Pravidelná údržba tepelného čerpadla pomáhá zajistit bezproblémový provoz, zvýšit účinnost vytápění i ohřevu vody a prodloužit jeho životnost. Na co se zaměřit po zimě a jak správně nastavit letní provoz tepelného čerpadla?
Čerpadlo má za sebou nejnáročnější část roku – během zimy pracovalo prakticky nepřetržitě, často v mrazu, vlhku i silném větru. Teď je ideální čas věnovat mu trochu péče – proto, aby se daly odhalit skryté závady, optimalizoval se jeho provoz v jiných teplotních podmínkách a předešlo se problémům ve chvíli, kdy budou jeho služby opět intenzivně potřeba. Zkoušeli jste uprostřed zimy shánět topenáře? Většinou je to dost náročné…
Špína a různé usazeniny vypadají na první pohled jen jako estetický problém, ve skutečnosti ale mohou postupně snižovat účinnost tepelného čerpadla. A to pak znamená i vyšší výdaje za elektřinu. Zároveň se kompresor musí více „namáhat“, což může zkrátit jeho životnost.
Základní údržbu zvládnete svépomocí – jde především o to uchovávat čerpadlo v dobrém stavu, všímat si abnormalit v jeho provozu a v případě potřeby včas kontaktovat odborníka.
Venkovní jednotka tepelného čerpadla dostává nejvíce „zabrat“ – je celoročně vystavena nepřízni počasí včetně deště, sněhu, námrazy a časem se na ní hromadí prach, pyl a další nečistoty.
Nikdy však nezasahujte do vnitřku zařízení – to nechte na profesionála v rámci servisu tepelného čerpadla. Neodborný zásah může vést i ke ztrátě záruky.
Při chladném a vlhkém počasí může tepelné čerpadlo vyprodukovat i desítky litrů kondenzátu denně. Kontrolujte, zda volně odtéká a nehromadí se v okolí jednotky. Odvod může být ucpaný, zanesený nečistotami, případně i poškozený mrazem. Když kondenzát neodtéká, může vám například podmáčet trávník a v zimě vytvářet ledovku.
Pokud je součástí systému magnetický filtr, pravidelně ho kontrolujte a přibližně jednou za měsíc vyčistěte – když je čerpadlo v aktivním provozu. Filtr zajišťuje, aby se do součástek čerpadla nedostaly částečky rzi nebo jiné nečistoty, které mohou proudit v otopném systému. Postup čištění filtru je snadný a ukáže vám ho technik po dokončení instalace čerpadla nebo při servisní prohlídce.
Tlak v systému by se měl většinou pohybovat kolem 1–2 bar (záleží na výškovém rozdílu mezi jednotkou tepelného čerpadla a nejvýše umístěným topným tělesem v domě). V ideálním případě se tlak nijak nemění, ale po odvzdušňování radiátorů nebo v případě netěsností v systému může dojít k úniku topné vody, a tedy i poklesu tlaku.
Pokud je to potřeba, vodu do systému dopusťte, aby tlak dosáhl požadované hodnoty. A pokud dochází k opětovnému poklesu bez zjevné příčiny, kontaktujte topenáře.
Když je tepelné čerpadlo v chodu, všímejte si všech abnormalit provozu a stav konzultujte se servisním technikem. Často jde o první příznaky problému, který se může časem zhoršovat a vyústit až v poruchu, které se dalo předejít. Průvodními jevy může být například:
Když se vyskytnou výše uvedené problémy, kontaktujte servisního technika a poraďte se s ním. V dnešní době už se dá alespoň část diagnostiky udělat i na dálku, takže nemusíte mít obavy, že byste kvůli drobnosti museli platit výjezd.
Vedle situací, kdy potřebujete tepelné čerpadlo zkontrolovat kvůli nestandardnímu provozu nebo závadě, se však vyplatí i „preventivní“ roční prohlídka, která zahrnuje odbornou údržbu tepelného čerpadla včetně kontroly celého systému, správného natlakování, čištění filtrů a výměníku, ověření funkčnosti ventilů kompresoru, expanzní nádoby a u splitových jednotek i (povinnou) revizi těsnosti chladivového okruhu.
Kromě toho ale třeba i úpravu topné křivky, aby čerpadlo dokázalo pružněji reagovat na teplotní změny a topilo efektivněji. Právě takovou servisní kontrolu je nejlepší provést kdykoliv mimo topnou sezónu – klidně teď na jaře. V létě se totiž často hůře hledají volné termíny kvůli dovoleným; na podzim si pak na servis vzpomene každý a topenáři mají plné diáře.
Když končí topná sezóna, čerpadlo už většinou jen ohřívá teplou vodu, případně ho můžete využívat i k chlazení interiéru – tedy pokud to umožňuje jeho typ a vaše otopná soustava.
Někdo ho však využívá výhradně k vytápění – a pak přichází otázka:
Většinou se ani po skončení topné sezóny úplné vypnutí čerpadla nedoporučuje. Dlouhá odstávka některých komponent není z hlediska jejich životnosti ideální (v době nečinnosti regulace například občas „protočí“ oběhová čerpadla a pohony ventilů, aby nezatuhly kvůli tvorbě vápencových usazenin).
Novější modely mají přímo letní režim, primárně určený pro domácnosti, kde se v létě čerpadlem ohřívá voda a chladí interiér. Ale i bez něj zařízení samo optimalizuje provoz a spotřebu v závislosti na aktuální teplotě, takže nemusíte přemýšlet o tom, jestli ho zapínat a přitopit.
Nejen na vytápění, ale i na chlazení je dobré se připravit, aby systém pracoval co nejefektivněji. U systémů s fancoily (nástěnnými jednotkami) vyčistěte filtry, které se přes zimu mohly zanést prachem. U podlahového chlazení pak zkontrolujte nastavení čidel vlhkosti. Správně fungující systém vás osvěží, aniž byste měli doma vlhkou podlahu kvůli kondenzaci.
Údržba tepelného čerpadla není nic složitého. A přitom je to užitečný způsob, jak předejít problémům i výdajům navíc. Přitom stačí málo – zkontrolovat základní funkce, odstranit nečistoty a neignorovat případné odchylky v provozu. Díky tomu bude zařízení fungovat efektivně i v letním režimu a bez potíží pak zvládne také další topnou sezónu.
Zdroje:
doporučení výrobců tepelných čerpadel a běžná praxe servisních techniků
Tepelné čerpadlo země-voda má vyšší účinnost, nižší provozní náklady i delší životnost. V řadě případů je to však zbytečně nákladné řešení. Kdy dává skutečně smysl a kdy postačí varianta vzduch-voda?
Plynová tepelná čerpadla stojí ve stínu těch elektrických. Proč vlastně? Jak fungují, v čem se liší, jaké mají výhody i limity a pro které typy budov mohou dávat smysl?
