Systém emisních povolenek EU ETS čekají změny, které mohou ovlivnit ceny energií i rozpočty domácností. Co přesně se chystá a jaké důsledky lze reálně očekávat?
Spolu s globální digitalizací se enormně zvyšuje spotřeba elektřiny. A to zejména kvůli nárůstu datových center, která zajišťují provoz internetu, cloudových úložišť, e-mailů, sociálních sítí, streamovacích služeb, firemních systémů i státní digitální infrastruktury.
Podle některých matematických modelů stoupne do roku 2030 celosvětová spotřeba elektrické energie, kterou využívají datová centra, přibližně na 1200 TWh. To je zhruba 18násobek roční spotřeby celé České republiky!
Problémem není jen spotřeba elektřiny, ale také vody, protože datová centra se při provozu zahřívají a musí se chladit. Jen na provoz umělé inteligence (AI), která představuje pouze část využití datových center, se podle odhadů za rok 2025 mohlo spotřebovat asi 312,5 až 764,6 miliard litrů vody, započítáme-li i vodu spotřebovanou při výrobě elektřiny.
To vše představuje extrémní zátěž nejen pro stávající infrastrukturu, která není na tak velkou spotřebu stavěná, ale i pro životní prostředí. Za současné situace je takový systém dlouhodobě neudržitelný.
Tyto problémy se v médiích spojují téměř výhradně s rozvojem používání umělé inteligence. A je pravda, že její vliv není zanedbatelný. Generativní nástroje, které dokážou vytvářet texty, obrázky, videa nebo třeba hlasové výstupy, používají denně miliony uživatelů.
S umělou inteligencí se už radíme nejen o pracovních projektech, seberozvoji a zdravotních otázkách. Používáme ji, i když se nám třeba „nechce myslet“ – na jednoduché výpočty nebo převody jednotek. Ptáme se, co uvařit k večeři, kam jet o víkendu na výlet nebo co koupit partnerovi k narozeninám.
Vedle toho ale výkonné servery v datových centrech řeší i celou řadu dalších úloh, které tu byly už před vznikem a rozvojem AI, jak jsme uvedli v úvodu článku. A nároky na výkon i spotřebu energií rostou… Elektřina je potřeba také na chlazení serverů, chod záložních systémů, provoz přenosových sítí atd.
Využívání na individuální úrovni má relativně malou spotřebu energie. To už se ale může změnit, když se využívá masově. I tak je ale taková zátěž daleko nižší, než využívání AI např. v průmyslových odvětvích. Velmi energeticky náročné jsou také vývoj a trénování velkých jazykových modelů – to však neprobíhá neustále, ale vždy pouze v řádech týdnů až měsíců.
Máme ve jménu snižování zátěže na energetickou infrastrukturu a přírodu omezit používání AI? Mnozí například doporučují místo něj raději „po staru googlovat“.
Generativní odpověď AI je skutečně energeticky náročnější než jednoduchý textový dotaz do vyhledávače. Jiné to však bude, jakmile se nespokojíme s odpovědí „na první dobrou“ a procházíme více webů, kde na nás vyskakují reklamy, skripty a videa. Často tak „brouzdáme“ daleko déle, než kdybychom se jen zeptali AI. A ve výsledku spotřebujeme více energie. Elektrické i té naší.
Zátěž navíc představuje i nekonečné scrollování na sociálních sítích nebo třeba streamování videí ve vysokém rozlišení…
Tím, že budeme omezovat používání digitálních technologií, svět nespasíme. I když… kdyby to udělali všichni, už by se to poměrně výrazně projevilo. Důležité je ale především systémové řešení na celostátní a globální úrovni.
Odpírat si výhody moderních technologií a vracet se „zpátky na stromy“ nejspíš nebudeme. Jako reálné řešení se tedy nabízí především:
Navíc se nedá říct, že by umělá inteligence v energetice a ekologii jen škodila. Pomáhá totiž mimo jiné:
Mluví se také o tom, že nárůst datových center je vlastně pozitivní – zaměstnají poměrně velké množství osob, což pomáhá snižovat nezaměstnanost a přináší do daného regionu další investice.
Spotřeba elektřiny roste a zvrátit tento trend nejspíš nedokážeme. Místo zákazů a restrikcí dává větší smysl zaměřit se na její efektivní, smysluplné a udržitelné využívání. Cílem není svět s minimální spotřebou elektřiny, ale stav, kdy energetické a ekologické dopady technologií nepřeváží nad benefity jejich využívání.
Zdroje:
IEA.org
IRozhlas.cz
Li, P., Yang, J., Islam, M. A. & Ren, S. (2023). Making AI Less “Thirsty”: Uncovering and Addressing the Secret Water Footprint of AI Models. Dostupné z: https://arxiv.org/abs/2304.03271
World Economic Forum (2024). Circular water solutions key to sustainable data centres. Dostupné z: https://www.weforum.org/stories/2024/11/circular-water-solutions-sustainable-data-centres/