Vesmírná turistika vstupuje do nové éry: americký startup plánuje stavbu hotelu na Měsíci. Zní to jako sci-fi, ale svůj pokoj už si doopravdy můžete zamluvit.
Rádi byste letos velikonoční tabuli něčím ozvláštnili, ale zároveň se chcete vyhnout bláznivému experimentování? Vedle mazance, beránka a velikonoční nádivky můžete zkusit něco nového. Vlastně něco starého – velikonoční dobroty prověřené staletími, které se tradičně připravovaly u nás nebo v dalších evropských zemích, ale už se na ně trochu zapomnělo.
Přinášíme pět velikonočních receptů, které rozhodně stojí za vyzkoušení. A všechny v sobě skrývají zvláštní symboliku!
Pučálka patří mezi tradiční pokrmy staročeské kuchyně. Je to vlastně naklíčený pražený hrách podávaný naslano nebo nasladko. A právě klíčky jsou v současné době velmi trendy. Můžete tak ctít tradice, ale zároveň být i moderní a navíc udělat i něco pro své zdraví. Během klíčení se totiž v luštěninách zvyšuje obsah některých vitamínů a zároveň se zlepšuje jejich stravitelnost.
Tradičně se pučálka připravovala na Květnou neděli nebo během velikonočního týdne, protože klíčení hrachu symbolizuje probouzející se jaro a nový život.

Jidáše nejspíš znáte, ale doma se většinou nepečou tak často jako mazanec nebo beránek. A to je škoda – jsou plné sladkého medu a zároveň hezky vypadají. Příprava je přitom snadná a zabaví se u ní i děti.
Podle tradice se jidáše pečou na Zelený čtvrtek. Kynuté těsto tvarované do spirál nebo uzlíků má připomínat provaz, na němž se podle biblického příběhu oběsil Jidáš. Podle pověr má jejich pojídání chránit před nemocemi a dokonce i před hadím uštknutím.
500 g polohrubé mouky
250 ml vlažného mléka
100 g medu
100 g másla
30 g droždí nebo sáček sušeného
2 žloutky
lžíce cukru
špetka soli
trochu citronové šťávy
Z droždí, lžíce mouky, lžíce cukru a trochy vlažného mléka udělejte kvásek a nechte vykynout. Med a máslo mírně ohřejte, promíchejte, postupně přidávejte žloutky a chvíli třete. Přidejte ostatní suroviny a ručně nebo v robotu uhněťte těsto, které nechte hodinu vykynout.
Poté z něj vyválejte prameny, které různě stáčejte nebo proplétejte. Položte na plech vyložený pečicím papírem, potřete bílky, které vám zbyly (nebo celým rozšlehaným vejcem), a nechte ještě 20 minut dokynout. Pečte při 180 stupních asi 20 minut. Upečené a vychladlé jidáše můžete ještě namazat medem.

Tento smažený moučník má v české kuchyni několikasetletou tradici, ale setkat se s ním můžete i v dalších evropských zemích – například v Polsku, Francii nebo v Itálii. V angličtině se božím milostem někdy říká „angel wings“, tedy andělská křídla.
250 g hladké mouky
2 žloutky
2 lžíce cukru
2 lžíce rozpuštěného másla
4–5 lžic suchého bílého vína
špetka soli
olej nebo sádlo na smažení
moučkový cukr na obalení

I když se tsoureki označuje jako řecký velikonoční chléb, ve skutečnosti je ze sladkého kynutého těsta – takže vlastně taková verze mazance nebo vánočky. Nepřidávají se však do něj rozinky ani mandle, zato speciální voňavé koření.
Těsto se většinou splétá do copu, do nějž se často ještě posadí načerveno obarvená vejce natvrdo, která mají symbolizovat Kristovu krev a nový život, což je jeden z hlavních motivů pravoslavných Velikonoc.
Klidně můžete použít základní recept na kynuté těsto pro jidáše, jen med tentokrát nahradíte cukrem. Navíc přidáte jen:
½ lžičky mletého mahlebu – koření ze semen mahalebky (višně turecké)
špetku mleté mastichy (volitelné) – pryskyřice ze stromu řečíku lentišku
Přísady seženete ve specializovaných e-shopech s kořením nebo v řeckých potravinách, případně je můžete nahradit třeba špetkou skořice nebo kardamomu a trochou pomerančové kůry.
I postup je v zásadě stejný jako u jidášů. Nechte vzejít kvásek, přidejte ostatní suroviny a vypracujte kompaktní těsto, které pak nechte v teple hodinku kynout.
Poté ho rozdělte na tři prameny a spleťte do copu podobně jako vánočku. Přendejte na plech a nechte ještě asi 30 minut dokynout.
Můžete potřít vejcem, případně ještě posypat nasekanými mandlemi nebo sezamem. Pokud se chcete důsledně držet tradice, přidejte ještě několik vajec uvařených natvrdo, která jste obarvili červenou barvou, a „posaďte“ je v rozestupech do prohlubní mezi jednotlivými prameny.
Pečte asi 30–35 minut při 180 °C dozlatova.

V italském regionu Ligurie se o Velikonocích připravuje slaný koláč známý jako torta pasqualina. Jeho náplň tvoří směs mangoldu (lze nahradit špenátem), ricotty a vajec. Kdysi se prý připravoval ze 33 tenoučkých vrstev těsta, které symbolizovaly Kristova léta.
Ulehčete si práci a použijte hotové listové těsto (500 g). Na náplň budete potřebovat:
500 g čerstvého mangoldu (nebo špenátu)
250 g ricotty
50 g strouhaného parmazánu
1 malou cibuli
1 stroužek česneku
5 vajec
sůl, pepř
muškátový oříšek
olivový olej
I když se z mnoha svátků v dnešní době stává spíše záminka pro hromadění, nakupování a nezřízenou konzumaci, jejich původní význam kdesi pod povrchem stále zůstává. A velikonoční recepty – ty notoricky známé i ty už téměř zapomenuté – v sobě stále mají symboliku znovuzrození. Ať už vychází z křesťanských tradic, nebo z prostého pozorování přírodních dějů.
Možná právě proto mají velikonoční jídla dodnes své kouzlo. Většinou vznikají z jednoduchých surovin, které byly na jaře přirozeně k dispozici, a jejich příprava je často spojená s tradicemi předávanými z generace na generaci.
Ať už letos připravíte na sváteční stůl osvědčené rodinné recepty, nebo tentokrát zkusíte něco méně obvyklého, berte to nejen jako příležitost, jak uspokojit chuťové buňky, ale i jako oslavu nového života a koloběhu přírody, který nám umožňuje existenci na této planetě.
Budeme-li mít větší respekt k přírodním cyklům a zvolíme střídmější a udržitelnější životní styl, může se nám podařit alespoň trochu ulevit přírodě, bez níž ani s nejlepší moderní technikou nepřežijeme.
Zdroje:
rodinné recepty autorky
Greeceindex.com
Kucharkaprodceru.cz
NZM.cz
Portal.rozhlas.cz
Recipesfromitaly.com