Ještě donedávna se ploché střechy posměšně dělily na ty, co už tečou, a ty, co teprve potečou. Moderní technologie umožňuje takovým nežádoucím projevům předcházet. Seznamte se se systémem Controlit.
Přesně k takové situaci došlo u jednoho konkrétního bytového domu. Co zjistil přizvaný znalec a jaký způsob nápravy vad majitelům doporučil, zjistíte v článku.
Terasa, přesně řečeno plochá střecha, byla navržená jako jednoplášťová pochozí. Jako povlaková hydroizolace je zde použitá PVC-P fólie (tl. 1,5 mm) s nosnou vložkou ze skelných vláken. Chráněná by kvůli provozu měla být pochozí vrstvou, ale k její pokládce ani nedošlo. Vady se totiž objevily ihned.
Ani se není čemu divit, protože už vizuální kontrola potvrdila laxní přístup zhotovitelské firmy. Na některých místech byla fólie poškozená horkovzdušnou pistolí, jinde zkorodovanými pilinami z řezání kovových prvků a některé svary byly provedené tak nestandardně, že se fólie zvlnila. Je jasné, že fólie poškozená ať už zkorodovanými pilinami nebo horkovzdušnou pistolí je rizikem z hlediska zatékání.
Dalším nešvarem, viditelným pouhým okem, jsou kaluže stojící vody. Svědčí o špatném vyspádování plochy střechy, což je nepřípustné. Mikroorganismy ve stojící vodě narušují povrch fólie a urychlují její stárnutí. Tím se zvyšuje riziko zatečení.

Naprosto neprofesionální je i ukončení fólie ve vytažení na svislé stěny. Správně by mělo být překryté krycí lištou s řádným zatmelením, aby se voda nemohla pod fólii dostat. Tady však lišta chybí. „Rádoby odborníci“ fólii jen vytáhli nahoru a přilepili ji k poplastovaném profilu. Spoj pak přetáhli fasádní omítkou, aby to lépe vypadalo.
V ostění u terasových dveří je vytažená fólie navíc narušená kotvením vodících lišt venkovních rolet. Byť se to nezdá, ale i tahle dírka může být místem zatékání.
Samostatnou kapitolou je odvodnění terasy. V ploše jsou instalované dvě střešní vpusti, které jsou zapuštěné do tepelné izolace vespod. U jednoho z vtoků jsou na fólii zřetelně vidět dodatečně přidané záplaty, což svědčí o už provedených opravách. Asi autocenzura samotného zhotovitele.
Další problémy už nebyly patrné pouhým okem, ale odhalily je provedené sondy. Například použití OSB desek ve skladbě střešního pláště po obvodu terasy. Přitom pod PVC-P fólie by se používat neměly, neboť nejsou dlouhodobě odolné vůči vlhkosti. Ještě horší výsledek měla kontrola se zkušebním háčkem, která odhalila mnoho netěsností ve spojích pásů fólie, které jsou příčinou zatékání. Dýmovou zkouškou bylo zase potvrzené, že fólie není ukončená vzduchotěsně, a to ani u vytažení na svislé stěny, ani u závětrných lišt po obvodu.
Netěsnosti ve spojích povlakové hydroizolace jsou rizikovými místy pro zatékání, nejprve do střešního souvrství a odtud i do interiéru pod střechou.

Znalec u terasy zjistil vady, které je nutné opravit, aby mohla sloužit obyvatelům k užívání. Důležité jsou zejména tyto opravy:
Vady jako nevzduchotěsné ukončení závětrné lišty nebo nedostatečné spádování plochy tak snadno vyřešit nelze. Vyžadují komplexní řešení s celkovou rekonstrukcí střechy.
Nejkritičtějším detailem u každé terasy jsou vstupní dveře. Na jednu stranu musejí mít práh dostatečně vysoko nad plochou terasy, aby nedošlo k zatečení, ale na druhou stranu taky dost nízko, aby netvořil překážku v komunikaci. U této terasy je detail vyřešený špatně.
V místě prahu je povlaková fólie ukončená na klempířském oplechování, které je z druhé strany vsazené do rámu dveří. Jedná se o nevodotěsné napojení, které je výrazným rizikem vniku srážkové vody pod fólii. Navíc je rám terasových dveří příliš nízko, takže požadavek na těsnost tohoto detailu vůči tlakové vodě je dvojnásobný.
Aby v budoucnu nedošlo k problémům, měl by být tento detail provedený celý znovu. Klempířské oplechování prahu by mělo být odstraněné, včetně podkladní tepelné izolace. Nově by měla být použitá izolace z polyisokyanurátu, která má při stejných tepelněizolačních vlastnostech velmi malou tloušťku. Tím vznikne mezi rámem dveří a odvodňovanou povlakovou hydroizolací větší výškový rozdíl. K maximální ochraně tohoto detailu by bylo vhodné navíc před terasové dveře umístit odvodňovací žlábky.
Finálně by měl být rám terasových dveří opracovaný povlakovou hydroizolací spolu s nátěrovou hmotou na bázi PU.

Relativně malá plocha terasy, která je rovná a nejsou na ní žádné prostupy, se zdá být snadným úkolem pro každého trochu zdatnějšího řemeslníka. Demonstrovaný příklad dokazuje, že je to omyl. U rovné plochy záleží na 100% těsnosti víc než u střechy šikmé, ze které má voda šanci odtéct. Proto pro tyto konstrukce vybírejte jen spolehlivé řemeslníky s kladnými referencemi. Zvýšené úsilí při jejich vyhledávání je jen bagatelní obtíž ve srovnání s drahou opravou tekoucí střechy v budoucnu.
Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR