Trend současné evropské politiky je jasný. V souladu s Green Dealem postupně dosáhnout klimatické neutrality a snažit se zmírnit negativní dopady lidské činnosti na životní prostředí. Jak s takovým směřováním ale může zahýbat další působení Donalda Trumpa, zarytého odpůrce ekologických regulací, v Bílém domě?
Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu) je soubor opatření Evropské komise, jehož hlavním cílem je, aby Evropa dosáhla do roku 2050 uhlíkové neutrality a udržitelné ekonomiky.
Už během svého prvního funkčního období v letech 2017–2021 dával Donald Trump jasně najevo svůj negativní postoj vůči klimatickým iniciativám. Dlouhodobě zpochybňuje vědecké důkazy o změnách klimatu a považuje ekologické regulace za brzdu americké ekonomiky.
Jedním z jeho prvních velkých kroků bylo oznámení odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody, což vyvolalo celosvětovou kritiku. Výrazně omezil pravomoci americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), zrušil nebo zmírnil více než 100 ekologických regulací a podpořil těžbu ropy, zemního plynu a uhlí.
Návrat Trumpa do Bílého domu tak bude znamenat nejen zpomalení klimatických iniciativ v USA. Může mít i širší dopady na globální ekologickou politiku, včetně evropského Green Dealu a investic do obnovitelných zdrojů energie.
Pokud Trumpova administrativa bude dál omezovat podporu klimatických opatření, mohou některé země následovat příkladu USA a vydat se stejnou cestou. To by mohlo oslabit globální trh s obnovitelnými zdroji energie a snížit tlak na všeobecné snahy o udržitelnější ekonomiku.
Trump je známý svou politikou „America First“ a i za svého předchozího funkčního období zaváděl různá cla na dovoz do USA. A dělá to zase. Už před svou letošní inaugurací hrozil uvalením cla ve výši 25 % na dovoz z EU, pokud její členské země nebudou odebírat více ropy a plynu. Což je zcela proti trendu, kterým evropská energetika systematicky jde.
Takový krok může znevýhodnit evropské firmy a snížit jejich konkurenceschopnost. Podle odhadů by zavedení cel mohlo zpomalit hospodářský růst České republiky v tomto roce o více než procento HDP.
Pokud Trump podpoří těžbu ropy a zemního plynu, mohou světové ceny fosilních paliv klesnout. To by mohlo krátkodobě zpomalit investice do obnovitelných zdrojů v ČR, protože by se snížila ekonomická motivace k přechodu na zelené energie.
Na druhou stranu, pokud EU zůstane u své zelené politiky, může růst cena emisních povolenek, což by udrželo tlak na přechod k obnovitelným zdrojům.
I když to vypadá, že se současná světová situace vyvíjí proti pokračování zelené transformace, není potřeba věci vidět tak černě. Téma ekologie a životní prostředí není jen bohulibé. Opatření, která vedou k zelené transformaci, se i prakticky vyplácí.
Iniciativy spojené s Green Dealem skutečně nesou své ovoce. Už v roce 2023 se díky úsporným opatřením a intenzivní výstavbě obnovitelných zdrojů podařilo snížit evropské emise CO2 o 37 % oproti roku 1990.
Nejen proto, že mohou pomoci zachovat naši planetu obyvatelnou i pro děti našich dětí, ale i z čistě ekonomického, „zištného“ pohledu. Cílení na úspory energií a snižování energetické náročnosti totiž logicky přináší i značné úspory financí – v energetice, stejně jako třeba ve stavebnictví. Čím méně je potřeba energií dodávat, tím méně jich stačí vyrobit.
Navíc decentralizace energetiky spojená s využíváním většího podílu obnovitelných zdrojů znamená také větší jistotu a nezávislost na dodávkách z nestabilních politických režimů. To se v současné době válečných konfliktů hodí. Udržitelnost tak představuje pro Evropu zásadní konkurenční výhodu, a to je jeden z důvodů, proč se odklon od zelené politiky konat nebude, byť třeba tempo implementace Green Dealu dočasně zpomalí.
Zdroje: Frank Bold, FXstreet.cz
Úspora energií ve firmě může přinést výrazné snížení nákladů i produkce emisí. Moderní technologie a efektivní energetický management pomáhají nejen šetřit finance, ale i zvýšit efektivitu provozu.
Energetická třída napoví, jak si spotřebič vede v účinnosti oproti jiným ve stejné kategorii, a jakou bude mít spotřebu. Jak se v označení vyznat a kdy má smysl starý spotřebič vyměnit za nový?
