Mnoho majitelů má špatnou zkušenost s hlodavci ve střeše, a taky s kunami. Představíme vám výsledky pokusu, který zjišťoval, jak jsou na tom jednotlivé typy izolací s odolností vůči těmto predátorům.
S největší pravděpodobností je vaše střecha zateplená klasicky, má tedy tepelnou izolaci z kamenné vlny nebo skelných vláken vloženou mezi krokve. Prvním kamenem úrazu je, že nezateplené krokve vytvářejí v konstrukci střechy tepelný most, a tím teplo utíká. Dobře patrný je tento jev při jinovatce nebo sněhovém poprašku, ve kterém se na střeše jasně vyrýsují krokve. Námraza se nad nimi kvůli unikajícímu teplu totiž rozpouští.
Druhým kamenem úrazu je limitující výška krokví, která vymezuje i tloušťku izolace. Obvyklá výška krokví se pohybuje od 12 do 16 cm, což je pro tepelnou izolaci málo. Nejvýhodnější tloušťka tepelné izolace dnes běžně užívané ve střeše je 34 až 40 cm, nikdy by ale neměla být menší než 24 cm. Jinak zbytečně platíte za unikající teplo. Co z toho plyne? K funkční, ale nedostatečné stávající izolaci je třeba něco přidat.
Co zvládnete vlastními silami je zvětšení tloušťky tepelné izolace jejím přidáním ze strany interiéru/podkroví. Nejenže v takovém případě nemusíte čekat na řemeslníka, ale vyhnete se taky zasahování do střešní krytiny, pokud to z jiného důvodu nepotřebuje. Je však pravda, že si tím zmenšíte obytný prostor. Nicméně výhody tohoto řešení převažují.
Při doteplení zespoda musíte nejprve odstranit obklad a obnažit konstrukci krovu. Pak si připravíte tepelnou izolaci a sáhnout můžete po minerální nebo skelné vatě. Ekonomičtější variantou je kamenná vlna a její instalaci zvládne jeden člověk. Zateplení střechy polystyrenem se nedoporučuje, protože je málo odolný proti požáru.
A jakou tloušťku zvolit? Optimální řešení musí vždy vycházet z konkrétní situace. Orientačně je ale možné říct, že když ke stávající izolaci tl. 140 mm přidáte pod krokvemi 120 mm vláknité izolace, bude střecha energeticky úsporná. Pro energeticky vyhovující střechu stačí poloviční tloušťka, tj. 60 mm.
Ještě než se do celé práce pustíte, zkonzultujte s odborníkem, zda krov snese přitížení další vrstvou izolace. U vláknitých izolací se sice udává jen orientační objemová hmotnost (vždy záleží na stlačení), ale z tohoto srovnání přece jen lépe vychází skelná vata (objemová hmotnost se pohybuje od 10 kg/m3 do 150 kg/m3). Pokud máte potvrzeno, že krov nevyžaduje zpevnění, můžete pokračovat.
Na krokve zespoda připevněte rošt z dřevěných latí (event. hliníkových profilů). Izolaci nařežte nožem na dílce. Rozměry by měly mít o něco větší než okénko roštu, aby po vložení do roštu těsnily. Izolaci vkládejte odspoda nahoru, díly se o sebe opřou a nebudou sklouzávat.
Na hotovou izolaci instalujte parozábranu a pak nosný rošt pro finální obklad sádrokartonem. Parozábrana je velmi důležitá, protože brání pronikání vlhkosti z podkroví do tepelné izolace. Vlhká tepelná izolace totiž ztrácí své izolační schopnosti. Proto musí být parozábrana maximálně utěsněná, a to včetně prostupů, oken, komínů i potrubí!
V detailech a napojeních na ostatní konstrukce vycpěte každou škvíru odřezky izolace a parozábranu v tomto místě zdvojte. Veškeré šrouby a kotvicí prvky přetáhněte vrstvou pásky. Kontrolujte, že parozábrana není nikde proražená a má pečlivě a trvale soudržně přelepené spáry.
Místo vláknité izolace v roštu můžete rovnou na krokve zespoda namontovat PIR desky. Jejich výhodou jsou výborné izolační parametry, takže s menší tloušťkou izolace dosáhnete stejnou účinnost jako s vatou. Sendvičový PIR panel pod krokve s tloušťkou 50 mm se vyrovná minerální izolaci tloušťky 90 mm.
Speciální zateplovací dílce pro dodatečné zateplení pod krokvemi tvoří sendvičové panely s jádrem z PIR a povrchem z hliníku, díky čemuž odpadá nutnost použít parozábranu. Její úlohu přebírá hliník. Ale stejně jako fólii, i plochu panelů je nutno v detailech pečlivě utěsnit samolepicí parotěsnou páskou.
Panel se klade vodorovně přes dvě krokve. Sesadí se do roviny, vruty se připevní ke krokvi z vnitřní strany. Případné netěsnosti mezi panelem a krokví se vypění PUR pěnou.
Pokud si nechcete zmenšovat podkroví přidáním tepelné izolace zevnitř, můžete ji přidat z druhé strany – tedy z exteriéru. Jenže to už představuje rozebrání krytiny a práci pro odborníka. Pokud vás tato alternativa zajímá, přečtěte si více v článku Nadkrokevní tepelná izolace je stále oblíbenější.
Na tloušťce izolace rozhodně nešetřete, protože každý centimetr navíc přináší výrazné úspory s nízkými náklady. Cena samotné izolace totiž obvykle tvoří jen 20 % z celkových nákladů. Ušetříte ještě víc, když se do práce pustíte vlastními silami. A nezapomeňte, že dostatečná tloušťka izolace vám zajistí v podkroví nejen teplo v zimě, ale i chlad v létě.
Pro klid pod střechou je nezbytná taky správná kombinace správně zabudovaných materiálů. Žádná vrstva nesmí vytvářet riziko vzniku kondenzace, a to za žádných klimatických podmínek. Proto rozhodně nikdy nekombinujte materiály podle toho, jak výhodná je cena nebo co je právě k mání.
Jen při dodržení všech doporučení si doma užijete pohodu bez obav z časované bomby v podobě skryté kondenzace ve střešních vrstvách.