenže sušení na požadovanou vlhkost pro stavění (10 až 15 %) nemusí být tak intenzivní, čímž se eliminuje borcení dřeva.
Jednou z možností je přirozené vysoušení. Jenže trvá dlouho, za rok se vysuší zhruba 1 centimetr z každé strany. Proto se hodí spíš pro rovinné prvky jako jsou desky nebo fošny. Ale i ony tímto způsobem schnou 2 až 3 roky a vlhkost vázanou na buněčné úrovni z nich tímto způsobem stejně nedostaneme. Proto jsou pro stavební řezivo mnohem užitečnější moderní technologie řízeného sušení.
V sušící komoře probíhá řízený proces, který zajistí, že dřevo nepopraská. Při sušení je v komoře udržovaná vysoká relativní vlhkost a teplota okolo 60 °C, což podporuje vysychání na buněčné úrovni a zároveň zamezuje praskání a omezuje borceni dřeva. Výsledkem je bezvadný konstrukční prvek s žádoucími fyzikálními vlastnostmi. Doba sušení je závislá na průřezu sušeného materiálu. Zhruba platí, že na prosušení 1 centimetru na stavební vlhkost 15 % je potřeba přibližně 1 až 2 dny.
Dřevo, které vytěžíme ve správnou dobu a věnujeme mu i odpovídající péči při sušení, je kvalitně připravené pro další použití. Není třeba tento přírodní materiál zabíjet chemickými prostředky proti houbám, plísním a jiným dřevokazům. Když je strom zpracovaný správným způsobem, tak přestává škůdcům chutnat.
Zdroj:
Eliška Morcinková: Měsíční dřevo u vás doma – jaké má výhody?
Dřevěný obklad fasády je trendy. Pokud ale nepoužijete opravdu odolné dřevo, např. sibiřský modřín, tak jej musíte chránit pravidelným natíráním. Anebo můžete sáhnout po staré technice opalování.
