Jestliže posuzujeme efektivitu a ekonomičnost vytápění, často přihlížíme jen k parametrům samotného zdroje tepla. Jenže to, jak bude vytápění účinné, jaké budou provozní náklady a jaký bude mít vliv na váš pocit tepla i mikroklima v domácnosti, výrazně ovlivňuje celý topný systém.
Do otopného systému patří zdroj tepla (kamna, kotel, tepelné čerpadlo apod.), rozvody tepla (tedy potrubí, kterým proudí topná voda) a otopná tělesa, jimiž se teplo předává do interiéru.
V rodinných domech se nejčastěji setkáme s teplovodními otopnými systémy. Ty můžeme rozdělit na teplovodní otopné systémy s otopnými tělesy (typicky radiátory) a velkoplošné otopné soustavy (podlahové vytápění, případně stropní nebo stěnové systémy).
Mnoho lidí, zejména ve starších rodinných domech, využívá klasické litinové radiátory. Jenže ty vám mohou vytápění zbytečně prodražit. Mají ale i další nevýhody. Pokud chcete topit skutečně efektivně, zvažte investici do podlahového vytápění, nebo alespoň do výměny starých radiátorů za nové.
Radiátory patří mezi vysokoteplotní otopné systémy. To znamená, že k tomu, aby mohly dostatečně vytápět interiér, potřebují dodávat topnou vodu o vysoké teplotě, a to kolem 60 až 70 °C. Abyste takových hodnot dosáhli, budete si muset za vytápění připlatit. A pokud topíte elektřinou nebo plynem, na vyúčtování to nepříjemně pocítíte.
Pokud chcete litinové radiátory vytápět tepelným čerpadlem, musíte zvolit jeho vysokoteplotní variantu. Běžná čerpadla totiž ohřívají vodu jen zhruba na 50 °C. A čím je potřeba výstupní teploty vody vyšší, tím je účinnost tepelného čerpadla nižší a jeho provoz dražší.
Při vysokých teplotách topné vody může docházet k odpařování složek laků, kterými jsou staré radiátory natřené. A ty mohou obsahovat dráždivé nebo dokonce toxické látky. Také dochází k vysušování vzduchu a i jeho většímu proudění, které pak způsobuje přenos prachu a dalších alergenů. V neposlední řadě radiátory nevypadají příliš esteticky, zabírají místo v interiéru a usazuje se na nich prach.
Krokem kupředu rozhodně jsou moderní panelové radiátory. Ty jsou kompaktnější a jsou vyrobeny z materiálů (zejm. ocel), které mají lepší tepelné vlastnosti a jsou zdravotně nezávadné.
Rychleji se zahřejí a po vypnutí zase rychleji vychladnou. To zajistí efektivnější regulaci teploty v domácnosti, takže nedochází k nežádoucímu přetápění a nadměrnému vysušování vzduchu. Zároveň tak šetříte výdaje za vytápění, a to i z toho důvodu, že tato otopná tělesa mají menší objem. Stačí vám tedy méně topné vody a o nižší teplotě.
Pokud se nechcete pouštět do větší rekonstrukce otopné soustavy, ale rádi byste vytápění zefektivnili, aspoň o něco snížili výdaje a zajistili si zdravější vzduch v domácnosti, je výměna starých radiátorů za nové dobrou volbou. Téměř vždy se dá najít takový typ, který bude kompatibilní se stávajícími rozvody, abyste si vystačili s pořízením jen nových otopných těles.
Nejvýraznějšího efektu však dosáhnete s nízkoteplotním otopným systémem. Nejčastěji v podobě podlahového vytápění. Uvádí se, že oproti radiátorům s ním ročně ušetříte asi 30 % výdajů za vytápění. Pokud ho ještě zkombinujete s velmi účinným zdrojem tepla, jako je tepelné čerpadlo, mohou být celkové úspory ještě výraznější (oproti elektrokotli až o ⅔ roční úspora).
Je to ideální řešení zejména pro novostavby a rekonstrukce, kde se dělají nové podlahy. Samotné položení podlahového vytápění není nic složitého a s trochou šikovnosti se dá zvládnout i svépomocí. Jediným problémem je velký zásah do domu, proto je nejlepší, když se s podlahovým (stropním či stěnovým) vytápěním počítá již v projektu nebo se zahrne do úprav v rámci probíhající rekonstrukce.
Podlahové vytápění tvoří teplonosné potrubí, které je v ideálním případě rozloženo na celou plochu podlahy. Díky tomu se teplo šíří rovnoměrně a v interiéru vzniká teplotně homogenní prostředí. Nedochází ke zvýšenému proudění vzduchu, a tedy ani k víření prachu a dalších nežádoucích mikročástic. Vlhkost vzduchu zůstává zachována.
Nízkoteplotní otopný systém pracuje nejlépe v kombinaci s tepelným čerpadlem nebo moderním kondenzačním kotlem.
Pocit tepla od nohou je velice příjemný a navíc podlahovému vytápění stačí voda o teplotě zhruba 30 stupňů, aby dokázalo interiér dostatečně vytopit.
| Výhody podlahového vytápění | Nevýhody podlahového vytápění |
|---|---|
| stačí nižší teplota topné vody | vyšší vstupní investice |
| nižší náklady na provoz | náročnější realizace ve stávajících objektech |
| rovnoměrné rozložení tepla | déle trvá, než se prostor vytopí |
| nevysušuje vzduch a nepřispívá k prašnosti | náročnější regulace |
| více volného prostoru v domácnosti | obtížné odstraňování závad nebo projekčních chyb po realizaci (trubky jsou napevno zabetonované v podlaze) |
| velmi dlouhá životnost |
Otopné plochy nehrají hlavní roli ve výkonnosti topného systému, ústřední je totiž samotný zdroj tepla. Ale značnou měrou přispívají k efektivitě a ekonomice provozu. Stejně jako vhodně nastavená regulace a také míra zateplení domu. Snažte se neopomenout žádný z těchto důležitých faktorů a co nejvíce omezit plýtvání energiemi. Odměnou vám bude nejen teplo domova a pohodlí, ale také nízké výdaje za vytápění a dobrý pocit z toho, že jste dokázali dodané teplo využít na maximum.
Chytrá domácnost vám usnadní každodenní život a zajistí vysoký standard bydlení. Ale nejen to. Postará se také o vaši bezpečnost a zlepší energetickou efektivitu vašeho domu. Co všechno umožňuje?
Obchodní cena elektřiny a plynu sice klesá, regulovaná složka však stále zdražuje. Co očekávat od roku 2025 a jaká opatření můžete podniknout, abyste za energie ve výsledku doopravdy ušetřili?
