Osmotická elektrárna dokáže vyrábět energii nepřetržitě a bez emisí, nabízí tak perspektivu stabilního a udržitelného doplňku k obnovitelným zdrojům. Technologie však zatím není dost účinná.
Tepelné čerpadlo je nejúčinnější zdroj vytápění současnosti, navíc s výrazným ekologickým přínosem (přechodem na něj ušetří běžná domácnost v rodinném domě ročně až 8 tun CO2). Nemusí být ale nejvhodnějším řešením pro každého, navíc má i své nevýhody, jako je zejména vysoká pořizovací cena.
Řada lidí proto dává přednost plynovému kotli. Ten je v některých parametrech srovnatelný s tepelným čerpadlem, někdy dokonce vítězí – především v nižších pořizovacích nákladech. I on má ale své slabé stránky. Vyplatí se tepelné čerpadlo, nebo plynový kotel?
Ponechme stranou staré atmosférické plynové kotle s nízkou účinností. Ty bude dříve či později vhodné vyměnit alespoň za modernější typ. Nové kondenzační kotle totiž dosahují účinnosti až 110 %, u starších modelů je to maximálně 90 %.
Moderní plynové kotle zvládnou v mnohém důstojně konkurovat tepelným čerpadlům. V obou případech se jedná o spolehlivý zdroj tepla, který dokáže zajistit stabilní teplotu v domácnosti. Oba systémy umí nejen vytápět, ale také účinně ohřívat teplou vodu, a to i o velkých objemech. Tepelné čerpadlo navíc dokáže i chladit interiér nebo ohřívat bazén.
Životnost obou typů zařízení se dá standardně předpokládat kolem 15 let i déle.
Snadno se instalují a nevyžadují přikládání ani uskladňování paliva. Neplatí pouze pro plynové kotle, které jsou z důvodu chybějící plynové přípojky poháněny zkapalněnými plyny LPG, jež musejí být umístěné v relativně velkém zásobníku (cca 1,2 × 2,5 m, hmotnost cca 500 kg).
Oba systémy mají výrazně nižší provozní náklady než vytápění elektrokotlem. A to dle typu o polovinu až dvě třetiny (nákladům na provoz se budeme konkrétněji věnovat níže).
Jak už bylo řečeno, tepelná čerpadla jsou poměrně drahá. Návratnost čerpadla sice může být (v závislosti na původním zdroji tepla) velmi krátká, ale ne každý si může dovolit investovat tak velkou vstupní částku nebo chtít využít financování zvýhodněným úvěrem. A provozní náklady čerpadla pořád nejsou tak nízké jako u vytápění tuhými palivy. To ale nejsou ani u plynových kotlů.
Přečtěte si také články Výhody tepelného čerpadla a Nevýhody tepelného čerpadla.
Plynové kotle mají možná více nevýhod, ale tyto nevýhody na druhou stranu nepředstavují nepřekonatelné překážky. Kromě jedné, a tou je nutnost plynové přípojky. Ne všude je k dispozici nebo náklady na její zbudování mohou být příliš vysoké. Alternativně se to sice dá řešit zmíněným LPG, ale to není příliš elegantní varianta, navíc má i svá bezpečnostní rizika.
Mezi další nevýhody plynových kotlů patří:
Při současných cenách elektřiny a plynu má tepelné čerpadlo nižší provozní náklady i než moderní kondenzační kotel. Tento poměr se ale může v průběhu času dost lišit, a to podle toho, jak se bude zrovna vyvíjet cena elektřiny a plynu, respektive jejich poměr. To se v delším časovém horizontu velmi těžko odhaduje.
Momentálně je průměrná cena elektřiny za kWh více než jednou vyšší než kWh plynu. Tepelné čerpadlo vzduch-voda ale dosahuje oproti plynovým kotlům až trojnásobné účinnosti. Proto vyjde jeho provoz i přes vyšší cenu elektřiny levněji.
Existují dokonce ještě účinnější tepelná čerpadla země-voda a voda-voda s efektivitou až 500 %, ta ale mají velmi specifické požadavky na instalaci a jejich pořizovací cena je ještě vyšší než u varianty vzduch-voda.
Běžný rodinný dům s tepelnou ztrátou 8 kW, 4členná rodina, podlahové vytápění
| Potřeba tepla pro vytápění | 18 000 kWh/rok |
| Cena elektřiny (orientační) | 4,50 Kč/kWh |
| Cena plynu (orientační) | 2,00 Kč/kWh |
| Náklady na vytápění atmosférickým plynovým kotlem (účinnost 90 %) přibližně | 40 000 Kč/rok |
| Náklady na vytápění kondenzačním plynovým kotlem (účinnost 90 %) přibližně | 32 727 Kč/rok |
| Náklady na vytápění tepelným čerpadlem vzduch-voda (účinnost 300 %) přibližně | 27 000 Kč/rok |
Rozdíly v nákladech jsou znatelné. Pokud však řešíte čistě finanční stránku a máte doma funkční plynový kotel, pravděpodobně nebude dávat smysl přecházet ihned na tepelné čerpadlo. Pokud je původní kotel mladší 20 let, ani byste nemohli čerpat dotaci na tepelné čerpadlo. Pořizovací cena plynového kotle je oproti tepelnému čerpadlu zhruba třetinová.
Jestliže stavíte dům nebo kupujete nový a chcete čerpat dotaci na novostavbu, plynový kotel si pořídit nemůžete. Jednou z podmínek totiž je, že pro vytápění ani ohřev vody nesmíte využívat zdroj určený ke spalování fosilních paliv, a to včetně zemního plynu a LPG.
Tepelná čerpadla jsou tak velmi oblíbeným zdrojem tepla do novostaveb, a to i z toho důvodu, že pomáhají splnit legislativní kritéria na požadovanou energetickou náročnost budov. To znamená vejít se do energetické klasifikační třídy min. B, a pokud chcete získat dotaci na novostavbu, tak dokonce A.
Jestliže však objekt dosahuje parametrů pasivního domu s velmi nízkou tepelnou ztrátou, může už pro něj být tepelné čerpadlo zbytečně nákladným zdrojem tepla, který se finančně nemusí vyplatit. Postačit pak může i elektrokotel v kombinaci s fotovoltaikou, který bude potřeba napájet ze sítě jen v opravdu studených dnech s nízkou sluneční aktivitou.
Když zvažujete, zda pořídit plynový kotel, nebo tepelné čerpadlo, určitě stojí za to vzít v úvahu i dopad na životní prostředí. Plynový kotel využívá ke svému provozu fosilní paliva, zatímco tepelné čerpadlo převážně obnovitelné zdroje (tepelnou energii z venkovního prostředí) a pouze malý podíl elektrické energie.
Uvádí se, že kondenzační kotel v průměrném rodinném domě vyprodukuje za rok asi 5,5 tun oxidu uhličitého. Tepelné čerpadlo samo o sobě žádné emise nevytváří. Pokud však využívá elektřinu ze sítě, je fér započítat 2 až 4 tuny CO2 za rok, které vznikly její výrobou. Nízkoteplotní tepelná čerpadla mají na svědomí zhruba poloviční objem emisí než čerpadla vysokoteplotní.
Provoz tepelného čerpadla může být ještě výrazně udržitelnější, pokud ho propojíte s fotovoltaikou a část roku budete pro jeho provoz využívat solární energii. To oceníte obzvlášť v případě, kdy tepelným čerpadlem i ohříváte vodu.
Do budoucna je potřeba počítat s tím, že se – chtě nechtě – bude od fosilních paliv stále více ustupovat, až dojde k jejich úplnému zákazu. Dle připravované směrnice o ekodesignu se původně už od 1. 9. 2029 měly v ČR uvádět na trh pouze kotle, jejichž sezónní účinnost je vyšší než 115 %. Tu samostatné plynové kondenzační kotle nedokážou dosáhnout ani na teoretické rovině. Tato legislativa ale narazila na odpor více členských států EU, a tak se její další projednávání zatím odsouvá.
Pokud vám tedy ekologie neleží příliš na srdci, budiž pro vás dobrou zprávou, že omezování z pohledu zákona se aktuálně obávat nemusíte. Pokud dáte přednost plynovému kotli, budete ho moci provozovat ještě řadu let, než dojde k nějakému zákazu. Ty se totiž nastavují s dostatečným předstihem tak, aby majitelé mohli užívat stávající zdroj až do uplynutí jeho životnosti.
Souboj tepelné čerpadlo vs. plynový kotel nemá jednoznačného vítěze. Každá varianta má svá pro a proti a velice záleží na tom, do jakého domu zdroj tepla vybíráte, jak je na tom infrastruktura v místě instalace a jaké máte osobní priority a možnosti.
Ostatně, zvolit lze i úplně jiný typ vytápění nebo tyto dva zdroje naopak propojit: takové hybridní řešení vám může zajistit ještě flexibilnější a úspornější způsob vytápění a ohřevu vody. Pomoci mohou také další kroky, jako je využívání solární energie nebo snížení tepelné ztráty domu díky částečnému nebo komplexnímu zateplení.
Chcete se poradit s odborníky, jaký způsob vytápění bude pro váš dům nejlepší? Zajímá vás, jaké jsou novinky na trhu s tepelnými čerpadly a energeticky úsporným moderním bydlením? Přijďte se podívat na veletrh Střechy-Solar-Řemeslo ve dnech 6.–8. 2. 2025 do pražských Letňan.