Domy před úniky tepla chráníme zateplením zvenčí. Místnosti se tím nezmenší a stavba neruší provoz v domě. Když ale klasický postup použít nelze, přichází na řadu vnitřní zateplení.
Místo, kde každý tráví čas sám se sebou, kde často vznikají hluboké myšlenky i tiché zoufalství nad tím, proč zase došel toaletní papír. Ale není to jen o soukromí – je to i bojiště. Jedním z nejdéle trvajících konfliktů v dějinách moderního bydlení je totiž tzv. prkénková válka. Muži ho zvedají, ženy ho chtějí dolů. Muži tvrdí, že kdyby ženy zvedaly, co potřebují ony, bylo by to fér. Ženy kontrují, že zaklapnout po sobě desku je minimum civilizace. A my se ptáme – co je na tom pravdy? A jak do toho všeho zapadají mikroby, úspory vody a osvěžovače vzduchu? Pojďme spláchnout spory a podívejme se, jak z WC udělat místo, které je nejen hygienické a úsporné, ale taky komfortní. Však to znáte – odpočinek začíná od základů.
Toaleta je často přehlíženým prvkem domácnosti – přitom právě zde začíná (a často i končí) naše každodenní rutina. Hygienické, ergonomické a technicky dobře řešené WC hraje zásadní roli v komfortu i zdraví obyvatel. Většinou najdeme v bytě jen jednu toaletu. Nové rodinné domy jsou na tom o trochu lépe a mívají toaletu a koupelnu v každém patře, ale v těch starších jsme občas rádi, že je alespoň jedna a ne jen kadibudka na dvorku. A pokud se některý člen domácnosti s oblibou začte nebo se na záchodě záměrně „zašívá“, může to ostatním způsobit nejednu horkou chvilku.
Podle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy počet a rozmístění záchodových mís v bytě závisí na jeho velikosti, konkrétně na počtu obytných místností. V bytech s jednou až dvěma obytnými místnostmi postačuje jediná záchodová mísa, která může být umístěna ve společné koupelně. V případě bytů se třemi až čtyřmi obytnými místnostmi je již požadováno, aby byla toaleta samostatně – záchodová mísa tedy nesmí být součástí koupelny, ale musí mít vlastní oddělený prostor. U větších bytů s pěti a více obytnými místnostmi je norma přísnější: musí být instalovány alespoň dvě záchodové mísy. Jedna z nich musí být umístěna v samostatné místnosti, zatímco druhá může být součástí koupelny, která smí být přístupná například přímo z ložnice, pokud je určena výhradně jejím uživatelům.
V této válce nejde o záchodové sedátko, ale o poklop. Při splachování bez zavřeného víka dochází k rozptylu mikročástic (aerosolů), které mohou obsahovat bakterie, viry nebo zbytky nečistot. Studie prokázaly, že tyto aerosoly se šíří až do vzdálenosti 2 metrů a ve vzduchu mohou setrvat několik minut. Doporučuje se proto před spláchnutím víko toalety vždy zavírat. Tento jednoduchý návyk významně snižuje riziko kontaminace okolí, včetně povrchů a ručníků.
Pro samostatné WC místnosti platí následující minimální požadavky:
Ceny metrů čtverečních stoupají a šetří se každý centimetr plochy obydlí. A toalety to odnášejí nejvíc. Do malé místnůstky se pak stěží vejde mísa a měla by tam být ještě i nádržka na vodu, nemluvě o člověku! Současné podomítkové instalační systémy jsou elegantní a úsporné řešení pro moderní toalety. Díky jejich konstrukci je možné splachovací nádržku ukrýt do stěny, což zjednodušuje údržbu toalety a přispívá k celkově čistému a minimalistickému vzhledu prostoru.
Z hlediska funkčnosti bývají tyto systémy často vybaveny technologií dual flush, která umožňuje výběr mezi dvěma objemy splachování (např. 3/6 litrů nebo 2/4 litry). To přináší nejen ekologické, ale i ekonomické výhody, protože dochází k významné úspoře vody bez snížení účinnosti splachování.
Kdo říká, že doma nemůžete mít něco navíc? Dámy ocení komfort bidetu nebo bidetového WC, které už dávno není jen výsadou luxusních hotelů. A pánové, proč si nedopřát pohodlí vlastního pisoáru? Tento kus sanitární keramiky, běžně vídaný na veřejných toaletách, může skvěle fungovat i doma – a ano, existují i modely s poklopem. Hygiena i estetika tak zůstávají zachovány a všichni členové domácnosti si přijdou na své.
Další z bojů v prostoru toalety se vede o pachy a vůně. Ženy mají rády vše čistí a voňavé, někdy až převoněné, což ne vždy potěší nos mužský. Běžně dostupné WC osvěžovače často obsahují těkavé organické látky, ftaláty nebo syntetické parfémy, které mohou působit dráždivě na dýchací cesty. Dlouhodobé vystavení těmto látkám není ideální – zvláště u dětí, alergiků nebo v menších nevětraných prostorách.
Ekologickou alternativou mohou být přírodní produkty na bázi esenciálních olejů (např. Pot-Pourri) nebo vlastní směsi s použitím vody, lihu a kapek přírodní silice. Výhodou je nižší ekologická zátěž i lepší kontrola nad složením.
V domácnostech se zvířaty raději žádné osvěžovače nepoužívejte. Nikdy nemůžete přesně vědět, jestli není některá jejich složka pro zvíře toxická. A platí to i u přírodních vůní! Zvířatům mohou osvěžovače ulpívat na kožíšku nebo peří, které si čistí jazykem nebo zobákem, a proto se mohou tyto škodlivé látky dostat do těla vašeho zvířecího společníka i v poměrně velkém množství.
Toaleta možná nepatří mezi místa, kterými se návštěvám chlubíme jako prvními, ale bez debat jde o jeden z nejdůležitějších prostorů v domě. Správně navržené a vybavené WC šetří místo, vodu, nervy i zdraví. A kdo říká, že nemůže být i esteticky příjemné?
Od zavřeného víka přes úsporné splachování až po diskusi o vůních – ukazuje se, že i tak „obyčejné“ téma jako záchod má co nabídnout. Tak až příště strávíme pár minut na trůně, možná si uvědomíme, že i tohle malé království si zaslouží lepší plánování nebo pořádnou rekonstrukci.
Zdroje:
Přestavba koupelny, kolektiv autorů, Jan Vašut 2011
WC-Pedia, Ingrid Exo, Goldmann 2018