Kondenzace je jev, při kterém se srážejí vodní páry, obsažené ve vzduchu, na chladném povrchu. Střešní okno bývá vzhledem ke své konstrukci a umístění nad rovinou střešní krytiny nejchladnějším prvkem ve střešním plášti, proto dochází ke kondenzaci nejčastěji na něm. Na vzniku kondenzace na vnitřním povrchu v interiéru se v zásadě podílejí dva faktory – vlhkost vzduchu a povrchová teplota (v našem případě střešního okna). Zatímco ovlivňování prvního faktoru, tedy úrovně vlhkosti, je téměř plně v možnostech uživatele bytu, na dosažení optimální povrchové teploty okna má vliv faktorů více.
Vlhkost vzduchu se udává v procentech a její úroveň a současně množství vodní páry ve vzduchu závisí i na teplotě. Při normou udávané interiérové teplotě 21 ºC by měla relativní vlhkost vzduchu být mezi 40 až 50 %. Jak důležité je snížení vlhkosti vzduchu pro zmenšení vzniku kondenzace ukazuje jednoduché srovnání: zatímco při optimální vlhkosti 40 % dojde na povrchu okna ke kondenzaci až při velice nízké teplotě 7 ºC, při zvýšené vlhkosti 65 % už při teplotě asi 14 ºC.
Vlhkost vzduchu jsou uživatelé schopni regulovat dvěma způsoby, a to odstraněním příčin vzniku vlhkosti a větráním. První možnost je omezená, většinu aktivit zvyšujících vlhkost vzduchu nelze přesunout mimo byt. Proto je třeba se soustředit na větrání. Kromě nesporného vlivu na snížení vlhkosti vzduchu (zejména v zimních měsících), má výměna vzduchu pozitivní vliv taky na vytvoření zdravého prostředí.
Buď výměna vzduchu v obytné místnosti každé 2 až 3 hodiny nebo výměna asi 15 až 25 m3/h na osobu. V obou případech jde o poměrně vysoké hodnoty...
Současný způsob stavění, zaměřený zejména na těsnost a úsporu energie, neumožňuje přirozenou výměnu vzduchu. Pokud není objekt vybaven nucenou ventilací s následnou rekuperací tepla, závisí větrání na uživateli. Aby přitom byly v zimě tepelné ztráty co nejmenší, platí jednoduché pravidlo – větrat krátce a intenzivně. Přitom totiž nedojde k ochlazení konstrukcí, ale pouze k výměně teplého vzduchu (obsahujícího větší množství páry) za vzduch chladný (s nízkým objemem páry). Následným rychlým ohřátím vzduchu od zdí dojde k výraznému snížení relativní vlhkosti vzduchu v interiéru.
Optimální teplota povrchu střešního okna je pak taková, při níž na povrchu střešního okna nedochází ke kondenzaci vlhkosti. Zjednodušeně lze říci, že povrchová teplota nesmí klesnout pod 10,2 ºC.
Tepelně izolační schopnosti střešního okna se vyjadřují koeficientem tepelného prostupu tepla Uw (z anglického window – okna), který je vypočítán z koeficientu Uf pro rámy (frame – rám) a Ug pro zasklení (glass – sklo) – podle toho, jaký podíl plochy na okně tvoří rámy a jaký zasklení. To ovšem znamená, že už jenom tento fakt činí z koeficientu Uw, který je mnohdy udáván jako jediný argument pro skvělé tepelně izolační vlastnosti oken, hodnotu pouze orientační. Každé okno je totiž jinak veliké a má jiný tvar, tím pádem i jiný poměr plochy rámů a zasklení.
Ještě daleko závažnější je zjištění, že teoretická hodnota koeficientu Uw (není naměřená) nevyjadřuje skutečné tepelně izolační vlastnosti oken. Zanedbává těsnost spáry mezi křídlem a rámem! Přitom spárou mezi rámem a křídlem okna může pronikat průvan. V takové situaci jsou teoretická čísla k ničemu.
Pro zamezení kondenzace je třeba volit střešní okna s kvalitním zasklením a pevnou konstrukcí. Kdyby se rámy v důsledku rozdílných teplot interiéru a exteriéru (rozdíl může činit až 60 stupňů) deformovaly kroucením a svěšováním, stávaly by se netěsnými.
Pro zamezení vzniku kondenzace na střešních oknech je nezbytná kvalitní instalace. Největší vliv přitom má vyplnění prostoru kolem rámu okna tepelnou izolací a napojení fólií na rám okna.
Rosení střešních oken ovlivňuje také tvar jejich ostění. Mělo by být upraveno tak, aby umožňovalo dokonalou cirkulaci vzduchu kolem celé plochy střešního okna.
Protože okna jsou nejchladnějšími částmi střešní konstrukce, je vhodné pod ně umísťovat zdroje tepla/topení. Stoupající teplý vzduch snižuje riziko tvorby kondenzace na okně a zároveň brání proudění vzduchu ochlazeného od okenního skla do místnosti.
Ke kondenzaci na střešním okně často dochází v noci v místech s pobytem osob. Důvody jsou tři: 1. zvyšování vlhkosti vzduchu během noci, 2. absence větrání a 3. nižší teplota vytápění. Řešením je nastavení termostatu na vyšší teplotu v časných ranních hodinách, kdy je venku nejchladněji.
Tondach už nejsou jenom střešní tašky. Výrobce tradičních pálených střešních tašek nově nabízí i střešní okna ve dvou variantách – plastová a dřevěná. Obě varianty splňují vysoké tepelněizolační a aku...
Zvažujete výměnu střešních oken již delší dobu, ale stále jste se nerozhoupali? Pokud plánujete investovat do kvalitních střešních oken s trojsklem, máme pro vás skvělou zprávu. Až do poloviny červenc...
