Vada dřeva nemusí být vždy zjevná

K nešťastné události došlo i přesto, že správcovská organizace konstrukci kontrolovala minimálně jednou za dva týdny. Jenže riziko dřevěných rozhleden se vždy skrývá uvnitř. Pouze vizuální kontrolou se nedá kvalita a skutečný stav dřevěných konstrukcí správně posoudit. Například výsušnými trhlinami na povrchu může do dřevěného prvku vnikat vlhkost, která nemá kudy se odpařit a stává se zárodkem hniloby.

Proto musejí být dřevěné konstrukce ve venkovním prostoru, na které má přístup veřejnost, kontrolovány mnohem důkladněji než jen pouhým pohledem. Potřebují i měření vlhkosti uvnitř dřevěných prvků, odběry vzorků spojené s mykologickou analýzou v akreditované laboratoři, pravidelnou kontrolu konstrukční ochrany spojů, zhodnocení slabých míst stavby, odborný návrh sanačních nebo ochranných opatření.

„Starostové a správci majetku jsou v nevýhodě, když musí převzít zodpovědnost za stav dřevěných objektů pro veřejnost, i když není nastavena a neprobíhá odborná preventivní kontrola během jejich provozu,“ uvedl Ing. Luboš Drahňovský, technik Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Praha, s. p. Pokračuje Ing. Jitka Beránková, Ph.D., ředitelka ústavu: „Zhodnocení toho, jak moc je konstrukce ohrožena houbou, případně jinými biotickými škůdci, může posoudit pouze odborník na základě analýz v laboratoři. Když jsme nedávno kontrolovali dvě rozhledny ve Středočeském kraji, nebo dřevěnou konstrukci na hradě Košumberk, zanalyzovali jsme stav na základě odborných podkladů a měření, teprve pak jsme doporučovali nápravná nebo sanační opatření pro zajištění a údržbu objektu.“

Dřevo je dobrý stavební materiál, naši předkové nám to již potvrdili. Nicméně je nutné k němu přistupovat s respektem k jeho vlastnostem a přírodním zákonům. Stejně jako my, lidé, stárne. Potřebuje tedy správné použití ve stavbě a následnou péči. Když ji dřevo dostane, vydrží po staletí.

Zdroj + foto: Protex