Většina lidí vybírá podstřešní fólii špatně. Na co si dát pozor?

Kvalitu fólií posuzuje legislativa

V roce 2014 vznikla Pravidla pro navrhování a provádění střech České republiky (dále jen „Pravidla“), které zpracoval Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ve spolupráci s dalšími odborníky. Norma pro střechy ČSN 73 1901-2:2020 Navrhování střech se na „Pravidla“ přímo odkazuje. Takže všechno, co je uvedeno v „Pravidlech“, je tím pádem stejně závazné, jako by šlo o konstatování přímo v normě.

„Pravidla“ určují, jaké jsou třídy kvality podstřešních fólií. Dělí je do dvou kategorií v přehledných tabulkách. První se věnuje fóliím aplikovaným na nějaký tužší podklad, ve druhé najdete fólie volně uložené na nosné konstrukci. V tabulkách je i zatřídění podle kvality.

Pokud technické vlastnosti fólie nedosáhnou ani na nejnižší třídu kvality, pak takový výrobek nemůže být použitý na střeše jako doplňková hydroizolační vrstva (DHV).

Jak poznat kvalitní fólii?

V první řadě je třeba připomenout, že v žádné z tabulek v „Pravidlech“ není ani jediná zmínka o plošné hmotnosti. Přitom tenhle údaj je v praxi tak často používaný. Zato je v nich uvedená nejhorší možná třída reakce fólie na oheň, nejnižší možná pevnost po odečtu tolerancí, udávaných technickými listy, a další technické vlastnosti, od kterých se odvíjí třída kvality.

Druhým častým omylem je přesvědčení, že CE Technické listy nebo Prohlášení o vlastnostech jsou dostatečnými doklady pro použitelnost fólie na stavbě. V nich je pouze uvedené, jaké má daná fólie či membrána technické vlastnosti (pevnost, hořlavost, reakci na oheň apod.). Deklarované údaje je třeba porovnat s tabulkou v „Pravidlech“ a zjistit, jestli hodnoty odpovídají použitelnosti výrobku v dané konstrukci.

Protože naznačený postup je pro laiky složitý a těžko se v hodnotách orientují, tak se nejčastěji jako rozhodující parametr používá plošná hmotnost/gramáž fólie – čím větší, tím lepší. Jenže to vůbec neplatí. Na trhu je fólie, která má plošnou hmotnost dokonce 250 g, a přitom ji kvůli jejím vlastnostem (špatná třída reakce na oheň) na střeše použít vůbec nesmíte.

Jak správně postupovat

V první řadě je třeba definovat požadavky na fólii. Jestli má plnit funkci až v době, kdy už je schovaná pod krytinou, nebo jestli má sloužit i jako provizorního zakrytí střechy. Jako druhý krok je třeba zkontrolovat:

• jestli se fólie hodí do daného sklonu
• jestli fólie odpovídá požadované třídě těsnosti

Podle uvedených kritérií by neměl být problém vybrat vhodnou fólii. Pokud potřebné informace nenajdete v Prohlášení o vlastnostech, tak zkuste třeba montážní návod nebo manuál pro aplikaci. Tam by mělo být uvedené, pro jaký sklon se fólie hodí, do jaké třídy těsnosti, případně jestli vyžaduje jako podklad bednění nebo je možné ji uložit na tepelnou izolaci. Důležité jsou i informace, jestli může sloužit jako dočasní zakrytí stavby a na jak dlouho.

Záludnosti, které vám obchodník neřekne

Pokud jde o záruku u fólií, tak nestačí si přečíst její délku. Neméně důležité jsou taky podmínky pro její poskytnutí. Řada výrobců poskytnutí záruky např. podmiňuje tím, že nad nimi nesmí být instalované impregnované dřevěné konstrukce – ani latě. V takovém případě nárok na záruku zaniká.

Dalším častým problémem je zakrytí stavby. Přímo u výrobku může být uvedené, že je možné jej použít pro dočasné zakrytí stavby. Jenže teprve v montážním předpisu, který investoři málokdy kontrolují, najdete informaci, že nejde o nekonečně dlouhý čas, ale že je tato doba omezená. Uvedená je limitní doba, po kterou může fólie funkci provizorního zakrytí poskytovat.

Zvláštní kapitola: Fólie pro provizorní zakrytí

Funkce dočasného zakrytí stavby znamená, že fólie bude na střeše aplikovaná bez krytiny. Vlastně tak bude suplovat funkci zakrývací plachty. Tahle schopnost fólie musí být doložená písemně a současně musí být stanovené, kolik týdnů je v této expozici povolených. Neměla by chybět ani připomenutí platných omezení – pokud existují, například úhlu skonu střechy. Existují totiž fólie, které je technicky možné použít pod běžné krytiny až do sklonu 12 stupňů, ale jejich funkce pro dočasné zakrytí střechy končí na 14 stupních.

V praxi to vypadá tak, že pokrývači na střeše natáhnou fólii a než klempíř udělá oplechování nebo zedník opraví komíny, tak odejdou na jinou stavbu. Jenže tohle není dočasné zakrytí, přesto se někdy prodleva značně natáhne. Zvládne to zvolený typ fólie? Správný je jiný postup:

• V každém případě je třeba vědět, jestli fólie funkci dočasného/provizorního zakrytí vůbec umožňuje.
• Jestliže fólie není určená pro dočasné zakrytí stavby, tak je nutné ji hned po nainstalování, když nestihnete udělat krytinu, zakrýt plachtou.

Teprve pak je možné nechat nějaký čas střechu bez krytiny.

Nejčastější omyl s tragickými důsledky

V praxi často dochází k záměně dvou parametrů, a to funkce dočasného zakrytí a UV stálosti fólie. Přitom jde o dvě naprosto rozdílné věci.

Dočasné zakrytí stavby – tato funkce znamená, že fólie může být nainstalovaná bez zakrývací plachty (pokud je samozřejmě správně provedená).

UV stálost – tato funkce představuje dobu, kdy může být fólie vystavená UV záření. Poté je třeba ji chránit nejen před přímým UV zářením, ale i před rozptýleným (zespoda, infiltrovaným průhlednými prvky ve střeše apod.).

Doba UV stálosti může klidně trvat měsíce, Doba pro dočasné zakrytí stavby většinou bývá v jednotkách týdnů. U běžných fólií se pohybuje kolem 3 až 4 týdnů, v lepším případě až 6 až 10 týdnů.

Více informací od odborníků Romana Kučery a Jana Rypla k problematice DHV si poslechněte v úvodním videu.

Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR