Vlastní bydlení je pro stále více obyvatel Evropy nedosažitelné. EU proto přichází s Plánem dostupného bydlení, který by měl pomoci bytovou krizi systémově řešit.
Pro zajištění zdravého vzduchu ve vnitřním prostoru byste ideálně každé 2 hodiny měli na 5 minut otevřít okna dokořán. Během tohoto času se vymění potřebný objem vzduchu, ale stěny nevychladnou, takže nepotřebují znovu nahřívat. Tento režim byste měli dodržovat i v noci, abyste nespali ve vydýchaném prostředí a ráno se probudili svěží.
Prakticky je ale tento způsob větrání málo akceptovatelný. Neutěšujte se ani tím, že necháte otevřenou mikroventilaci. Štěrbinové větrání k zajištění čerstvého vzduchu v celém prostoru rozhodně nestačí. Chcete-li se i doma nadechnout se stejnou chutí jako venku v přírodě, pak se raději spolehněte na řízené větrání.
Tento způsob technického zabezpečení budov je poměrně mladý, proto nebude na škodu si jej představit blíže. Jedná se o systém, který automaticky zajišťuje stálou výměnu vzduchu v interiéru bez toho, že by bylo nutné otevírat okna. Tím udržuje optimální kvalitu vzduchu, odvádí vlhkost, oxid uhličitý a zápachy. Současně šetří energii, protože při tomto způsobu větrání jsou tepelné ztráty minimální.
Jak to funguje? Jednotka větrání přivádí automaticky a nepřetržitě (ve dne i v noci) do místnosti čerstvý vzduch. Pokud použijete řízené větrání s výměníkem tepla (tzv. rekuperaci), tak ta z odváděného vydýchaného vzduchu odebírá teplo, kterým předhřívá přiváděný vzduch, čímž šetří náklady na energii.
Jedná se o vyšší formu řízeného větrání. Zatímco řízené větrání představuje jen automatickou výměnu vzduchu, rekuperace přidává energetickou efektivitu. Díky přidanému výměníku získává teplo z odváděného vzduchu a ohřívá jím čerstvý přiváděný vzduch. Tím výrazně šetří energii na vytápění při zajištění neustálého přísunu filtrovaného, čerstvého vzduchu bez prachu, pylů a hluku zvenčí.
Pokud se obáváte, že zařízení, které je trvale běží, naruší pohodu vašeho domova, tak se obáváte zbytečně. A hned řekneme proč.
Systémy řízeného větrání v bytech a rodinných domech mohou být řešené jako centrální nebo decentrální. V případě centrálního systému je větrací jednotka umístěná v neobývané místnosti, a navíc je dobře odhlučněná. Její provoz se vás tak akusticky vůbec nedotkne. Dobře se vyspíte i v případě decentrálního systému, který se umísťuje přímo v místnosti, kterou větrá. V úplném tichu sice může být slyšet, ale je to hluk srovnatelný s jemným šuměním větru při otevřeném oknu. Odhlučnění větrací jednotky zajišťují akustické tlumiče a speciální ventilátory.
Tenhle mýtus se pojí s minulostí, kdy starší systémy používané v kancelářích průvan opravdu vytvářely. Dnes je to jinak. Vyústky se rozmisťují tak, aby proudění vzduchu nebylo obtěžující, navíc je možné nastavit optimální rychlost proudění. A srovnání s mikroventilací? Nezapomeňte, že současné moderní domy jsou extrémně zatěsněné. Proto představa, že vzduch v místnosti vyměníte pouze skrze milimetrovou štěrbinu, je absurdní. Za bezvětří se sofistikovanému řízenému větrání dokonce nemůže rovnat ani větrání otevřeným oknem.
Tenhle omyl plyne ze záměny řízeného větrání s klimatizací. U té by venkovní vzduch narušil nastavenou a udržovanou teplotu, proto by se okna otevírat neměla. U řízeného větrání ale žádné takové omezení není. Otevírat okna je možné kdykoliv. Třeba, když budete mít pocit, že je v místnosti suchý vzduch. Ten je projevem jakéhokoliv větrání a v případě vysoce efektivního řízeného větrání to platí dvojnásob, zejména v zimě. Vyšší vlhkosti vzduchu dosáhnete i použitím systému řízeného větrání se zpětným získáváním vlhkosti.
Obavy se zanášení škodlivin zvenčí nejsou na místě. Ventilátor totiž venkovní vzduch nasává skrze prachové filtry. Na přání je možné doplnit ještě některý ze speciálních filtrů, které odstraňují pyly nebo pachy (např. cigaretový kouř, smog apod.). Do místnosti se pak vzduch dostává potrubím, které má hladký povrch, aby se na něm nic neusazovalo. Je-li systém pravidelně udržovaný, tak se potrubí nemá, jak zanést. Pokud by k tomu náhodou přece jen došlo, tak se rozvody dají snadno vyčistit.
Vyvětrat okny nestojí vůbec nic, kdežto systém řízeného větrání vychází na 60 až 180 tisíc. Záleží na velikosti domu/bytu a na požadavcích zákazníka. Samotný provoz pak stojí zhruba stovky korun ročně. Jenže od této sumy musíte odečíst úsporu na energiích, protože systémy řízeného větrání/rekuperace využívají odpadní teplo. Dobrou zprávou navíc je, že na pořízení můžete získat příspěvek od státu.
Zdroj: Centrum pasivního domu