Provedení krovu vychází ze specifických podmínek každé stavby (velikost, rozpětí, sklon střechy, využití budovy atd.). Na samotnou konstrukci krovů se dnes využívá více materiálů, ty dřevěné ale stále zůstávají jedny z nejpopulárnějších.
Nejběžnějším typem je klasická střešní konstrukce provedená z tesařsky vázaných krovů. Vyznačuje se lepší možností využití půdního a podkrovního prostoru (ve srovnání s příhradovými vazníky). Jednotlivé prvky krovu jsou spojené pomocí tesařských spojů do jedné tuhé soustavy. „U nás v Bios Dobříš na základě projektové dokumentace a statického výpočtu zpracujeme návrh krovu v programu SEMA, na který navazuje strojová výroba na CNC centru Hundegger. Jednotlivé části konstrukce krovu jsou tak opracovány již ve výrobní hale. To výrazně zkracuje čas na sestavení krovu a zvyšuje přesnost montáže“, přibližuje Ing. Martin Kirlík.
Oblast využití klasických krovů je značná, od novostaveb či rekonstrukcí rodinných domů, po atypické krovy a konstrukce, pergoly, přístřešky nebo památkově chráněné konstrukce. CNC opracování je dnes již u většiny firem normou, výjimku samozřejmě tvoří některé historické krovy.
„Ještě delší tradici mají u nás v Dobříši krovy z příhradových vazníků,“ doplňuje technik Josef Kadaně, který zároveň upřesňuje, že se již dávno nejedná o stejný produkt, který Závod Bios představil na českém trhu na počátku 70. let a má původ v Americe 50. let 20. století. Dnešní příhradové vazníky jsou moderní, úspornou a variabilní technologií, která umožňuje zastřešení téměř jakéhokoliv půdorysu. Charakteristickým znakem systému jsou spojovací prostředky – styčníkové desky s prolisovanými trny, které spojují dřevěné přířezy. „Návrh vazníkové konstrukce včetně statického výpočtu je zpracován ve speciálním programu MiTEK, který optimalizuje návrh jednotlivých prutů vazníku a velikost a umístění styčníkových desek, a zároveň vytváří výrobní a montážní dokumentaci. Vazníky jsou vyráběny z dřevěných přířezů impregnovaných proti dřevokaznému hmyzu a houbám, které jsou spojeny pomocí zalisovaných styčníkových desek,“ upřesňuje Kadaně.
Vazníky se osazují přímo na připravenou konstrukci, zpravidla v osové vzdálenosti 1-1,2 m. Prostorová stabilita konstrukce je nejčastěji zajištěna zavětrováním pomocí prken. Horní pás vazníku tvoří podklad pro nosnou vrstvu střešního pláště (latě, bednění) a dolní pás slouží jako nosný prvek pro uchycení izolace a podhledu (stropu). Pro montáž vazníků je většinou potřeba jeřáb. Mezi největší výhody tohoto typu můžeme zařadit rozměrovou a tvarovou variabilitu – použití až do rozpětí 30 m s volností dispozice, úsporu materiálu i peněz, minimální přitížení základů, stávajících objektů a střech, dále snadnou návaznost na střešní plášť a podhled a v neposlední řadě také jednoduchou a rychlou montáž. Příhradové vazníky mají široké využití u střech všech typů budov, ať už rodinných a bytových domů, halových staveb, ale i různých přístřešků a nástaveb.
„U nás v Biosu nabízíme komplexní servis při řešení střechy od návrhu po montáž. Jsme tradiční výrobce a dodavatel příhradových vazníků, ale pracujeme i s klasickými tesařsky vázanými krovy. Zajistíme pokrývačské a klempířské práce, opláštění říms nebo řešení hromosvodů. Používáme jakostní české dřevo, kvalitní spojovací prostředky a osvědčené certifikované dodavatele střešních krytin a příslušenství. Každý projekt je specifický a rádi se zákazníky probereme jejich požadavky a společně vybereme nejlepší řešení,“ shrnuje tým střech Bios, který má zkušenosti s rodinnými domy nejrůznějšího rozsahu i rozsáhlými projekty jako rekonstrukce zámků či farností.
Zdroj + foto: BIOS s.r.o.
Plánujete stavbu a nevíte si rady, jaké řešení zvolit pro svou střechu? Máme pro vás tip!
