Vápenopískové zdivo pro rodinný dům může být investicí se 100% návratností

Jako každý student jsem měl tehdy nějakou představu o statice, materiálech, konstrukčních detailech a základech rozpočtování. Tedy, alespoň to byly oddělené představy o každém oboru zvlášť. Suplující tehdy neudělal nic zvláštního, jen nám nabídl několik souvislostí, se kterými jsme se doposud uzavřeni uvnitř vzdělávacího systému nesetkali.

Věřím, že v podobné situaci je i řada stavebníků. Naznačuje mi to alespoň má praktická zkušenost. Investoři mají dostatek informací, ale znají jen málo klíčových souvislostí.

Tento článek je o hlubším smyslu vápenopískových cihel. Ale daleko více je o penězích a úsporách, a především o používání zdravého selského rozumu.

Dům pohledem zisků nákladů

Podívejme se na dům jako na celek, představme si každou konstrukci, která jej tvoří. Vnější hranice těchto konstrukcí se nazývá obestavěný prostor. Je to obalová plocha kolem hran základu, zdí či střechy. V řeči peněz je obestavěný prostor to, za co platíme peníze. Vnitřní podlahová plocha, respektive vnitřní prostor je to, co používáme a co za naši investici dostáváme.

Dobrý investor si vždy pokládá následující otázku: „Mohl bych získat další vnitřní plochu, aniž by vzrostl obestavěný prostor? Mohl bych postavit za relativně stejné peníze větší dům?“

Tato otázka se úzce dotýká tloušťky konstrukcí a dobrou zprávou je, že existuje řada způsobů, jak ji významně snížit. Druhá dobrá zpráva je, že tento přístup je z hlediska úspor to nejzásadnější, co může každý investor udělat.

Příklad: Rodinný dům z vápenopískových cihel

Dejme tomu, že máme rodinný dům o rozměrech 14,0×6,5 m. Dvě nadzemní podlaží s výškou zdiva 3,0 m. Souhrnná délka příček je 80 délkových metrů.

První přístup, který většinu stavebníků napadne, je, že rozhodí sítě a budou hledat nejvýhodnější nabídku zdicích prvků na trhu. Hypotetickým výsledkem celého snažení bude cenová nabídka o 100 tisíc Kč levnější než vápenopískové zdivo. Tloušťka obvodových konstrukcí v této nabídce bude 300 mm (bez zateplení), vnitřní příčky budou ze 150 mm silné stěny. Většina lidí má tendenci přirozeně volit nejnižší cenu.

Zkusme se na toto téma podívat trochu lépe a započíst zisk užitné plochy. Nosné vápenopískové zdi pro tento dům mohou být již z tloušťky 175 mm a příčky 115 mm. Rozpon zdí o délce 6,5 m to reálně umožňuje. Na našem hypotetickém domě máme 82 dm (délkových metrů) nosných stěn a 80 dm příček. Zisk podlahové plochy spočteme jako rozdíl tlouštěk znásobený délkou zdí:

82 * (0,3-0,175) + 80 * (0,15 – 0,115) = 10,25 + 2,8 = 13,05 m²

Pokud tedy zvolíme vápenopískové zdivo, máme na tomto domě zisk oproti předchozí variantě zdiva přibližně 13 čtverečních metrů – to je při světlé výšce 2,75 m necelých 36 m³ prostoru. Pokud je to pro vás zarážející číslo, ano, jen volbou zdiva a tloušťkou konstrukcí můžete mít na stejném domě plochu jedné ložnice navíc.

Pokud nahlédneme do cenových standardů, pak 1 m³ rodinného domu stojí okolo 8 000 Kč a náš přístup nám po přenásobení přinesl hodnotu vnitřního prostoru necelých 300 tisíc korun. Pokud prostor navíc nepotřebujeme, můžeme naopak dům o rozdíl tlouštěk zmenšit. Snižujeme obestavěný prostor, a tím i cenu výsledného díla.

V každém případě, 300 tisíc Kč není úplně zanedbatelná hodnota a po krátkém rozmýšlení nad naším hypotetickým příkladem dává smysl jít jednou z těchto cest.

Ztraceno při porovnávání cen kus za kus

Podobně, jako se některé informace ztratí v překladu, některé souvislosti se vytratí, pokud se rozhodnete porovnávat materiál v ceně za 1 ks nebo za 1 m². Zisk podlahové plochy vápenopískových cihel byl pouze jedním z příkladů. Vápenopískové zdivo nabízí i další úspory.

• Úspora na omítkách – vápenopískové zdivo je velmi přesné a má pevný homogenní povrch. Je ideálním podkladem pro omítky, která může být použita v menším množství bez jádra. Ze stejných důvodů lze obklad lepit rovnou na cihlu. To přináší úsporu za materiál omítek, respektive zisk další podlahové plochy.
• Úspora na kotvách – vysoká pevnost a přesnost zdiva umožňuje lepit zateplovací systém na rodinný dům celoplošně a uspořit tak poměrně vysoké částky na kotvách zateplovacího systému. Další doživotní úsporou za vytápění jsou menší tepelné mosty.
• Vápenopískové zdi mají vnitřní systém elektrokanálků po 125 mm pro vedení instalací. Není tak nutné elektrorozvody zasekávat, což obnáší poměrně dost navázané práce, která nedává úplně smysl. Alespoň v jiných oborech nebývá logické, že si koupím výrobek, který kvůli rozvodům zničím a pak jej znovu maltou opravím.
• Strojní zdění – Dalším finančním argumentem je možnost strojního zdění, které je zajímavé hlavně pro developery a větší projekty. Existují ale i případy, kdy dává smysl zdít strojně rodinný dům. Rychlost výstavby vzroste na 4-8 m² zdiva za hodinu.
• A úplně nakonec, v Kalksandstein CZ s.r.o. si zakládáme na kvalitním a hodnotném poradenství. Nejsme pouze prodejci materiálu, ale jsme tu proto, abychom ušetřili investorovi peníze.

Vápenopískové cihly jsou v Německu nejpopulárnější volbou. V ČR jejich podíl na trhu pomalu roste.

Možná je to trochu úsměvné, ale Němci na potkání vytáhnou kalkulačku a počítají. Není to národ, který by byl fanouškem improvizace, ale který má blíže dobrému plánování. Materiál je ekonomicky nejvýhodnější, a proto je u našich sousedů populární.

I situace u nás se postupně lepší. Důvodů je několik.

• Vápenopískové cihly jsou vhodné pro pasivní domy. Disponují vysokou akumulací a při použití s kontaktním zateplovacím systémem má výsledné souvrství jedny z nejmenších tlouštěk. Je to důležité, protože menší obestavěný prostor znamená i menší tepelné ztráty. Jedná se stále o masivní stavbu s dlouhou životností, vysokou přesností, a tím pádem i dobrou vzduchotěsností, která je u pasivních domů klíčová.
• V developerské výstavbě vápenopískové cihly mohou za určitých okolností nahradit beton, který je dražší z důvodu nutnosti bednění a výztuže. Při podobných tloušťkách konstrukce tak existuje levnější varianta materiálu, kterou lze s jedním mini-jeřábem a 1-2 osobami za den vyzdít i 50 m² zdiva.
• Keramické zdivo s vloženou tepelnou izolací postupně naráží na své fyzikální limity ve vylehčování střepu. Vznikají bloky s tloušťkou 400 či 500 mm, které jsou obtížně recyklovatelné a které stále mají nedořešené konstrukční detaily. Vápenopískové zdivo je podstatně jednodušší produkt, který rezignoval na tepelné vlastnosti a jeho vývoj se soustředil na to, aby ideálně působil v souvrství.

Závěr: snížit tloušťku konstrukce se vyplatí

Mým úmyslem bylo v článku popsat, co je největším úkolem každého investora. Je to snížení obestavěného prostoru, respektive zvýšení užitné plochy. Jsem si jistý, že ať už chce investor stavět jakýkoliv dům, vždy by jej chtěl mít o něco levnější anebo s větší podlahovou plochou. Vápenopískové cihly jsou dobrým nástrojem, který vede k tomuto cíli.

Existuje celá řada dalších materiálů, které podobnou práci odvedou i v dalších oblastech – stropy, překlady, podlahy. Může se jednat o mírně až středně dražší varianty, jejichž navázané úspory však dalece převažují jejich cenu. Při pouhém porovnání kus za kus nejsou benefity viditelné. To je druhý závěr tohoto článku – nejlevnější ceny výsledného díla nelze dosáhnout prostým součtem nejlevnějších položek.

Pokud byste si rádi přečetli další články s tématikou stavební a finanční gramotnosti, najdete je na serveru www.bezstavebnin.cz. Případně i u nás na webových stránkách www.kalksandstein.cz.

Zdroj + foto: Kalksandstein CZ s.r.o.
Autor: Ing. arch. Lukáš Dudek