V první polovině letošního roku vzrostla těžba hnědého uhlí o 11,6 % oproti loňsku. Za rok se ho tak vytěžilo přibližně 12,55 milionu tun. To je celkem zarážející, protože v souladu s evropskými cíli má ČR od těžby uhlí i jeho používání ustupovat. Co se stalo? Znamená to, že konec uhlí nebude platit?
V Česku se v současnosti těží téměř už jen hnědé uhlí, a to především v severních Čechách. Poslední černouhelný hlubinný důl ČSM (spadající pod OKD) ve Stonavě ukončí těžbu v prvním čtvrtletí roku 2026. To bude definitivní tečka za více než 250letou érou černouhelné těžby v ostravsko-karvinské oblasti.
Černé uhlí se sice u nás zatím ještě pořád používá – v ocelářském a chemickém průmyslu a menší míře i v teplárenství –, ale od příštího roku už se bude jen dovážet, především z Polska a částečně z USA.
Dosluhující česká vláda deklarovala, že těžba hnědého uhlí u nás definitivně skončí nejpozději v roce 2033, kdy se uzavře poslední aktivní hnědouhelný lom v zemi Bílina. V tom se původně mělo těžit až do roku 2035, ale v letošním roce byl termín zkrácen na 31. 12. 2033. O posunutí termínu na dřívější datum požádaly samy Severočeské doly a Český báňský úřad jejich žádosti vyhověl. Zákaz topení uhlím a jeho další využívání zatím nejsou pevně stanovené.
Těžba uhlí nevzrostla letos jen u nás, ale i v dalších zemích EU. Mezinárodní energetická agentura (IEA) uvádí ve své zprávě Coal Mid-Year Update 2025, že těžba vzrostla v prvním pololetí v EU kvůli nižší produkci obnovitelných zdrojů, především větrných a vodních elektráren, a také kvůli vyšším cenám zemního plynu. U nás byla navíc větší poptávka kvůli delší a relativně chladné zimě.
Zvýšená těžba uhlí tedy není žádné rebelanství Česka, ale výjimka způsobená především mimořádnými klimatickými podmínkami, které dočasně způsobily růst poptávky po energii, zejména v teplárenství.
Alespoň zatím nic nenasvědčuje tomu, že by utlumování těžby i spotřeby uhlí nemělo dál jít podle stanoveného harmonogramu. Dokonce se uvažuje o tom, že jeho těžba u nás skončí i dřív než v roce 2033, protože to přestává být ekonomicky výhodné.
Jsou tu emisní povolenky; uhelné elektrárny zastarávají a potřebovaly by modernizaci, která se ale už nevyplatí. A energie z čistých zdrojů začíná oproti uhlí zlevňovat. V takové situaci už se nikomu nechce do odvětví investovat další prostředky.
Jenže co až ukončíme těžbu uhlí a zas přijde zvýšená poptávka po energiích? Absence stabilní výroby, kterou konvenční, fosilní zdroje nabízí, pak může být velkým problémem, který by mohl vyústit třeba v další celoplošný blackout…
Abychom mohli pokračovat ve vytyčených cílech a splnit Green Deal, je nezbytná transformace energetiky. A proces se musí urychlit, protože stávající změny zatím nejsou dost efektivní, abychom mohli skutečně dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.
Nedávný nárůst těžby uhlí tedy není krokem zpět ani stranou, ale spíš vztyčeným prstem – varováním, že přechod na čistou energii není jen tak. Zatím ještě máme berličky v podobě uhlí nebo zemního plynu, které můžeme použít, když obnovitelné zdroje pokulhávají, ale nebude to navždy.
Je potřeba soustavná práce na vnitrostátní i mezinárodní úrovni a hlavně neotálet, jinak mohou klimatické změny dojít do bodu, odkud už nebude návratu.
Zdroje:
IEA. (2025, 24. července). Coal Mid-Year Update 2025. International Energy Agency. Dostupné z: https://iea.blob.core.windows.net/assets/1e9f8356-4ec9-4c7d-9673-beaea204b44d/CoalMid-YearUpdate2025.pdf
Ekonomickydenik.cz
MPO.cz
Oenergetice.cz
OKD.cz
Reuters.com
Promyšlené vánoční přípravy pomáhají snížit plýtvání potravinami a zamezit zbytečnému utrácení. Uvážlivé nakupování vám přinese klidnější svátky, nižší zátěž pro peněženku i přírodu.
Mnohé projekty biosolárních střech selhávají ještě dříve, než se začnou stavět – u stolu projektanta či architekta. Pokud se fotovoltaika a zeleň navrhují nezávisle, bez spolupráce mezi profesemi, vzn...
