Vedro v podkroví: Zjistěte, jak je možné se horku bránit

Pomůže zateplení i proti letnímu horku pod střechou, nebo jen proti zimě?

Teplota pod krytinou může dosahovat až +90 °C. Správně zvolená izolace zpomalí prostup tohoto tepla do interiéru. Nejběžnější lehké tepelné izolace (např. minerální vata) ale problém ideálně neřeší, protože pronikání tepla ze slunečního záření nekladou dostatečný odpor. Horko jimi relativně snadno proniká sáláním až do interiéru.  Zato materiály s velkou objemovou hmotností prohřívání zpomalují.  Jenže ty zase špatně tepelně izolují a pro zimu se nehodí. Navíc na jejich hmotnost nejsou současné lehké střešní konstrukce stavěné.

Nicméně vyřešit izolaci střechy tak, aby co nejlépe fungovala v zimě i v létě, je možné s moderními materiály. Laboratorní pokusy například dokázaly, že při použití tepelné izolace PIR (tl. 100 mm + oboustranný hliník) v kombinaci s pálenou krytinou si interiér trvale zachová teplotu +24 °C i když venku bude +80 °C. Ještě lépe v testu dopadla stejná izolace, doplněná o plechovou krytinu na OSB desce. Plech se totiž sice rychle rozpálí, ale stejně rychle i vychladne, takže v noci umožní ochlazení střechy a nepřispívá k horku pod střechou.

S horkem pod střechou souvisí i problematika oken

Okny se pod střechu přivádí největší množství tepla, ale zároveň se jimi v zimě nejvíce tepla ztrácí. Správné rozmístění oken a volba jejich velikosti jsou proto velmi důležité. Chcete-li zabránit horku pod střechou, pak je nezbytné střešní okna doplnit vhodným stíněním (více o této problematice Jak to udělat, aby slunce v podkroví bylo tak akorát).

V noci okna poslouží k vyvětrání horkého vzduchu. Otevírejte je brzy ráno nebo pozdě večer, kdy je venkovní teplota nejnižší. Ideální je vytvořit průvan otevřením oken na protilehlých stranách. Takový způsob větrání usnadní proudění vzduchu a prostor pomůže ochlazovat efektivněji. Jakmile venkovní teploty vystoupají nad 30 °C, je nejlepší zavřít okna a stáhnout rolety. Rozhodně se nesnažte průvanem větrat celý den. Ochlazení tím nedocílíte.

Jak řešit horko pod plochou střechou

Horko pod střechou se netýká jen podkroví, ale také prostorů pod plochými střechami. I pro ně platí, že dostatečná vrstva tepelné izolace přehřívání zabrání. Výhodu mají také střechy s krytinou z fólie světlé barvy, která na rozdíl od černých asfaltových pásů část slunečního záření odráží. Na asfalty ale existují reflexní nátěry, které jednak prodlužují životnost asfaltové povlakové krytiny, a také snižují její povrchovou teplotu (ve srovnání s černým povrchem) o zhruba 10 až 15 °C.

Příliš se nedoporučuje problém řešit zateplením stropu zevnitř. Hrozí zde totiž riziko kondenzace vlhkosti z vnitřního vzduchu. Také se tím sníží světlá výška místnosti, která by vždy měla zůstat alespoň 2,5 metru. Pokud se pro toto řešení přece jen rozhodnete, pak vám obvykle postačí klasický polystyren (EPS 70). Lepším řešením je ale šedý polystyren s příměsí grafitu.

Zelené střechy jako pomocník v boji proti horku pod střechou

Jediným opravdu účinným řešením, jak u ploché střechy řešit horko, je spolupráce s odborníkem. Pokud stávající střešní skladbu zhodnotí jako nevyhovující, pak vás čeká rekonstrukce, nechcete-li horko dál snášet.

V takovém případě kromě zvětšení tloušťky tepelné izolace přidejte i vegetační (zelenou) střechu. Pomůže regulovat teplotu uvnitř budovy tím, že absorbuje sluneční energii a poskytuje stavbě přírodní ochranu před extrémními teplotními výkyvy. Se zelenou střechou máte zajištěné příjemné klima uvnitř budovy i během letních špiček. Navíc prostřednictvím vypařování a transpirace zeleň ochladí i okolí budovy.

Ještě o stupeň účinnější chlazení, ve srovnání se zelenými střechami poskytují domům modrozelené střechy. Jak už název napovídá, od zelené střechy se liší přidáním vodního prvku. Zelená střecha sice také využívá vodu, ale jen omezeně pro růst rostlin. Zato modrozelená střecha s vodou hospodaří, a to díky vloženému retenčnímu prvku.

Větrání je alfou a omegou ochrany před horkem

Zatím jsme se věnovali jen vrstvám, které ve střešní skladbě brání tomu, aby teplo proniklo až do interiéru. Neméně významná je však i funkce větrací mezery, která teplo absorbované krytinou z velké části odvede ze střechy pryč. Aby správně fungovala, k tomu nestačí jen její dostatečná tloušťka. Musí být také volně průchozí, bez jakýchkoliv překážek. Více se o větrání střechy dočtete ve článku Střecha musí mít odvětrání, aby správně fungovala.

Správně odvětraná a zateplená střecha může snížit horko pod střechou až o 8–10 °C ve srovnání s běžnou střechou bez těchto úprav.

Pomůže k příjemnému klimatu stín od FVE panelů?

Částečně mohou fotovoltaické panely na střechách opravdu pomoci při letním přehřívání místností pod střechou. Fakticky sice absorbují více tepla než střešní krytina (asi o 15 %), jenže ji přibližně z 20 % přemění na elektrickou. Ve výsledku tedy panely absorbují jen 75 % tepla, kdežto běžná střešní taška 80 až 85 %.

Potvrdil to i provedený test, kdy za letního dne byla povrchová teplota krytiny 50 °C, kdežto povrch sousedního panelu měl jen 47 °C. Naměřená teplota pod panelem byla 39 °C, protože panely nefungují jako dokonalý stín. Absorbované teplo, které nepřemění na elektřinu, vyzařují zpátky jak z horní, tak i ze spodní strany panelů. Z tohoto důvodu se střecha pod nimi může stále zahřívat.

Zdroj:
Ing. arch. Luděk Kovář
Centrum-zateplení s.r.o.
Teslafan