Hrad Kašperk vznikl v roce 1356 a jeho současnou podobu tvoří obdélníkový palác a dvě obytné věže. Střechy obou věží měly kdysi tvar komolého jehlanu a byly vyzděné z cihel.
Cechmistr Ivan Dvořák ve svém úvodním slovu na Valné hromadě s uspokojením konstatoval, že cech byl aktivní a podařilo se taky splnit podstatnou část vytýčených úkolů. Připomenul, jak důležitá je prezentace cechu směrem k veřejnosti, aby o jeho existenci věděla a uměla to správně využívat. Ať už výběrem kvalitních řemeslníků, nebo pro objednávání posudků zpracovávaných Inspektory řemesel z řad členů cechu.
Pro veřejnost viditelných prezentací udělal Cech KPT v loňském roce hned několik. Zkraje roku na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo poskytovali členové cechu veřejnosti odborné konzultace, k vidění byla i řada ukázek opravdu špičkového řemesla a nechyběly ani oblíbené soutěže pro veřejnost. Před prázdninami pak proběhlo tradiční pasování učňů na tovaryše v Telči. Této unikátní akce v kostýmech a spojené s velkou slávou se pravidelně zúčastňuje i předseda senátu Miloš Vystrčil. Na pasování pak v Telči začátkem října navazuje slavnostní Průvod řemeslných cechů, kam cechmistr všechny pozval. Řekl, že je to příležitost ukázat veřejnosti s plnou parádou, jak jsou řemeslníci na svou práci hrdí.
Ve svém vystoupení připomenul taky zahraniční kontakty, třeba navázání spolupráce s polským cechem, návštěvu Josefských slavností v Ambergu na pozvání bavorského cechu a samozřejmě blízké kontakty se slovenským Cechem strechárov. Úzká spolupráce s posledně jmenovaným se promítla do poskytnutí práv na užívání Pravidel pro navrhování a provádění střech, které český cech vydal v roce 2014.
Po vystoupení cechmistra následovaly informace z jednotlivých pracovních sekcí. Za technickou skupinu informoval Martin Maršík o přípravě „Modré knihy“ pro tesaře. Příprava dlouho očekávané publikace podle jeho slov postupuje pomalu, protože jde o téma zcela nové a vše musejí nejprve od základů vytvořit. Proto se přítomní nedozvěděli žádný závazný termín jejího vydání. Dobré zprávy neměl pan Maršík ani v souvislosti s klempířskou normou 73 3610, která vykazuje jisté nedokonalosti. Protože ji ale členové cechu zatím dostatečně nepřipomínkovali, není možné sjednat nápravu.
Zato úspěšně pokračuje spolupráce se ČKAIT. Tato inženýrská instituce cechu loni poskytla prostor pro online konferenci. Jejím tématem byly Vady a defekty střech a přednášejícími členové cechu. Na úspěšnou akci cech naváže i letos, a to webinářem na téma Skladby střechy, který proběhne 2. prosince 2024.
Další probíranou oblastí bylo školství, a jak asi tušíte, nezazněly zde žádné pozitivní zprávy. Republikové počty žáků v 1. až 3. ročníku odborných škol (školní rok 2023/24) jsou 721 tesařů, 247 klempířů a 73 pokrývačů. I když se zdá, že tesaři nemají problém, tak při přepočtu na obyvatele a s použitím koeficientu tesařských učňů v Bavorsku, to vypadá jinak. Jejich počet by u nás měl být 2.000, tedy skoro 3x větší!
A tak jediným světlem na konci tunelu školství bylo jmenování nového člena Předsednictva cechu za sekci školství. Jak pan Ladislav Kubias ze Střední školy řemeslné v Jaroměři řekl, jeho cílem v nové pozici je lépe seznámit členy cechu s problematikou školství. Mnozí totiž možná ani netuší, že ministerstvo školství připravuje slučování oborů, které nedobrou situaci střechařských řemesel ještě zhorší. Proto na všechny apeloval, aby spojili své síly, a pokusili se tomuto záměru zabránit.
Ještě horší je situace v plochých střechách. Z hlediska výměr jich je na našem území opravdu hodně, a přitom se izolatéři v ČR vůbec neučí! Garant sekce plochých střech, pan Jiří Doležal, proto za svou prioritu považuje vzdělávání, které by absenci učňovského oboru suplovalo. Potvrdil taky konání dalšího běhu Cechovních Mistrovských zkoušek izolatérů v roce 2025.
Mimo to připravuje podklady pro „Modrou knihu“ o plochých střechách, která podchytí všechny technologie, včetně těch nejnovějších (např. vodivé membrány). Jejím benefitem bude i to, že bude zpracovaná formou srozumitelnou pro praktiky na střechách.
Řemeslu podráží nohy nejen stav učňovského školství, ale taky blokování Mistrovských zkoušek. Jak sdělil pan Jiří Vrňata, kompletní podklady k jejich schválení a zakotvení v legislativě předali na ministerstvo už před 4 lety a od té doby se nic neděje. Že je situace kolem Mistrovských zkoušek zablokovaná, potvrdil i pan Roman Pommer, viceprezident Hospodářské komory ČR, který byl hostem Valné hromady. Je otázkou, bude-li se prosazení zákona o Mistrovských zkouškách dál protahovat, kdo o ně ještě bude mít zájem. Vždyť generace, která je prosazovala, pomalu končí svou aktivní kariéru.
Pan Pommer následně vystoupil s hodnocením spolupráce Hospodářské komory s Cechem KPT. Označil ji jako velmi dobrou. Poté představil mezinárodní soutěž mladých řemeslníků EUROSKILLS. Koná se od roku 2005 a zahrnuje širokou škálu nejrůznějších řemesel. Velmi pozoruhodná je na této soutěži její organizace, která svou velkolepostí připomíná olympijské hry. V roce 2021 se od nás účastnili 4 soutěžící, ovšem s nevalným výsledkem. Pro příští ročník 2025 v Dánsku by to pan Pommer rád změnil, a proto inicioval vznik národního kola soutěže CZECHSKILLS 2024, které proběhne 22. až 23. listopadu v Brně, v rámci veletrhu Life.
Po vystoupení pozvaného hosta pasoval cechmistr 3 nové členy cechu a prostor dostaly jednotlivé regiony. Až na Ostravsko, kde byl přednosta odvolaný a zatím ho nikdo nenahradil, fungují všichni dobře a v regionech se navzájem podporují. Pracovní program končil diskuzí nad stanovami a plénum přijalo některé drobné změny.
Pak už nastal čas na odlehčení v podobě vyhlášení výsledků soutěže O Mistrovské dílo. Po předání cen a gratulacích vítězům poděkoval cechmistr za účast všem přítomným, hostům z řad privilegovaných členů a členům Představenstva. Zvláštní poděkování patřilo tajemnici Ladislavě Kašpárkové, která během celého roku zajišťuje bezchybný chod kanceláře Cechu KPT ČR.
Tečkou za Valnou hromadou bylo připomenutí výjimečnosti nadcházejícího roku 2025. Bude to rok volební a současně Cech KPT ČR oslaví 30 let své existence.