Jakmile se rozjede topná sezóna, mění se mnoho bytů a domů v prostředí, které sice hřeje, ale dýchá se v něm čím dál hůř. Suchý vzduch přichází nenápadně – bez hluku, bez zápachu, bez varování. Přesto má výrazný vliv na naše zdraví, spánek, pokožku i každodenní pohodu. A netrápí jen alergiky, jak se často myslí.
Suchý vzduch je typickým problémem moderních, dobře utěsněných domácností. Kombinace topení, omezeného větrání a vyšší teploty rychle snižuje relativní vlhkost vzduchu. Zatímco ideální hodnoty se pohybují mezi 40–60 %, v zimě není výjimkou ani 25–30 %. A to už je hranice, kdy tělo začíná protestovat. Najednou nějak často pokašláváte, škrábe vás v krku a tak nějak víc si škrábete i tělo. Už jste na cestě do lékárny pro léky na kašel a nachlazení, ale ejhle! Venku není po vašich potížích ani památky. Lékárnu vynechte a zamiřte raději do elektra pro zvlhčovač vzduchu.
To je právě ono – zakouřené prostředí je vidět a hustší atmosféra po novoroční čočce zase cítit, ale suchý vzduch vás takto nevaruje. Problém se často nehlásí jedním výrazným příznakem, ale spíš sérií drobných potíží, které si dlouho spojujeme s únavou nebo nachlazením. Pokud se tyto potíže objevují hlavně v zimních měsících, je velmi pravděpodobné, že za nimi stojí právě suchý vzduch v interiéru.
Suchý vzduch v interiéru vysušuje sliznice dýchacích cest, které přitom tvoří jednu z hlavních obranných bariér organismu. Jakmile ztratí svou přirozenou vlhkost, tělo se hůř brání virům, bakteriím i alergenům a respirační potíže se mohou vracet častěji a s větší intenzitou. Nejcitlivěji reagují alergici a astmatici, malé děti a senioři, lidé trávící dlouhé hodiny u obrazovek i osoby se suchou nebo atopickou pokožkou. Suchý vzduch navíc podporuje víření prachu, takže do plic vdechujeme více nečistot, aniž bychom si to uvědomovali.
Stejné prostředí přitom zatěžuje i domácí mazlíčky. Psi a kočky mohou trpět suššími sliznicemi, zhoršenou kvalitou srsti nebo podrážděností, zatímco drobní savci a ptáci jsou na kvalitu vzduchu ještě citlivější a suché klima u nich může přispívat k dýchacím potížím. Pokud zvíře více pije nebo se chová nezvykle neklidně, může jít právě o reakci na příliš suchý vzduch v místnosti.
Nejčastěji za to může kombinace několika faktorů:
Cílem zdravého bydlení není vytvořit doma tropické klima ani přetopenou „domácí saunu“, ale udržet vyvážené podmínky, ve kterých se dobře dýchá i spí. Ideální interiér má relativní vlhkost vzduchu zhruba mezi 40–60 %, teplotu kolem 20–22 °C a čistý vzduch bez nadměrného prachu a plísní. Stejně jako příliš suché prostředí však může škodit i nadměrná vlhkost, a proto je pravidelné měření vlhkosti zásadním krokem k udržení zdravé rovnováhy v domácnosti.
Nejúčinnější cestou je kombinace více opatření. Jedno samo o sobě většinou nestačí. Zvlhčovače vzduchu jsou spolehlivým řešením, zejména do ložnic a dětských pokojů. Ať už zvolíte ultrazvukový, parní nebo evaporační typ, vždy je důležité sledovat skutečnou vlhkost pomocí hygrometru. Velkou pomocí jsou i pokojové rostliny, které zvyšují vlhkost přirozeně a zároveň zlepšují mikroklima. Čím větší listová plocha, tím lepší efekt.
Velký rozdíl dělá také správné větrání. Krátce a intenzivně několikrát denně je mnohem šetrnější než dlouhé větrání na ventilaci v mrazech.
Zdroje:
Vnitřní prostředí staveb a kvalita ovzduší, www.szu.cz
Derby MM et al.: Humidity and respiratory health, PubMed / NIH, www.ncbi.nlm.nih.gov
WHO Guidelines for Indoor Air Quality, www.who.int
ASHRAE Standard 55: Thermal Environmental Conditions for Human Occupancy, www.ashrae.org
ASHRAE Standard 55: Thermal Environmental Conditions for Human Occupancy, www.ashrae.org
Plast z interiérů pomalu mizí. Čím ho nahrazujeme v kuchyni, koupelně či nábytku? Přehled materiálů a trendů ze zahraničí, které dávají smysl i v českém domově.
Když obrazovky ztichnou a světlo se zjemní, domov začne fungovat jinak. Digitální detox v interiéru není zákaz, ale pozvání ke klidnějšímu bydlení.
