Vegetační střechy ve městech: Návrat k přirozenému způsobu života

Proč jsou vegetační střechy důležité

Střecha s vegetací nahrazuje zeleň, kterou stavba danému místu odejmula. Pomocí vegetačních střech lze řešit otázku ozelenění i tam, kde na to na zemi nejsou prostorové možnosti nebo výsadbě brání třeba podzemní vedení trubek, kabelů nebo jakýchkoliv dalších sítí. To si už před časem uvědomili v Brně a v červnu 2019 spustili dotační program „Zeleň střechám!“. Výzva se setkala s velkým ohlasem, takže už v následujícím roce se Brno stalo vítězem kategorie čistý vzduch v soutěži E.ON Energy Globe Awards 2020.

Historické souvislosti

Vegetační neboli zelené střechy nejsou vynálezem moderní doby. Stačí si připomenout např. visuté zahrady Semiramidiny v Babyloně, které patří mezi sedm divů světa. Dlouhou historii mají vegetační střechy i na našem území, kde nejstarší je zahrada na budově konírny na zámku v Lipníku. Její vznik spadá do roku 1863 a v té době šlo o vůbec první střešní zahradu v zemích severně od Alp. Tato střecha funguje dodnes.

V současnosti jsou vegetační střechy stále běžně využívané ve skandinávských zemích. Dynamický trend má pak jejich výstavba v Německu, Japonsku, Dánsku a Rakousku. V některých státech jsou už dokonce u novostaveb uzákoněny požadavky na realizaci vegetačních střech, pokud střecha překročí stanovenou výměru.

Dva základní druhy vegetačních střech

Vegetační střechy dělíme na extenzivní, které neslouží k pobytu lidí, ale plní pouze funkci ekologickou. Druhým typem jsou střechy intenzivní, které je možné využívat mnoha způsoby. Oba typy vegetačních střech se navzájem liší skladbou souvrství, zatížením souvrství, typem vegetace a taky náklady na realizaci a údržbu.

Obecné benefity vegetačních střech:

• snižují teplotní výkyvy ve střešním prostoru a v důsledku toho jsou náklady na vytápění v zimě a klimatizaci v létě menší,
• zvyšují životnost hydroizolace tím, že brání jejímu poškození a stárnutí vlivem UV záření,
• zlepšují požární bezpečnost objektu (zatravněné střechy jsou považovány za nehořlavé),
• poskytují ochranu proti elektromagnetickým vlnám vysokofrekvenčních technologií (základny mobilních telefonů),
• nebrání umístění fotovoltaických panelů.

Ekologické přínosy vegetačních střech:

• umožňují vznik biotopů s živými organismy (drobný hmyz, ptactvo),
• zlepšují vláhovou bilanci širšího prostředí (zadržují srážkovou vodu a zpomalují její odtok, čímž se snižuje riziko zahlcení kanalizace),
• zadržená voda při odpařování zvlhčuje a ochlazuje okolní vzduch,
• zachycují prach, a tím snižují prašnost ovzduší,
• dokáží z ovzduší zachytit až 96 % kadmia, niklu, olova a zinku,
• zachycují oxid uhličitý, který rostliny využívají během fotosyntézy (průměrně jde o 375 g oxidu/m² střechy),
• produkují kyslík,
• působí proti vzniku vzdušných proudů, kdy přehřátý vzduch ze země zvedá usazené částice nečistot a škodlivin, které vytvářejí smog (smog snižuje propustnost slunečního svitu o zhruba 15 % a způsobuje častější výskyt mlh).

Budování vegetačních střech má podporu

Na našem území je téměř 200 tisíc panelových bytových domů, což představuje 1,2 milionu bytů. Většina z nich byla postavená v letech 1950 až 1990, což je jasným signálem, že se neobejdou bez rekonstrukcí. Bylo by víc než vhodné do těchto rekonstrukcí zahrnout i budování vegetačních střech. Stát v rámci programu Nová zelená úsporám jejich budování na bytových domech podporuje. Musí však být kombinované buď se zateplením, nebo instalací solárních systémů či zdrojů tepla. Společenství vlastníků jednotek a bytová družstva jako vlastníci panelových domů pak mohou získat podle typu vegetační střechy 800 až 1 000 Kč/m² její plochy. Limitem je 400 000 Kč na jednu stavbu.