Celá planeta se potýká s dopady změn klimatu. Některé země zažívají skutečně extrémní podmínky a teploty tu v letních měsících dosahují téměř 50 °C ve stínu. A tak přišli na Blízkém východě s jednoduchým řešením: když klimatizace pomáhá vytvářet příjemné klima uvnitř budov, proč s ní neochlazovat i venkovní prostředí?! Globální oteplování vyřešeno – prostě stačí použít dost velkou a výkonnou klimatizaci!
Není to hezká myšlenka? Při trochu bližším pohledu se ukazuje, že je to velice krátkozraký přístup, který nám může pěkně zatopit.
Ani v bohatých státech, jako jsou Spojené arabské emiráty nebo Katar, kde se venkovní klimatizace používá, nejde o velkou chladicí jednotku, která by zvládla ochladit celé město. Jde „pouze“ o lokální, bodové chlazení, tzv. spot cooling, míst, většinou alespoň částečně krytých, s vysokou koncentrací osob.
Nejde tedy o chlazení otevřeného prostoru, jako třeba náměstí nebo pláže, ale spíše autobusové zastávky, promenády, pasáže nebo třeba tribuny na stadionech.
Pro chlazení se zde používají nejčastěji:
Výsledkem je příjemné mikroklima v místě chlazení, kde se navzdory okolní výhni teplota pohybuje jen kolem 22–24 °C.
Dubaj patří mezi průkopníky klimatizací ve veřejném prostoru. V květnu 2006 představila prototyp klimatizovaných autobusových zastávek; o rok později se začalo s jejich instalacemi. V současnosti dosahuje podíl klimatizovaných zastávek autobusů už zhruba 60 %.
Během Mistrovství světa ve fotbale v Kataru použili v roce 2022 ochlazování tribun, a to s pomocí sofistikovaných systémů, které vháněly chladný vzduch přímo pod sedadla diváků a zajišťovaly jeho cirkulaci.
V Abu Dhabí otevřeli v roce 2024 údajně první klimatizovanou promenádu na světě. Podél ní jsou obchody i relaxační zóny. Chladicí systém je integrovaný pod chodníkem a po celý rok udržuje teplotu na 24 stupních.
Dubaj má dále v plánu například projekt Future Loop – 2kilometrovou klimatizovanou promenádu, která propojí dominanty města: Museum of the Future, Dubajské mezinárodní finanční centrum (DIFC) a dvojici věží Emirates Towers. Dokončená by měla být do roku 2040.
Venkovní klimatizace je jistě příjemná a pomáhá lidem fungovat i v extrémním horku. Jenže nepřináší skutečné řešení problému. Spíš ho ještě zhoršuje. Státy v Zálivu – převážně ropné velmoci – totiž většinu energie, která se používá na pohánění venkovního chlazení, vyrábí právě z ropy, případně zemního plynu. Zkrátka z fosilních paliv, jejichž používání znamená další nárůst emisí CO2, a tedy další „přiživování“ globálního oteplování.
A máme tu začarovaný kruh: čím je větší teplo, tím víc jede klimatizace. Její provoz podporuje skleníkový efekt, a tedy i další oteplování. A tak přidáme výkon klimatizací… Nehledě k tomu, že klimatizace teplo „nevyzmizíkuje“ – spíš ho jen odvádí jinam. A tak navíc mohou vznikat tzv. tepelné ostrovy – místa, kde dochází k lokálnímu přehřívání.
S tím si zjevně v zemích, kde jsou teploty vysoké a cena elektřiny je díky dostatku fosilních zdrojů (zatím) velmi nízká, příliš těžkou hlavu nedělají. Nicméně přinejmenším lidem v našich končinách to přijde jako do nebe volající plýtvání. Energetická náročnost venkovní klimatizace, navíc při tak vysokých teplotách, přeci musí být obrovská.
Snadno se nám to kritizuje, když u nás (zatím) tak extrémními teplotami netrpíme. Jednou ale i my můžeme čelit podobným problémům. Ostatně – už několik let se i u nás už poměrně běžně používají klimatizace pro chlazení vnitřních prostor, což naše babičky rozhodně nepotřebovaly. Spíše doufaly, že alespoň pár měsíců v roce nebudou muset v kamenných domech topit.
Řešení by v každém případě mělo být systematičtější a takové, které nebude vyhánět čerta ďáblem. Ve výjimečných případech může být venkovní klimatizace fajn, například při mimořádných, velkých sportovních akcích apod., ale primárně to chce především využívat chytré architektonické „triky“, pasivní chlazení a přírodní prvky. I v moderní době se můžeme spolehnout na přirozené metody, které lidstvo využívalo dávno před vynálezem klimatizace nebo dokonce elektřiny.
Tyto metody sice nemají takový „wow“ efekt jako lokálně vysoce účinná klimatizace, ale nemají v podstatě žádné provozní náklady a celý problém ještě nezhoršují. Naopak: pomáhají žít udržitelně a v souladu s přírodou. Bez přírody to nepůjde. Jiná cesta, pokud má vést dál než za první zatáčku, prakticky neexistuje. A je na nás, jestli se putování po ní dokážeme přizpůsobit.
Zdroje:
Economictimes.indiatimes.com
Timeoutabudhabi.com
Uniathena.com
Vánoční světla dokážou vykouzlit pohádkovou atmosféru i v době, kdy bývají Vánoce na blátě. Přečtěte si, kolik stojí jejich provoz, jak je vybírat a jak je používat ohleduplně k lidem i přírodě.
Geotermální energie se může stát významnou součástí energetického mixu. Dokáže zásobovat teplem i vyrábět elektřinu. Díky nové technologii by se mohla získávat i mimo vulkanicky aktivní oblasti.
