Dříve krovy opravdu sloužily jen k vytvoření potřebného spádu střechy, případně k dotvoření celkového vzhledu stavby. Vzniklý prostor se užíval nanejvýš jako odkladiště nepotřebných krámů, v městských nájemních domech případně i k sušení prádla, kdežto na venkově tam schlo seno. Při takovém využití nebylo na překážku, když byl prostor krovu protkaný změtí trámů a různých dřevěných podpor.
Dnes je to jiné. Prostor pod střechou je atraktivní, a tak, nelimitují-li investora finance nebo architektonický koncept, není důvod nechat podkroví objektu nevyužité.
V případě novostavby s klasickou šikmou střechou se nejspíš uplatní moderní hambalkový krov. Tvoří jej pouze krokve, jejichž každý pár je stažený tzv. hambalkem. Hambalky jsou vodorovné trámy, které rozpínají jednotlivé páry krokví, takže ty ani při větší vzdálenosti mezi okapem a hřebenem nevyžadují žádnou další podporu. Žádnou vaznici, ani sloupek, nebo vazný trám. Prostor v krovu je díky tomu volný pro využití.
Jenže hambálkový krov musí navrhnout odborník a realizovat zkušený tesař. Síly ze střechy, které v tradičním vaznicovém krovu přenášejí zde vynechané dřevěné prvky, musejí být do nosných zdí a základů převedené jinak. Proto velmi záleží jak na správném návrhu hambalkového krovu, tak na velmi pečlivém provedení všech spojů dřevěných prvků, které budou dřevěnou nosnou konstrukci držet pohromadě.
Charakteristické pro naši současnost jsou rychlost a ekonomická efektivita. Tyto trendy se nevyhýbají ani střechám. A tak ten, kterému v souladu s dobou stačí jen přízemní bungalov, přece nebude platit za objem plný vzduchu a mnoho kubíků řeziva potřebného na stavbu krovu. Raději zvolí šikmou střechu s nižším sklonem bez dalšího využití. Proto, aby dům dobře vypadal a sklonitá střecha odváděla vodu pryč, to úplně stačí. Pro konstrukci těchto střech se používají převážně vazníky.
Jedná se o konstrukci obvykle z prken či fošen, která má vodorovnou spodní pásnici a horní pásnici ve spádu střechy. Obě pásnice jsou navzájem propojené sloupky a vzpěrami. Dříve se takový vazník sbíjel pomocí hřebíků, dnes ale technologie pokročila. Výroba probíhá na speciálních linkách, které jednotlivé spoje slisovávají s použitím vložených styčníkových desek s trny.
Takto vytvořený příhradový vazník je úspornou variantou nosné dřevěné konstrukce. Je schopný překlenout značný rozpon bez nutnosti vložit podpory (až do 30 metrů). Jenže se vyrábí z tenkého řeziva, takže vazníky musejí být osazeny poměrně hustě. Materiálem pro výrobu vazníků jsou obvykle prkna vybrané jakosti, ostře hraněná s tloušťkou 20 až 40 milimetrů.
Mohlo by se zdát, že osazení subtilního vazníku na střechu nebude žádná věda. Opak je pravdou. Jednak, pokud není limitem přeprava hotových vazníků, se vyrábějí na celý rozpon střechy, takže k manipulaci je obvykle potřeba zvedací mechanizace. Zapomenout nesmíte ani na to, že vazníky se musí skladovat, zdvihat, dopravovat a osazovat pouze ve svislé poloze. Na zdivo se pak kladou na předem připravené impregnované podložky a s postupujícím osazováním vazníků se montuje i zavětrování a ztužidla, aby byla zajištěná stabilita celé konstrukce. Po dokončení montáže se vazníky připevní ke kotevním příchytkám.
Kromě vazníků moderní doba přináší ještě další vymoženost, a tou je výroba krovů na CNC obráběcích strojích. Tato technologie je schopná vyrobit krov na míru, včetně tesařských spojů. Zákazník dostane tuhle skládačku očíslovanou a s plánkem, podle které ji sestaví sám. Samozřejmě, že to platí hlavně pro jednoduché dřevěné konstrukce (garážové stání, altán či pergola), v případě klasického krovu je pomoc a dozor zkušeného tesaře nezbytná.
Dát jednoznačnou odpověď na úvodní otázku není možné. Vždycky záleží na mnoha okolnostech, jako jsou představa investora, jeho finanční možnosti, umístění stavby, statika objektu a mnoho dalšího. Důležité je ale vědět, že jak vazníkovou střechu, tak klasický krov je možné s moderními technologiemi vybudovat poměrně rychle.
Vazníky vás vyjdou levněji. Ale kvůli jejich nízkému sklonu třeba bude nutné vybudovat ve střeše doplňkovou hydroizolační vrstvu, což část úspor ukousne. Šetření investic také znamená, že vytvořený prostor (byť minimální) nijak nevyužijete. Krov vás rozhodně bude stát víc, jenže v takovém případě nebudujete pouze nosnou část střechy, ale další patro domu. A tomu cena odpovídá.
Zdroj: Stavíme ze dřeva (V. Hájek)
Rozhledna Královec se tyčí na stejnojmenném vrcholu nad Valašskými Klobouky. Nabízí nádherné výhledy na Bílé Karpaty, Vizovické vrchy a Javorníky. Stavba dřevěné konstrukce ale nebyla bez komplikací.
Tisíci lety je dřevo prověřené coby stavební materiál. A setkáváme se s ním stále v nejrůznějších podobách. Jenže za nápadnou popularitou se mnohdy skrývá málo skutečných vědomostí o tomto materiálu.
