Pro vinařského turistu jde o poetickou stavbu s příjemnou atmosférou a příslibem výborného doušku, pro vinaře je to pracovní prostředí, jehož parametry výrazně ovlivňují zrání a výslednou kvalitu vína.
Většina vinných sklepů na Moravě je vykroužena v pískovci nebo v tvrdé jílovité hlíně. Ostatní se budovaly v běžném terénu tak, že se shora vyhloubila jáma a na ni se postavila dřevěná konstrukce pro klenbu, která se vyzdila kameny nebo cihlami. Potom se klenba zaházela vysokou vrstvou hlíny. Podobný postup byl i u sklepů zakousnutých do terénních břehů. Jedny z nejstarších klenutých vinných sklepů jsou v Novém Šaldorfu na Znojemsku.
Do sklepů, které jsou vyhloubeny pod úrovní terénu, vede šikmá spojovací chodba zvaná „šíja“, jejíž délka je závislá na hloubce sklepa. Při hlubším založení sklepa bývá její součástí i schodiště. Šíje spolu s výškou zeminy nad sklepem zajišťují stálou teplotu ve sklepě, která by se měla pohybovat mezi 10–15 °C. Tradovalo se, že čím je delší šíje, tím je stálejší teplota v létě i v zimě.
Samotný vinný sklep má nejčastěji obdélníkový půdorys různé délky a šířky. Pouze některé selské sklepy na Znojemsku a Mikulovsku vytvářejí systém chodeb, které na sebe kolmo navazují. Na Slovácku se zase vyskytují sklepy dělené dveřmi na dvě části – přední a zadní.
Aby bylo ve vinném sklepě, který je pod úrovní terénu, zajištěno odpovídající prostředí pro víno i pro účastníky degustací, musí být vinné sklepy řádně odvětrány. K tomu slouží větrací šachty, ukončené nad terénem větracími komíny. Vyzděné jsou z materiálů nepodléhajících hnilobě – z kamene nebo cihel.
Pokud vyrazíte na návštěvu vinného sklepa, tak ještě před první degustací vám sklep poskytne potěchu pohledem na vyrovnané řady sudů. Bývají uloženy po jedné nebo po obou stranách sklepa na dlouhých trámech zvaných kantnýře.
Součástí vinohradnické krajiny nejsou jen vinné sklepy, ale také lisovny. Existence vinných sklepů na Moravě je zmiňována již ve 13. století, kdežto zprávy o selských lisovnách pocházejí až z konce 16. století. Nejčastější jsou přízemní lisovny spojené s vinným sklepem šíjí. Původně lisovnu tvořil jediný prostor, kde proti vstupním dveřím byly dveře vedoucí do sklepa.
V 19. století se začal prostor lisoven dělit a začaly vznikat menší místnosti pro posezení u vína. Tento typ je dnes rozšířen ve všech vinařských oblastech na Moravě. Na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku se můžete setkat ještě s vyvýšenými lisovnami, které se nacházejí nad sklepem. Nejčastější jsou ale patrové lisovny se sklepem. Setkáte se s nimi na vinařských stezkách v Čejkovicích, Kobylí, Mikulčicích, Blatnici a jinde. Z lisovny, která je v přízemí, vedou dveře do šíje a potažmo do sklepa. Vedle dveří do lisovny se zvedají schody do patra, které dříve sloužilo jako sýpka.
V posledních letech se začínají vinařské stavby, hlavně patrové lisovny, přebudovávat. Vznikají v nich rozsáhlé místnosti k degustaci vína i k příjemnému posezení. Nad lisovnou jsou obvykle také obytné místnosti pro příležitostné přenocování. Ze staveb, které sloužily po staletí většinou pouze pro výrobu a degustaci vína, se dnes stávají víceúčelové stavby a začínají se využívat ve vinařské turistice.
Poetika vinného sklepa okouzlí stejně jako víno, které v něm nalévají. Ty nejkrásnější najdete ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku, v obcích Plže u Petrova, Belegrady u Velkých Bílovic, Nechory u Prušánek nebo v Blatnici pod sv. Antoníčkem.
Foto: redakce
Dům Kalich v Litoměřicích na své střeše nese neobvyklou vyhlídku – věž ve tvaru kalichu, který má připomínat zdejší vinařskou tradici. Při průzkumu krovu Kalicha bylo zjištěno, že jeho prvky obsahují ...
Bohatá historie naší země se promítá do počtu památek, kterými je posetá. Nejde jen o stavby notoricky známé a turisty vyhledávané, ale nějaký zámeček nebo aspoň skvostný statek najdete v mnohé obci. ...
